Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Komety ve Sluneční soustavě možná pocházejí ze stejné oblasti

Komety ve Sluneční soustavě možná pocházejí ze stejné oblasti

Sonda Rosetta detailně studovala kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko
Autor: ESA/Rosetta/NAVCAM

Všechny komety možná sdílely společné místo svého zrodu; tak to alespoň vyplývá z nových výzkumů. Vůbec poprvé astronom Christian Eistrup aplikoval chemické modely na čtrnáct dobře známých komet a překvapivě dospěl k jasnému závěru – všechny komety by mohly mít společný původ. Jeho vědecká práce byla přijata k publikování v časopise Astronomy & Astrophysics.

Komety putující napříč Sluneční soustavou jsou složeny především z ledu, prachu a drobných částic. Jejich jádro může být velké až několik desítek kilometrů. „Komety se nacházejí doslova všude a některé mají velmi zajímavé dráhy kolem Slunce. V minulosti se komety mnohokrát srazily se Zemí,“ říká Christian Eistrup. „Víme, z čeho se komety skládají a jaké molekuly v nich jsou přítomny. Jejich složení kolísá, avšak běžně jsou považovány za jednu skupinu ledových koulí. Proto jsem chtěl vědět, jestli komety patří skutečně do jedné skupiny či zda mohou tvořit rozdílné podmnožiny."

Co když budu aplikovat naše současné modely na komety?“, přemýšlel Christian Eistrup během svého studia na Leiden University. V průběhu výzkumu vědecký tým na Leiden University, jehož členem byla i Ewine van Dishoeck, držitelka ceny Kavli Prize, která vyvinula modely k předpovídání chemického složení protoplanetárních disků – tj. disků z prachu a plynů obklopujících mladé hvězdy. Porozumění těmto diskům může přispět k pochopení problematiky vzniku hvězd a planet. Příhodně se tyto modely ukázaly být pomocí ve studiu komet a jejich původu.

Napadlo mě, že by bylo zajímavé porovnat naše chemické modely s publikovanými daty o kometách,“ říká astronom. „Naštěstí mi pomohla Ewine van Dishoeck. Sestavili jsme několik statistik ke zjištění, jestli neexistovalo specifické období či oblast v mladé Sluneční soustavě, kde naše chemické modely souhlasí s publikovanými údaji o kometách.“ Jejich výzkum byl úspěšný, ale i překvapující. Astronomové očekávali, že shodu vykáže alespoň část komet. Ukázalo se však, že všech čtrnáct komet vykazovalo stejný trend. „Byl zde jediný model, který se hodil na všechny komety, což ukazuje na to, že by mohly mít společný původ.“

A tak jejich původ může být blízký mladému Slunci, když bylo ještě obklopeno protoplanetárním diskem a naše planeta se postupně formovala. Model předpokládá místo v okolí Slunce, uvnitř kterého se oxid uhelnatý nacházel v podobě ledu – relativně daleko od mladého Slunce. „V těchto oblastech teplota kolísala od 21 do 28 kelvinů, což je kolem -250 °C. To je velmi nízká teplota – tak nízká, že při ní téměř všechny molekuly existovaly v podobě ledu.“

Komety mohly na Zemi dopravit látky potřebné pro vznik života Autor: NASA/JPL-Caltech
Komety mohly na Zemi dopravit látky potřebné pro vznik života
Autor: NASA/JPL-Caltech
Na základě našich modelů víme, že během ledové fáze probíhají některé reakce – i když velmi pomalu, v časovém horizontu 100 000 až jeden milión roků,“ dodává Christian Eistrup. Avšak pokud komety pocházejí ze stejné oblasti, proč nakonec skončí na rozmanitých drahách v různých místech naší planetární soustavy? „Ačkoliv si nyní myslíme, že se komety vytvořily v určitých lokalitách kolem mladého Slunce, dráhy některých z nich mohly být narušeny – například gravitací planety Jupiter – což vysvětluje odlišné kometární dráhy,“ objasňuje Eistrup.

Pouhých 14 komet, to je docela malý vzorek. Proto se v současné době snažím získat data o mnohem větším počtu komet a zasadit je do našeho modelu a dále tak prověřovat tuto hypotézu.“ Christian Eistrup rovněž doufá, že astronomové, kteří studují počátky Sluneční soustavy a její vývoj, mohou využít jeho závěry. „Z našich výzkumů totiž vyplývá, že se komety zformovaly v průběhu období, které tito vědci studují, takže tyto informace jim mohou poskytnout nový pohled na věc.“

Komety a život na Zemi, to jde ruku v ruce. „Stále ještě nevíme, jak život na Zemi vznikl. Avšak chemické složení komet mohlo vést k produkci organických molekul včetně stavebních bloků života. A pokud správné komety dopadly na správnou planetu s vhodným prostředím, mohl se zde život začít rozvíjet,“ uzavírá Christian Eistrup. Pokud porozumíme vzniku komet, může to pomoci i k pochopení vzniku života na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] universiteitleiden.nl

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Původ komet, Složení komet, Vznik komet


13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 360 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konfigurace Venuše a Měsíce nad západním obzorem

Další informace »