Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Léto na jižní polokouli Neptunu

Léto na jižní polokouli Neptunu

Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Teplotní mapa planety Neptun - 2007.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že jižní pól planety Neptun je mnohem teplejší, než zbývající část planety. Objev je v souladu s faktem, že na jižní polokouli Neptunu panuje v současné době pozdní léto a oblast kolem jižního pólu je již 40 let neustále ozařována Sluncem. Údaje o teplotě na Neptunu byly získány pomocí dalekohledů VLT Evropské jižní observatoře (ESO) v Chile. Na jednom ze čtveřice dalekohledů o průměru 8,2 m s názvem Melipal je nainstalována kamera VISIR pro oblast středních vlnových délek infračerveného (tepelného) záření.

Astronomové publikovali první teplotní mapu pro nejnižší oblasti atmosféry Neptunu, která ukazuje, že teplá oblast kolem jižního pólu umožňuje metanu pronikat ze spodní části atmosféry. „Teploty jsou zde tak vysoké, že plynný metan, který by měl být z horních vrstev Neptunovy atmosféry (ze stratosféry) již vypuzen, může unikat přes tuto oblast do kosmického prostoru,“ říká Glenn Orton, hlavní autor článku o měření teploty na Neptunu. „To vyřešilo dlouhodobý problém identifikace zdroje nezvykle velkého množství metanu ve vysoké atmosféře planety.“

Teplota v okolí jižního pólu je vyšší, než kdekoliv jinde v atmosféře Neptuna, zhruba o 10 °C. Přitom průměrná teplota na Neptunu je kolem -200 °C.

Neptun je nejvzdálenější planetou Sluneční soustavy. Jeho vzdálenost 30krát převyšuje vzdálenost Země od Slunce. V porovnání se Zemí dostává Neptun 900krát méně energie ze Slunce, než naše planeta. Přesto i toto malé množství sluneční energie významně ovlivňuje procesy v atmosféře planety.

Astronomové zjistili, že tyto variace teploty jsou v souladu se sezónními změnami. Neptun oběhne kolem Slunce jednou za 165 roků. Léto na jižní polokouli (s nejvyššími teplotami v okolí jižního pólu) trvalo 40 roků. A astronomové předpovídají, že až nastane na jižním pólu zima a zima na severním pólu se změní na léto, potom zvýšené množství metanu bude pozorovatelné v okolí severního pólu, kde bude v té době nejtepleji. Stane se tak přibližně za 80 let.

„Jižní pól planety Neptun je nyní přivrácen ke Slunci, podobně jako je jižní pól Země více přikloněn ke Slunci v době, kdy na jižní polokouli panuje léto,“ vysvětluje Glenn Orton. „Avšak na Neptunu trvá arktické léto 40 roků místo několika měsíců u nás na Zemi a tudíž za toto dlouhé období se v polární oblasti nakumuluje velké množství sluneční energie, což má za následek mnohem větší teplotní rozdíly mezi oblastí, která je trvale osvětlena Sluncem a oblastmi, kde se střídá den a noc.“ „Na Neptunu také vanou nejsilnější větry ze všech planet ve Sluneční soustavě,“ dodává Orton. „Občas to zde fouká rychlostí až více než 2000 km/h.“

Nová pozorování také odhalila tajemství stratosférické „horké skvrny“ ve vysokých planetárních šířkách, která nemá žádnou obdobu v atmosférách ostatních planet. Astronomové se domnívají, že tyto horké skvrny jsou generovány plyny, které proudí ze spodních vrstev atmosféry.

Metan není hlavní složkou atmosféry Neptuna, která se skládá, podobně jako atmosféry ostatních obřích plynných planet, především z vodíku a helia. Avšak je to metan v horních vrstvách atmosféry planety, který pohlcuje červenou složku slunečního záření a odráží zpět do vesmíru modré světlo. Proto se Neptun jeví jako modrá planeta.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »