Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lidská tvář na Marsu

Lidská tvář na Marsu

cydonia_tvar.jpg
Je to důležité proto, aby "ufologové" dostali konečně pádnou odpověď. Odborníci mají už dávno jasno - jde o hru světla a stínu. Podobné příklady znají i ze Země. Zajímavé, ale ne záhadné... Tak už několik roků odborníci argumentují občasné snímání "záhadné oblasti" Cydonia na povrchu sousedního Marsu.

Celá ta zvláštní a pro odborníky více než směšná historka začala před čtvrt stoletím, kdy Mars z oběžné dráhy fotografovala sonda Viking 1. Na monitorech v řídícím středisku Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Passadeně se 25. července 1976 na rutinním záběru objevil zvláštní útvar: lidská tvář. Pěkná hra světla a stínu však nechala odborníky chladné, útvar zařadili mezi obyčejnou stolní horu o průměru jeden a půl kilometru, kterých je v této oblasti, přezdívané Cydonia, celá řada. Olej do ohně však o několik dní později přilila samotná NASA, když inkriminovaný záběr zveřejnila s popisem "velká skalní formace... jevící se jako lidská tvář... stíny vykreslují iluzi očí, nosu a úst." Autor zřejmě soudil, že tak vzbudí zájem širší veřejnosti o Mars jako takový. Podařilo se!

"Lidská tvář" na Marsu se stala skutečnou novodobou ikonou, umocněnou faktem, že se v jejím okolí podařilo nalézt i "pyramidy" a také jakousi "sfingu". Sehrála několik menších i větších rolí v hollywoodských megafilmech, účinkovala v rádiových talk show a nejrůznější šarlatáni ji zasvětili celou řadu článků i knížek. Řada z nich ji považuje za jasný důkaz o existenci života na sousední planetě, důkaz, jenž by NASA raději zatajila. Tak se alespoň vyjadřují "oponenti" ze seriálu Akta X. A nejen z něho. Například se při fatální poruše meziplanetární sondy Mars Observer v srpnu 1993 ihned vyrojily nepodložené domněnky o záměrném zničení, jelikož sonda nalezla "něco, co neměla"...

Přestože jenom několik málo skutečných odborníků věří v podobnou symboliku, dostala se oblast Cydonia s příletem nových sond k Marsu na seznam nejžádanějších cílů. A nešlo o nic jednoduchého. Širokoúhlá kamera sondy Mars Global Surveyor, která portrétuje rozlehlejší oblasti, totiž nemá dostatečné rozlišení a kamera pro detailní záběry zase snímá v úzkých pásech dlouhých až několik tisíc kilometrů, avšak úzkých jen 2,5 kilometru. Proto není jednoduché se do požadované oblasti strefit.

cydonia_tvar_new.jpg
Přesto všechno se to 8. dubna 2001 opět podařilo. Ba co víc, příroda byla milosrdná a nad "lidskou tváří" ani jeden obláček. Každý pixel unikátního snímku proto ukazoval detaily malé jen 1,56 metru, tedy dvacetkrát ostřejší než Viking 1 v roce 1976! A výsledek?

Pokud by se zde nacházelo něco podobného jako letadlo, egyptské pyramidy nebo malé budovy, musely bychom je vidět. Na detailních portrétech však není nic jiného než osamocené kopce a hory. Dokladem jsou i měření z laserového výškoměru na palubě téže sondy: Poměr výšky tohoto útvaru k jeho průměru je zcela obvyklý jako u všech ostatních. Přesto všechno zůstane "lidská tvář" v centru pozornosti některých geologů. Ne však pro domnělý mimozemský původ. I když ji někteří "experti" připodobňují obličeji na "turínském plátnu", o kterém kolují pověsti, že do něj byl po smrti zabalen Ježíš Kristus. Stolové hory v oblasti Cydonia se totiž nachází v místech, kde přechází hornaté, výše položené oblasti pokryté řadou kráterů, do mělčích planin severu. Právě zde tedy mohlo před miliardou roků existovat pobřeží rozsáhlého oceánu.

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »