Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

Mars: kam zmizela voda a atmosféra Marsu?

mars_express.jpg
Na palubě evropské kosmické sondy Mars Express, která od 25. 12. 2003 obíhá kolem rudé planety, je umístěn mj. přístroj ASPERA-3. Jeho úkolem je studovat vzájemnou interakci tzv. slunečního větru s atmosférou Marsu. Vědci předpokládají, že právě částice slunečního větru, které doslova bombardovaly ovzduší Marsu miliardy roků, způsobily současný stav: Mars tak přišel téměř o veškeré zásoby plynů, obklopujících planetu. V současné době je atmosféra Marsu přibližně 100krát řidší než pozemské ovzduší.

Podrobné snímkování povrchu Marsu, které se provádí pomocí stereokamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na palubě již zmiňované sondy Mars Express, potvrdilo informace z pojízdných amerických laboratoří Spirit a Opportunity, a také z dřívějších kosmických sond, zkoumajících planetu Mars, že v dávné minulosti tekly po povrchu Marsu proudy vody. Na severní polokouli se nacházel rozsáhlý oceán. Tehdy musela být voda v podobě vodní páry ve velkém množství přítomna také v atmosféře planety.

Voda se na Marsu nachází i nyní, avšak pouze v podobě ledu v polárních oblastech a v podpovrchových vrstvách. Atmosféra obsahuje pouze zanedbatelné, avšak měřitelné, množství vodní páry. Molekuly vody, které byly dříve součástí ovzduší, byly bombardovány elektricky nabitými částicemi slunečního větru (elektrony, protony, ionty). Díky srážkám s částicemi slunečního větru unikly do okolního vesmíru nejen molekuly vodní páry, ale i molekuly dalších plynů, vytvářejících vzdušný obal Marsu. Dokazují to výsledky měření, provedených přístroji na palubě kosmické sondy Mars Express.

Částice slunečního větru pronikají velmi hluboko do atmosféry Marsu. Byly objeveny ve výšce 270 km nad povrchem planety. Právě bombardování atmosféry Marsu částicemi slunečního větru vedlo k urychlení procesu úniku atmosféry (méně hmotná planeta Mars má podstatně slabší gravitační pole, úniková rychlost je mnohem nižší než na Zemi).

Na rozdíl od Země nemá Mars silné magnetické pole, které by chránilo planetu před proudy nabitých částic ze Slunce. Proto mohou tyto částice bezprostředně interagovat s atmosférou Marsu. Přitom molekulám ovzduší předávají část své energie, tím je urychlují na rychlost, umožňující překonat gravitační pole planety a unikat do kosmického prostoru. Pomocí přístroje ASPERA-3, který je schopen detekovat jak částice, přilétající od Slunce, tak i částice unikající do okolního prostoru, se podařilo určit složení částic, které z atmosféry Marsu unikají: jedná se o ionty kyslíku, vodíku, oxidu uhličitého a dalších molekul. Podle výpočtu vědců uniká v současné době z atmosféry Marsu každou sekundu množství plynů o hmotnosti 1 kg. Důsledkem je současný velice suchý povrch planety Mars.

Je pravděpodobné, že před 3,5 miliardami roků měla planeta Mars silné magnetické pole, které ze zatím neznámých příčin "zmizelo" a planeta přestala být chráněna před bombardováním částicemi slunečního větru. Pokud by podobný osud postihl i magnetické pole Země, důsledky by mohly být podobné.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »