Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Merkur v květnu 2014

Merkur v květnu 2014

Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin Gembec
Merkur a Ještěd 5. 5. 2014
Autor: Martin Gembec
V období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.

Merkur 14. 5. 2014 Autor: Vilém Heblík
Merkur 14. 5. 2014
Autor: Vilém Heblík
Jak je všeobecně známo, Merkur se na obloze vzdaluje jen málo úhlově od Slunce, konkrétně je to v elongaci maximálně na 17°. To znamená, že jej vždy můžeme pozorovat pouhým okem pouze na soumrakové obloze a k pozorování okem jsou potřeba dvě základní podmínky – dostatečně průzračná obloha a vyšší jasnost planety.

Letos v květnu připadá tzv. největší východní elongace na 25. květen. To znamená, že během května se úhlová vzdálenost planety postupně zvětšovala, až právě koncem května bude největší. To by mělo zároveň znamenat, že Merkur bude nejvýše nad obzorem i déle po západu Slunce a mělo by být tedy snazší jej najít. Jenže on nám nejde na ruku, pokud jde o jasnost jeho malého kotoučku. S tím, jak se blíží konec května, mění se jeho jasnost od záporných magnitud, kdy je snáze viditelný, až do kladných hodnot. Například kolem 10. května byl jeho jas -1 mag a v polovině května už jen -0,4 mag. V elongaci pak jasnost poklesne na +0,6 mag.

Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
K vyhledání Merkuru je zapotřebí nejprve malý dalekohled s větším zorným polem, například triedr. Hledat můžeme přibližně do trojúhelníku s Jupiterem a hvězdou Capella (viz. obrázek vlevo). Po vyhledání by za dobrých podmínek neměl být problém vidět jej i pouhým okem, zvláště za pokročilejšího soumraku. Další možností je vyhledat jej ještě během dne, například před západem Slunce, kdy bude výše nad obzorem. Tehdy se také nejlépe odfotí, protože vzduch je klidnější a na obraz nebude mít takový vliv rozdílný lom paprsků modrého a červeného světla v atmosféře.

Merkur také jeví poměrně rychlou změnu velikosti kotoučku a změnu fází. Začátkem května vypadal jako malý měsíček v úplňku, zatímco polovina května už jej zastihla téměř ve čtvrti. Velikost kotoučku mezitím vzrostla jen málo, od 5 do 6 úhlových vteřin. Během největší elongace, 25. května, bude kotouček jevit fázi zmenšujícího se srpku a jeho velikost bude již 8 úhlových vteřin. Na konci května už bude ve fázi poměrně tenkého srpku, velikost vzroste k 10” a jasnost klesne k 1,3 mag.

Související články:

[1] Merkur na planety.astro.cz
[2] Merkur jako stěhovavá planeta?
[3] Existence ledu na planetě Merkur potvrzena
[4] Tipy, jak Merkur pozorovat a fotografovat




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »