Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kolik planet má Sluneční soustava?

Kolik planet má Sluneční soustava?

iau0601a.jpg
Když se děti vrátí v září znovu do školy, možná se již budou učit nové složení planet naší Sluneční soustavy. Na zasedání Mezinárodní astronomické unie (IAU - International Astronomical Union), které se v současné době koná v Praze, se očekává hlasování o jasné definici planet, která doposud chybí. Organizace, která schvaluje pojmenování planet a měsíců od svého založení v roce 1919, bude diskutovat o návrhu ustanovit, že naše Sluneční soustava má 12 planet. Definitivně by se mělo rozhodnout na zasedání 2. sekce Generálního shromáždění IAU ve čtvrtek 24. srpna odpoledne.

Určení tohoto tuctu těles zahrnuje 8 známých planet, které dělíme na dvě skupiny: 4 vnitřní planety zemského typu (Merkur, Venuše, Země, Mars) a 4 obří plynné planety (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun). Nově k nim možná přibude Ceres (průměr 952 km), doposud největší těleso z oblasti pásu asteroidů mezi drahami planet Mars a Jupiter.

Pluto by mohlo zůstat i nadále planetou, avšak bylo by zařazeno do skupiny planet, označovaných jako "plutons" - tedy malá tělesa podobná Plutu. Do této kategorie by byli zařazeni ještě další dva "přistěhovalci" - Charon, dosavadní měsíc planety Pluto a nedávno objevené těleso s předběžným označením 2003 UB313 (Xena). Uvažuje se i o dalších objektech, které by mohly být v budoucnu zařazeny mezi tyto trpasličí planety. Mezi kandidáty jsou například objekty 2003 EL61, 2005 FY9, (90377) Sedna, (90482) Orcus, (50000) Quaoar a některé další.

Protože většina z nás se v minulosti učila o 9 planetách, tato nová reorganizace ve Sluneční soustavě by pro nás mohla být překvapující. Ve skutečnosti byla po dlouhá léta na programu polemika o tom, zda Pluto je opravdová planeta nebo jen ledový pozůstatek z doby formování planet, obíhající ve vzdáleném vnějším prostoru Sluneční soustavy. Nový problém nastal v létě roku 2005, kdy Mike Brown (Caltech) s dalšími astronomy oznámil, že objevil "desátou planetu" - objekt větší a vzdálenější než Pluto. Tento objekt s předběžným označením 2003 UB313 je jedním z nových doplňků do naší Sluneční soustavy v návrhu IAU.

V podstatě organizace navrhuje, kterým dvěma podmínkám musí vyhovovat objekt, aby mohl být zařazen mezi planety. Musí obíhat kolem hvězdy, přičemž nesmí být sám o sobě hvězdou. A jeho hmotnost musí být dostatečná k tomu, aby jeho vlastní gravitace zformovala těleso do téměř kulového tvaru. Tak je tomu u objektu o průměru větším než 800 km a hmotnosti 5x1020 kg. Přesná hranice však bude určena až na základě dalších pozorování. Mezi planety je tedy zahrnuta i "dvojplaneta" Pluto-Charon, vyhovující těmto parametrům. Mezi planety nemohou být zahrnuty velké měsíce obřích planet (včetně našeho Měsíce), i když svými průměry a hmotností definici vyhovují, neboť tzv. barycentrum jejich drah leží uvnitř planet, kolem nichž obíhají (nejedná se tudíž o dvojplanety, ale o satelity planet).

Definice planety bude muset mít platnost i mimo hranice naší Sluneční soustavy. V minulém desetiletí astronomové použili nové technologie k objevu planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Dnes je jich známo již více než 200. Tyto tzv. exoplanety (extrasolar planets) zvýšily zájem nejen mnoha astronomů, kteří doufají ve zjištění, zda některé z těchto planet mohou být obyvatelné.

Zatímco astronomové v Praze a na celém světě debatují o problému: "Co je planeta?", jisté je jedno. Většina lidí se může shodnout: náš pohled na Sluneční soustavu již nikdy nebude takový jako doposud. Nicméně počkejme si na definitivní závěry o počtu planet ve Sluneční soustavě.

Zdroj: www.nasa.gov a www.iau2006
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »