Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Led ukrývá studené srdce asteroidu

Led ukrývá studené srdce asteroidu

Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Předpokládaný pás asteroidů v okolí cizích hvězd
Astronomové využili dalekohledy NASA k objevu vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku na povrchu asteroidu. Byla prokázána přítomnost ledové směsi na jednom z největších těles pásma asteroidů, což naznačuje, že některé planetky, podobně jako jejich vesmírní sourozenci - komety, dopravily značné zásoby vody na vznikající Zemi. Článek byl publikován v časopise Nature.

"Dlouho se předpokládalo, že nemůže být objeven ani šálek vzácné vody v celém pásu asteroidů," říká Don Yeomans, manažer projektu Near-Earth Object Program Office, NASA, realizovaného v Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie). "Dnes víme, že nejen že by přítomná voda mohla uhasit vaši žízeň, ale zcela jistě by mohla být schopna zaplnit všechny bazény na Zemi."

Tento objev je výsledkem šestiletého pozorování planetky (24) Themis o průměru zhruba 200 km, které prováděl astronom Andrew Rivkin (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland). Rivkin a společně s ním Joshua Emery (University of Tennessee in Knoxville) používali dalekohled ITF (Infrared Telescope Facility, NASA) pracující v oboru infračerveného záření k provádění měření asteroidu během sedmi vhodných období, počínaje rokem 2002. Data ukrytá v jejich záznamech odhalila po zpracování přítomnost vodního ledu a organických látek na bázi uhlíku.

Zjištěná data jsou obzvláště překvapující, protože se předpokládalo, že planetka Themis obíhající kolem Slunce ve vzdálenosti "pouhých" 479 miliónů km, byla příliš blízko silnému zdroji tepla ve Sluneční soustavě, než aby si mohla uchovat vodní led po celou dobu od vzniku planetární soustavy před 4,6 miliardami roků.

Nyní má astronomická společnost mnohem lepší znalosti. Realizovaný výzkum může pomoci přepsat "kroniku" o vzniku a vývoji Sluneční soustavy a původu asteroidů.

"Je to vzrušující, protože nám tyto informace umožní lépe porozumět naší minulosti - a rovněž naší pravděpodobné budoucnosti," říká Don Yeomans. "Tento výzkum naznačuje, že asteroidy mohou být nejen zdrojem nerostných surovin, ale mohou sloužit rovněž k doplňování paliva na vesmírných stanicích a k zásobování vodou při realizaci budoucího meziplanetárního výzkumu."

Objev, který učinili Rivkin a Emery, byl nezávisle potvrzen týmem astronomů, jehož vedoucím byl Humberto Campins (University of Central Florida, Orlando).

Již dříve byl na základě pozorování pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST vysloven předpoklad, že se vodní led nachází na největší planetce (dnes trpasličí planetě) Ceres - viz například článek HST objevil zásoby vody na planetce Ceres.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc a Plejády

Vteřinová momentka Měsíce poblíž Plejád. Výsledek je proti originálu 2x zmenšený.

Další informace »