Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Lidská tvář na Marsu

Lidská tvář na Marsu

cydonia_tvar.jpg
Je to důležité proto, aby "ufologové" dostali konečně pádnou odpověď. Odborníci mají už dávno jasno - jde o hru světla a stínu. Podobné příklady znají i ze Země. Zajímavé, ale ne záhadné... Tak už několik roků odborníci argumentují občasné snímání "záhadné oblasti" Cydonia na povrchu sousedního Marsu.

Celá ta zvláštní a pro odborníky více než směšná historka začala před čtvrt stoletím, kdy Mars z oběžné dráhy fotografovala sonda Viking 1. Na monitorech v řídícím středisku Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Passadeně se 25. července 1976 na rutinním záběru objevil zvláštní útvar: lidská tvář. Pěkná hra světla a stínu však nechala odborníky chladné, útvar zařadili mezi obyčejnou stolní horu o průměru jeden a půl kilometru, kterých je v této oblasti, přezdívané Cydonia, celá řada. Olej do ohně však o několik dní později přilila samotná NASA, když inkriminovaný záběr zveřejnila s popisem "velká skalní formace... jevící se jako lidská tvář... stíny vykreslují iluzi očí, nosu a úst." Autor zřejmě soudil, že tak vzbudí zájem širší veřejnosti o Mars jako takový. Podařilo se!

"Lidská tvář" na Marsu se stala skutečnou novodobou ikonou, umocněnou faktem, že se v jejím okolí podařilo nalézt i "pyramidy" a také jakousi "sfingu". Sehrála několik menších i větších rolí v hollywoodských megafilmech, účinkovala v rádiových talk show a nejrůznější šarlatáni ji zasvětili celou řadu článků i knížek. Řada z nich ji považuje za jasný důkaz o existenci života na sousední planetě, důkaz, jenž by NASA raději zatajila. Tak se alespoň vyjadřují "oponenti" ze seriálu Akta X. A nejen z něho. Například se při fatální poruše meziplanetární sondy Mars Observer v srpnu 1993 ihned vyrojily nepodložené domněnky o záměrném zničení, jelikož sonda nalezla "něco, co neměla"...

Přestože jenom několik málo skutečných odborníků věří v podobnou symboliku, dostala se oblast Cydonia s příletem nových sond k Marsu na seznam nejžádanějších cílů. A nešlo o nic jednoduchého. Širokoúhlá kamera sondy Mars Global Surveyor, která portrétuje rozlehlejší oblasti, totiž nemá dostatečné rozlišení a kamera pro detailní záběry zase snímá v úzkých pásech dlouhých až několik tisíc kilometrů, avšak úzkých jen 2,5 kilometru. Proto není jednoduché se do požadované oblasti strefit.

cydonia_tvar_new.jpg
Přesto všechno se to 8. dubna 2001 opět podařilo. Ba co víc, příroda byla milosrdná a nad "lidskou tváří" ani jeden obláček. Každý pixel unikátního snímku proto ukazoval detaily malé jen 1,56 metru, tedy dvacetkrát ostřejší než Viking 1 v roce 1976! A výsledek?

Pokud by se zde nacházelo něco podobného jako letadlo, egyptské pyramidy nebo malé budovy, musely bychom je vidět. Na detailních portrétech však není nic jiného než osamocené kopce a hory. Dokladem jsou i měření z laserového výškoměru na palubě téže sondy: Poměr výšky tohoto útvaru k jeho průměru je zcela obvyklý jako u všech ostatních. Přesto všechno zůstane "lidská tvář" v centru pozornosti některých geologů. Ne však pro domnělý mimozemský původ. I když ji někteří "experti" připodobňují obličeji na "turínském plátnu", o kterém kolují pověsti, že do něj byl po smrti zabalen Ježíš Kristus. Stolové hory v oblasti Cydonia se totiž nachází v místech, kde přechází hornaté, výše položené oblasti pokryté řadou kráterů, do mělčích planin severu. Právě zde tedy mohlo před miliardou roků existovat pobřeží rozsáhlého oceánu.

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zatmění Měsíce a Varhany

Zatmění Měsíce nad ikonickou Panskou skálou též nazývanou Varhany

Další informace »