Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Léto na jižní polokouli Neptunu

Léto na jižní polokouli Neptunu

Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.

Astronomové publikovali první teplotní mapu pro nejnižší oblasti atmosféry Neptunu, která ukazuje, že teplá oblast kolem jižního pólu umožňuje metanu pronikat ze spodní části atmosféry. „Teploty jsou zde tak vysoké, že plynný metan, který by měl být z horních vrstev Neptunovy atmosféry (ze stratosféry) již vypuzen, může unikat přes tuto oblast do kosmického prostoru,“ říká Glenn Orton, hlavní autor článku o měření teploty na Neptunu. „To vyřešilo dlouhodobý problém identifikace zdroje nezvykle velkého množství metanu ve vysoké atmosféře planety.“

Teplota v okolí jižního pólu je vyšší, než kdekoliv jinde v atmosféře Neptuna, zhruba o 10 °C. Přitom průměrná teplota na Neptunu je kolem -200 °C.

Neptun je nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy. Jeho vzdálenost 30krát převyšuje vzdálenost Země od Slunce. V porovnání se Zemí dostává Neptun 900krát méně energie ze Slunce, než naše planeta. Přesto i toto malé množství sluneční energie významně ovlivňuje procesy v atmosféře planety.

Astronomové zjistili, že tyto variace teploty jsou v souladu se sezónními změnami. Neptun oběhne kolem Slunce jednou za 165 roků. Léto na jižní polokouli (s nejvyššími teplotami v okolí jižního pólu) trvalo 40 roků. A astronomové předpovídají, že až nastane na jižním pólu zima a zima na severním pólu se změní na léto, potom zvýšené množství metanu bude pozorovatelné v okolí severního pólu, kde bude v té době nejtepleji. Stane se tak přibližně za 80 let.

„Jižní pól planety Neptun je nyní přivrácen ke Slunci, podobně jako je jižní pól Země více přikloněn ke Slunci v době, kdy na jižní polokouli panuje léto,“ vysvětluje Glenn Orton. „Avšak na Neptunu trvá arktické léto 40 roků místo několika měsíců u nás na Zemi a tudíž za toto dlouhé období se v polární oblasti nakumuluje velké množství sluneční energie, což má za následek mnohem větší teplotní rozdíly mezi oblastí, která je trvale osvětlena Sluncem a oblastmi, kde se střídá den a noc.“ „Na Neptunu také vanou nejsilnější větry ze všech planet ve Sluneční soustavě,“ dodává Orton. „Občas to zde fouká rychlostí až více než 2000 km/h.“

Nová pozorování také odhalila tajemství stratosférické „horké skvrny“ ve vysokých planetárních šířkách, která nemá žádnou obdobu v atmosférách ostatních planet. Astronomové se domnívají, že tyto horké skvrny jsou generovány plyny, které proudí ze spodních vrstev atmosféry.

Metan není hlavní složkou atmosféry Neptuna, která se skládá, podobně jako atmosféry ostatních obřích plynných planet, především z vodíku a helia. Avšak je to metan v horních vrstvách atmosféry planety, který pohlcuje červenou složku slunečního záření a odráží zpět do vesmíru modré světlo. Proto se Neptun jeví jako modrá planeta.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »