Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lidská tvář na Marsu

Lidská tvář na Marsu

cydonia_tvar.jpg
Je to důležité proto, aby "ufologové" dostali konečně pádnou odpověď. Odborníci mají už dávno jasno - jde o hru světla a stínu. Podobné příklady znají i ze Země. Zajímavé, ale ne záhadné... Tak už několik roků odborníci argumentují občasné snímání "záhadné oblasti" Cydonia na povrchu sousedního Marsu.

Celá ta zvláštní a pro odborníky více než směšná historka začala před čtvrt stoletím, kdy Mars z oběžné dráhy fotografovala sonda Viking 1. Na monitorech v řídícím středisku Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Passadeně se 25. července 1976 na rutinním záběru objevil zvláštní útvar: lidská tvář. Pěkná hra světla a stínu však nechala odborníky chladné, útvar zařadili mezi obyčejnou stolní horu o průměru jeden a půl kilometru, kterých je v této oblasti, přezdívané Cydonia, celá řada. Olej do ohně však o několik dní později přilila samotná NASA, když inkriminovaný záběr zveřejnila s popisem "velká skalní formace... jevící se jako lidská tvář... stíny vykreslují iluzi očí, nosu a úst." Autor zřejmě soudil, že tak vzbudí zájem širší veřejnosti o Mars jako takový. Podařilo se!

"Lidská tvář" na Marsu se stala skutečnou novodobou ikonou, umocněnou faktem, že se v jejím okolí podařilo nalézt i "pyramidy" a také jakousi "sfingu". Sehrála několik menších i větších rolí v hollywoodských megafilmech, účinkovala v rádiových talk show a nejrůznější šarlatáni ji zasvětili celou řadu článků i knížek. Řada z nich ji považuje za jasný důkaz o existenci života na sousední planetě, důkaz, jenž by NASA raději zatajila. Tak se alespoň vyjadřují "oponenti" ze seriálu Akta X. A nejen z něho. Například se při fatální poruše meziplanetární sondy Mars Observer v srpnu 1993 ihned vyrojily nepodložené domněnky o záměrném zničení, jelikož sonda nalezla "něco, co neměla"...

Přestože jenom několik málo skutečných odborníků věří v podobnou symboliku, dostala se oblast Cydonia s příletem nových sond k Marsu na seznam nejžádanějších cílů. A nešlo o nic jednoduchého. Širokoúhlá kamera sondy Mars Global Surveyor, která portrétuje rozlehlejší oblasti, totiž nemá dostatečné rozlišení a kamera pro detailní záběry zase snímá v úzkých pásech dlouhých až několik tisíc kilometrů, avšak úzkých jen 2,5 kilometru. Proto není jednoduché se do požadované oblasti strefit.

cydonia_tvar_new.jpg
Přesto všechno se to 8. dubna 2001 opět podařilo. Ba co víc, příroda byla milosrdná a nad "lidskou tváří" ani jeden obláček. Každý pixel unikátního snímku proto ukazoval detaily malé jen 1,56 metru, tedy dvacetkrát ostřejší než Viking 1 v roce 1976! A výsledek?

Pokud by se zde nacházelo něco podobného jako letadlo, egyptské pyramidy nebo malé budovy, musely bychom je vidět. Na detailních portrétech však není nic jiného než osamocené kopce a hory. Dokladem jsou i měření z laserového výškoměru na palubě téže sondy: Poměr výšky tohoto útvaru k jeho průměru je zcela obvyklý jako u všech ostatních. Přesto všechno zůstane "lidská tvář" v centru pozornosti některých geologů. Ne však pro domnělý mimozemský původ. I když ji někteří "experti" připodobňují obličeji na "turínském plátnu", o kterém kolují pověsti, že do něj byl po smrti zabalen Ježíš Kristus. Stolové hory v oblasti Cydonia se totiž nachází v místech, kde přechází hornaté, výše položené oblasti pokryté řadou kráterů, do mělčích planin severu. Právě zde tedy mohlo před miliardou roků existovat pobřeží rozsáhlého oceánu.

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »