Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Marťanské mraky jsou „suché“

Marťanské mraky jsou „suché“

polkappensturm.jpg
Nové laboratorní pokusy ukázaly, že marťanské mraky obsahují mnohem méně vody, než si vědci dosud mysleli.

Tony Colaprete (Ames Research Center, Kalifornie) studoval v laboratoři mraky, které jsou tvořeny vodním ledem, stejně jako některé pozemské. „Vznikají při velmi nízkých teplotách, často pod minus 100 °C,“ řekl Colaprete. „Laboratorní studie ukázaly, že je mnohem těžší vytvořit mrak při tak nízkých teplotách; těžší než jsme si mysleli.“

Při simulaci jsou kapky nebo ledové krystalky v mraku větší než jsme očekávali, proto „z atmosféry vypadávají rychleji, což má za následek menší objem mraků a suchou atmosféru,“ vysvětlil Colaprete.

Colaprete prezentoval výsledky svých laboratorních simulací v úterý 11. prosince na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007).

Dosud byli vědci přesvědčeni, že marťanské mraky tvoří 100 % relativní vlhkosti vzduchu. Ale nová studie ukazuje, že marťanský vzduch musí obsahovat daleko více vody, musí být přesycen, aby se mohly tvořit mraky.

„Chceme rozumět klimatu na Marsu a tomu, jak funguje marťanský koloběh vody,“ řekl Colaprete. „Mraky jsou základem tohoto systému, stejně jako na Zemi. Ale předpoklad, že se marťanské mraky tvoří a chovají stejně jako ty na Zemi, je možná chybný.“

Colaprete je přesvědčen, že dokonalejší pochopení procesu marťanských mraků a koloběhu vody je rozhodující pro porozumění klimatu na Marsu v současnosti i minulosti. Koloběh vody na Marsu ovládá velká severní polární čepička. Během marťanského léta na severní polokouli se část této ledové čepičky vypařuje a větry odnášejí vodní páru směrem k jižnímu pólu.

„Množství vody v marťanské atmosféře velmi kolísá v závislosti na místě i čase,“ sdělil na základě pozorování Colaprete. Mraky v atmosféře velkou měrou regulují množství vody, které migruje od severního pólu směrem k pólu jižnímu.

„Během zimy na jižním pólu zde voda zmrzne (jižní polární čepička),“ řekl Colaprete. „Na jaře se tato voda znovu začne vypařovat a vrací se zpět do severní polární čepičky. Cyklus se každoročně opakuje.“ (Jeden marťanský rok trvá přibližně 2 roky pozemské.)

Pokud by všechna atmosférická voda obsažená v atmosféře zmrzla, vytvořila by se na povrchu Marsu ledová vrstvička o tloušťce 1/5 lidského vlasu.

„Voda u typického marťanského mraku tvoří jen asi 10 až 20 % z celkového objemu. Ať tak či onak, tenká marťanská atmosféra na působení těchto mraků reaguje velmi citlivě,“ dodal Colaprete.

Zdroj: ww.space.com




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »