Marťanské mraky jsou „suché“

Tony Colaprete (Ames Research Center, Kalifornie) studoval v laboratoři mraky, které jsou tvořeny vodním ledem, stejně jako některé pozemské. „Vznikají při velmi nízkých teplotách, často pod minus 100 °C,“ řekl Colaprete. „Laboratorní studie ukázaly, že je mnohem těžší vytvořit mrak při tak nízkých teplotách; těžší než jsme si mysleli.“

Při simulaci jsou kapky nebo ledové krystalky v mraku větší než jsme očekávali, proto „z atmosféry vypadávají rychleji, což má za následek menší objem mraků a suchou atmosféru,“ vysvětlil Colaprete.

Colaprete prezentoval výsledky svých laboratorních simulací v úterý 11. prosince na výročním zasedání Amerického geofyzikálního svazu (American Geophysical Union, AGU) v San Francisku (10. – 17. prosince 2007).

Dosud byli vědci přesvědčeni, že marťanské mraky tvoří 100 % relativní vlhkosti vzduchu. Ale nová studie ukazuje, že marťanský vzduch musí obsahovat daleko více vody, musí být přesycen, aby se mohly tvořit mraky.

„Chceme rozumět klimatu na Marsu a tomu, jak funguje marťanský koloběh vody,“ řekl Colaprete. „Mraky jsou základem tohoto systému, stejně jako na Zemi. Ale předpoklad, že se marťanské mraky tvoří a chovají stejně jako ty na Zemi, je možná chybný.“

Colaprete je přesvědčen, že dokonalejší pochopení procesu marťanských mraků a koloběhu vody je rozhodující pro porozumění klimatu na Marsu v současnosti i minulosti. Koloběh vody na Marsu ovládá velká severní polární čepička. Během marťanského léta na severní polokouli se část této ledové čepičky vypařuje a větry odnášejí vodní páru směrem k jižnímu pólu.

„Množství vody v marťanské atmosféře velmi kolísá v závislosti na místě i čase,“ sdělil na základě pozorování Colaprete. Mraky v atmosféře velkou měrou regulují množství vody, které migruje od severního pólu směrem k pólu jižnímu.

„Během zimy na jižním pólu zde voda zmrzne (jižní polární čepička),“ řekl Colaprete. „Na jaře se tato voda znovu začne vypařovat a vrací se zpět do severní polární čepičky. Cyklus se každoročně opakuje.“ (Jeden marťanský rok trvá přibližně 2 roky pozemské.)

Pokud by všechna atmosférická voda obsažená v atmosféře zmrzla, vytvořila by se na povrchu Marsu ledová vrstvička o tloušťce 1/5 lidského vlasu.

„Voda u typického marťanského mraku tvoří jen asi 10 až 20 % z celkového objemu. Ať tak či onak, tenká marťanská atmosféra na působení těchto mraků reaguje velmi citlivě,“ dodal Colaprete.

Zdroj: ww.space.com