Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Krouží kolem Země miniaturní měsíce?

Krouží kolem Země miniaturní měsíce?

Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Miniaturní asteroidy v blízkosti Země
Měsíc vypadá na obloze osaměle, avšak nemusí to být zdaleka pravda. Malé asteroidy příliš slabé na to, abychom je spatřili, pravděpodobně zabloudí na dráhu Země poměrně často a krátkou dobu zde zůstávají. Někdy v budoucnu můžeme být dokonce schopni dopravit některý z těchto měsíčků na Zemi k detailnímu výzkumu.

Vědci již dávno předpokládali, že potulné planetky by se mohly příležitostně dostat "do spárů" zemské gravitace a stát se dočasně měsíci Země; před několika lety byl jeden takový asteroid vypátrán. Obdržel označení 2006 RH120, má průměr několik metrů a na dráhu kolem Země doputoval v červenci 2006, o rok později tento prostor opustil.

Zpočátku se zdálo, že se může jednat o odhozený poslední stupeň nosné rakety. Avšak Paul Chodas (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California) analyzoval jeho pohyb a zjistil, že je příliš těžký na to, aby se mohlo jednat o stupeň rakety. Vlastnosti asteroidu vysvětlují jeho pohyb mnohem lépe. Avšak stále není jasné, jak často mohou být takovéto asteroidy Zemí krátkodobě zachyceny. Nové výpočty naznačují, že kolem Země může obíhat několik dalších dočasných měsíčků, avšak jsou příliš malé a slabé na to, abychom je mohli odhalit při průzkumu oblohy.

Mikael Granvik (University of Helsinki, Finsko) uskutečnil se svými spolupracovníky počítačové simulace četnosti výskytu asteroidů různých velikostí v okolí naší Země a pravděpodobnosti jejich zachycení při těsném přiblížení k Zemi.

Aby byl objekt zachycen, musí se dostat na dráhu velmi podobnou dráze Země kolem Slunce. To znamená, že se bude pohybovat téměř stejnou rychlostí jako Země, což vytváří dobré podmínky pro jeho zachycení zemskou gravitací, čemuž napomáhá i přitažlivost Slunce a Měsíce. Podobné poruchy (perturbace) nakonec vedou i k jeho úniku z přitažlivosti Země.

Výzkumný tým zjistil, že průměrný asteroid o velikosti 1 m se nachází na dráze Země takřka neustále. Mohou zde kroužit tělesa o velikosti 10 cm až 1 km. "Je jich zde podstatně více, než si lidé doposud mysleli," dodává Mikael Granvik.

Dráha asteroidu 2006 RH120 v blízkosti Země - uprostřed je elipsou znázorněna dráha Měsíce
Dráha asteroidu 2006 RH120 v blízkosti Země - uprostřed je elipsou znázorněna dráha Měsíce
Většina z nich obíhá kolem Země ve vzdálenosti 5krát až 10krát větší, než je vzdálenost Měsíce. Na oběžné dráze zůstávají krátce, většinou méně než jeden rok, i když některé z nich mohou zůstat mnohem déle. Jeden objekt v provedené simulaci kroužil kolem Země téměř 900 roků.

"Obrovské množství malých kosmických kamenů v blízkosti Země - to dá rozum, že naše planeta může čas od času některý z nich zachytit," říká Richard Binzel (Massachusetts Institute of Technology, MIT), který nebyl členem výzkumného týmu. "Bylo by větším překvapením, pokud by zde nebyly."

Je pravděpodobné, že některé z těchto planetek byly v minulosti spatřeny při pátrání po asteroidech, avšak již ne při následujících přehlídkách, protože byly pokládány za artefakty družic či kousky tzv. kosmického smetí. Budoucí pozorování pomocí dalekohledu Pan-Starrs (průměr 4krát 1,8 m) či plánovaného dalekohledu LSST (Large Synoptic Survey Telescope, průměr objektivu 8,4 m) mohou být schopna odhalit tyto malé a slabé objekty mnohem snadněji.

Jestliže jsme mohli takovéto těleso objevit, můžeme být v budoucnu schopni jej zachytit a dopravit do pozemských laboratoří, říká Mikael Granvik. To nám poskytne mnohem lepší obraz o tom, jestli starodávné asteroidy jsou podobné či odlišné v porovnání s opálenými a rozbitými meteority, které občas dopadají na zemský povrch. Protože asteroidy jsou zbytky stavebních bloků z raného období vzniku Sluneční soustavy, jejich výzkum nám může poskytnout detailnější pohled do procesu formování planet.

NASA, Evropská kosmická agentura ESA i Japonská kosmická agentura JAXA plánují vyslání kosmických sond za účelem odebrání vzorků materiálu z různých asteroidů a jejich dopravy na Zemi, avšak tato malá tělesa v blízkosti Země by mohla být mnohem snadnějším cílem.

Zdroj: www.newscientist.com a urania.pta.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »