Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Léto na jižní polokouli Neptunu

Léto na jižní polokouli Neptunu

Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.

Astronomové publikovali první teplotní mapu pro nejnižší oblasti atmosféry Neptunu, která ukazuje, že teplá oblast kolem jižního pólu umožňuje metanu pronikat ze spodní části atmosféry. „Teploty jsou zde tak vysoké, že plynný metan, který by měl být z horních vrstev Neptunovy atmosféry (ze stratosféry) již vypuzen, může unikat přes tuto oblast do kosmického prostoru,“ říká Glenn Orton, hlavní autor článku o měření teploty na Neptunu. „To vyřešilo dlouhodobý problém identifikace zdroje nezvykle velkého množství metanu ve vysoké atmosféře planety.“

Teplota v okolí jižního pólu je vyšší, než kdekoliv jinde v atmosféře Neptuna, zhruba o 10 °C. Přitom průměrná teplota na Neptunu je kolem -200 °C.

Neptun je nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy. Jeho vzdálenost 30krát převyšuje vzdálenost Země od Slunce. V porovnání se Zemí dostává Neptun 900krát méně energie ze Slunce, než naše planeta. Přesto i toto malé množství sluneční energie významně ovlivňuje procesy v atmosféře planety.

Astronomové zjistili, že tyto variace teploty jsou v souladu se sezónními změnami. Neptun oběhne kolem Slunce jednou za 165 roků. Léto na jižní polokouli (s nejvyššími teplotami v okolí jižního pólu) trvalo 40 roků. A astronomové předpovídají, že až nastane na jižním pólu zima a zima na severním pólu se změní na léto, potom zvýšené množství metanu bude pozorovatelné v okolí severního pólu, kde bude v té době nejtepleji. Stane se tak přibližně za 80 let.

„Jižní pól planety Neptun je nyní přivrácen ke Slunci, podobně jako je jižní pól Země více přikloněn ke Slunci v době, kdy na jižní polokouli panuje léto,“ vysvětluje Glenn Orton. „Avšak na Neptunu trvá arktické léto 40 roků místo několika měsíců u nás na Zemi a tudíž za toto dlouhé období se v polární oblasti nakumuluje velké množství sluneční energie, což má za následek mnohem větší teplotní rozdíly mezi oblastí, která je trvale osvětlena Sluncem a oblastmi, kde se střídá den a noc.“ „Na Neptunu také vanou nejsilnější větry ze všech planet ve Sluneční soustavě,“ dodává Orton. „Občas to zde fouká rychlostí až více než 2000 km/h.“

Nová pozorování také odhalila tajemství stratosférické „horké skvrny“ ve vysokých planetárních šířkách, která nemá žádnou obdobu v atmosférách ostatních planet. Astronomové se domnívají, že tyto horké skvrny jsou generovány plyny, které proudí ze spodních vrstev atmosféry.

Metan není hlavní složkou atmosféry Neptuna, která se skládá, podobně jako atmosféry ostatních obřích plynných planet, především z vodíku a helia. Avšak je to metan v horních vrstvách atmosféry planety, který pohlcuje červenou složku slunečního záření a odráží zpět do vesmíru modré světlo. Proto se Neptun jeví jako modrá planeta.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »