Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

mars_express.jpg
Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.

Podrobné snímkování povrchu Marsu, které se provádí pomocí stereokamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě již zmiňované sondy Mars Express, potvrdilo informace z pojízdných amerických laboratoří Spirit a Opportunity, a také z dřívějších kosmických sond, zkoumajících planetu Mars, že v dávné minulosti tekly po povrchu Marsu proudy vody. Na severní polokouli se nacházel rozsáhlý oceán. Tehdy musela být voda v podobě vodní páry ve velkém množství přítomna také v atmosféře planety.

Voda se na Marsu nachází i nyní, avšak pouze v podobě ledu v polárních oblastech a v podpovrchových vrstvách. Atmosféra obsahuje pouze zanedbatelné, avšak měřitelné, množství vodní páry. Molekuly vody, které byly dříve součástí ovzduší, byly bombardovány elektricky nabitými částicemi slunečního větru (elektrony, protony, ionty). Díky srážkám s částicemi slunečního větru unikly do okolního vesmíru nejen molekuly vodní páry, ale i molekuly dalších plynů, vytvářejících vzdušný obal Marsu. Dokazují to výsledky měření, provedených přístroji na palubě kosmické sondy Mars Express.

Částice slunečního větru pronikají velmi hluboko do atmosféry Marsu. Byly objeveny ve výšce 270 km nad povrchem planety. Právě bombardování atmosféry Marsu částicemi slunečního větru vedlo k urychlení procesu úniku atmosféry (méně hmotná planeta Mars má podstatně slabší gravitační pole, úniková rychlost je mnohem nižší než na Zemi).

Na rozdíl od Země nemá Mars silné magnetické pole, které by chránilo planetu před proudy nabitých částic ze Slunce. Proto mohou tyto částice bezprostředně interagovat s atmosférou Marsu. Přitom molekulám ovzduší předávají část své energie, tím je urychlují na rychlost, umožňující překonat gravitační pole planety a unikat do kosmického prostoru. Pomocí přístroje ASPERA-3, který je schopen detekovat jak částice, přilétající od Slunce, tak i částice unikající do okolního prostoru, se podařilo určit složení částic, které z atmosféry Marsu unikají: jedná se o ionty kyslíku, vodíku, oxidu uhličitého a dalších molekul. Podle výpočtu vědců uniká v současné době z atmosféry Marsu každou sekundu množství plynů o hmotnosti 1 kg. Důsledkem je současný velice suchý povrch planety Mars.

Je pravděpodobné, že před 3,5 miliardami roků měla planeta Mars silné magnetické pole, které ze zatím neznámých příčin "zmizelo" a planeta přestala být chráněna před bombardováním částicemi slunečního větru. Pokud by podobný osud postihl i magnetické pole Země, důsledky by mohly být podobné.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ve 20:19

Další informace »