Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Tempel - 1: vodní led pozorován na povrchu jádra

Kometa Tempel - 1: vodní led pozorován na povrchu jádra

deepimpact.jpg
Tým vědců NASA a University of Maryland, kteří se podíleli na projektu kosmické sondy Deep Impact, jež poprvé v historii výzkumu komet "bombardovala" 4. 7. 2005 jádro komety Tempel - 1, si připsal na svůj účet další prvenství: jako první objevil vodní led přímo na povrchu kometárního jádra.

Na základě analýzy dat a fotografií, pořízených před vlastním impaktem, astronomové detekovali vodní led na třech malých oblastech na povrchu jádra komety Tempel - 1 (viz obrázek). Je to vůbec poprvé, kdy byl led detekován přímo na pevné povrchu kometárního jádra.

"Tyto výsledky ukazují, že vodní led se na povrchu jádra nachází, nikoliv však ve velkém množství," říká vedoucí týmu astronomů Jessica Sunshine (Science Applications International Corporation). "Tento nový objev je velmi významný, protože ukazuje, že naše technika je efektivní při hledání ledu, který se nachází na povrchu kometárního jádra," dodává Michael A´Hearn (University of Maryland).

Kde je led?

Přímým pozorováním zrníček ledu a vodní páry v "atmosféře" komety astronomové již dlouhou dobu věděli, že "špinavé sněhové koule", jak jsou někdy komety nazývány, musí rozhodně obsahovat značné množství vodního ledu. Před realizací mise Deep Impact jsme neměli žádné znalosti o tom, jak je tento led rozložen mezi povrchem, podpovrchovými oblastmi a nitrem kometárního jádra.

Autoři článku tvrdí, že i před realizací projektu Deep Impact existovalo několik pozorování kometárních jader, která nebyla zahalena do tzv. komy, tedy jakési kometární atmosféry. Mezi dřívějšími kosmickými sondami ke kometám, které poskytly důležité informace, byla mise sondy Deep Space - 1 ke kometě Borrelly, která neúspěšně pátrala po přítomnosti vodního ledu a dalších těkavých látek na povrchu kometárního jádra. Neúspěšná byla rovněž dosavadní pozorování pozemními dalekohledy.

Fakt, že tým astronomů kolem sondy Deep Impact objevil led pouze na několika místech povrchu jádra komety Tempel - 1, téměř vylučuje možnost, že zde existují další zásoby vodního ledu, ukrytého na neosvětlených - a tedy nepozorovaných - oblastech povrchu.

Povrchový led, který byl nyní detekován, však nebyl lokalizován v místě srážky projektilu sondy s povrchem komety. Z toho vyplývá, že vodní led a vodní pára, která byla již dříve detekována na základě analýzy vyvrženého materiálu při impaktu, musela pocházet z ledu v podpovrchových vrstvách, nikoliv z ledu na povrchu jádra komety.

Světlé skvrny na tmavém povrchu

Jakmile se kometa přiblíží ke Slunci, uvolňují se z jejího jádra plyny a prach, vytvářející oblak (tzv. komu), obklopující jádro komety, které díky tomu nelze přímo pozorovat. Výjimku tvoří pozorování pomocí některých přístrojů na palubě kosmických sond, které se přiblíží do těsné blízkosti komety. To byl i případ sondy Deep Impact.

Tempel1_voda.jpg

Fotografie, pořízené pomocí přístrojů HRI (High Resolution Instrument) a MRI (Medium Resolution Instrument) s vysokým a středním rozlišením, ukazují tři malé oblasti, které jsou o 30 % jasnější než okolní povrch. Tyto tři oblasti se jevily jako jasnější oblasti i v oboru ultrafialového záření, avšak byly poněkud tmavší při pozorování v oboru blízkého infračerveného záření. Kombinace výsledků vede jednoznačně k závěru, že se jedná o vodní led. Bylo také zjištěno, že oblasti pokryté vodním ledem představují pouze 0,5 % pozorovaného povrchu jádra komety Tempel - 1.

Tým astronomů také zjistil, že dvě ze tří míst pokrytých ledem se nacházejí na studenějších místech povrchu jádra. Stereoskopické obrázky ukazují, že největší oblast vodního ledu se nachází v jakési "nížině" zhruba 80 m pod okolním terénem.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »