Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Sol 1031: Rozhraní dvou typů usazenin
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

V následujícím článku se ohlédneme za aktuálním děním v kráteru Gale na Marsu, kde operuje marsovská vědecká laboratoř známá jako vozítko Curiosity. Co aktuálně robot zkoumá, jaké obrázky stály za vidění? Aktuálně jsou zde dva úplně odlišné druhy usazených hornin, ale není to tak dlouho, co vozítko potkalo kameny patřící mezi vzácné vyvřeliny a to má zajímavé důsledky na pohled do historie Marsu. Na závěr nebudou chybět snímky Slunce z Marsu a rozhodně stojí za vidění.

Dva různé typy hornin

Oblast, ve které se vozítko pohybuje, je z geologického pohledu zajímavá tím, že se zde stýkají dva různé typy hornin. S tím jak se Mars vynořil na pozemské obloze ze záři Slunce, mohly být naplno obnoveny operace vozítek na Marsu. Curiosity proto obnovila popojíždění a výzkum těchto hornin.

Dva různé typy hornin v lokalitě Marias Pass na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Dva různé typy hornin v lokalitě Marias Pass na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Odlišné složení naznačuje i odlišnou historii místa Marias Pass, kde se rover nyní nachází. První tvoří světlé, velmi jemně zrnité horniny jílovitého původu, podobné těm, které Curiosity zkoumala v oblasti Pahrump Hills. Druhý typ hornin tvoří tmavší jemně vrstevnatý pískovec.

Detail pískovce v kameni nazvaném Big Arm v lokalitě Marias Pass Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Detail pískovce v kameni nazvaném Big Arm v lokalitě Marias Pass
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Podobný styk dvou odlišných hornin naznačuje něco o prostředí v dávné minulosti, v kterém vznikaly. Navíc někdy mezi nimi může být jasně viditelná hrana, jindy je přechod pozvolnější. Zajímavý je i detailní snímek pískovce mikroskopickou barevnou kamerou MAHLI. Na snímku vidíme jednak krásně zakulacená zrnka, která musela putovat delší dobu, než se ohladila a mezi nimi ostře ohraničená zrníčka. Dobře je to vidět na přiloženém obrázku, pořízeném z kamery na robotické paži. Jde o detail, jakoby pohled pod lupou.

Curiosity naznačuje, že na Marsu jsou horniny primitivní kontinentální kůry

Čerstvou novinkou je, že v kráteru Gale byly objeveny horniny, které připomínají podobné, které se nachází v zemské kontinentální kůře. Přístroj ChemCam se totiž zaměřil laserovým paprskem na světlé kameny a objevil zde podobné složení, jako mají granitické horniny (granit = žula) pevninské zemské kůry. Mohlo by to znamenat objev něčeho, co by se dalo na Marsu nazvat jednoduchou pevninskou kůrou.

Granitické vyvřeliny na Marsu v kráteru Gale Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Granitické vyvřeliny na Marsu v kráteru Gale
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Jak uvádí Roger Wiens z Národní laboratoře v Los Alamos, rover cestoval mezi kameny s nápadně velkými světlými krystalky, které jsou na Marsu velmi neobvyklým jevem. Chemická analýza naznačila malou hustotu a to je typické pro vyvřeliny tvořící na Zemi pevninskou kůru.

Mars je zatím považován za planetu plnou čedičových vyvřelin, tedy hornin s velkou hustotou a malými krystaly. Takové horniny tvoří na Zemi oceánskou kůru. Ale horniny nalezené v kráteru Gale vozítkem Curiosity by měly být velmi staré vyvřeliny (asi 4 miliardy let staré), které jsou zřetelně světlejší.

Sol 1032 Phobos před Sluncem Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1032 Phobos před Sluncem
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Vypadá to, že se díváme na horniny tvořící starou kůru Marsu, podobné svým složením těm, které tvořily zemskou kůru před 2,5 miliardami let. Kráter Gale, který vznikl před asi 3,6 miliardami let zřejmě poskytuje ve svých stěnách okno do dávné minulosti Marsu a my po cestě nalézáme některé kameny, které tvořily tuto původní marsovskou pevninskou kůru.

Zatmění Slunce Phobosem

V posledním článku jsme nabídli odkaz na zatmění Slunce Phobosem. Ani Curiosity nezůstala pozadu a i jí se podařilo vyfotit jedno takové zatmění.

Sluneční skvrny

Jak jsme si už zvykli v minulosti, i z Marsu jsou na Slunci pozorovatelné skvrny. Jsou sice na hranici rozlišovací schopnosti kamer, ale třeba ty velké dubnové byly vidět i na neupravených záběrech. Výhodou těchto pozorování teď bylo, že jsme tak viděli na odvrácenou stranu Slunce, než jaká byla vidět ze Země.

Sluneční skvrny z Marsu v podání Curiosity Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sluneční skvrny z Marsu v podání Curiosity
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Zdroje informací:
mars.jpl.nasa.gov
www.lanl.gov
mars.jpl.nasa.gov




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Msl, Curiosity


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »