Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Merkur v květnu 2014

Merkur v květnu 2014

Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin Gembec
Merkur a Ještěd 5. 5. 2014
Autor: Martin Gembec
V období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.

Merkur 14. 5. 2014 Autor: Vilém Heblík
Merkur 14. 5. 2014
Autor: Vilém Heblík
Jak je všeobecně známo, Merkur se na obloze vzdaluje jen málo úhlově od Slunce, konkrétně je to v elongaci maximálně na 17°. To znamená, že jej vždy můžeme pozorovat pouhým okem pouze na soumrakové obloze a k pozorování okem jsou potřeba dvě základní podmínky – dostatečně průzračná obloha a vyšší jasnost planety.

Letos v květnu připadá tzv. největší východní elongace na 25. květen. To znamená, že během května se úhlová vzdálenost planety postupně zvětšovala, až právě koncem května bude největší. To by mělo zároveň znamenat, že Merkur bude nejvýše nad obzorem i déle po západu Slunce a mělo by být tedy snazší jej najít. Jenže on nám nejde na ruku, pokud jde o jasnost jeho malého kotoučku. S tím, jak se blíží konec května, mění se jeho jasnost od záporných magnitud, kdy je snáze viditelný, až do kladných hodnot. Například kolem 10. května byl jeho jas -1 mag a v polovině května už jen -0,4 mag. V elongaci pak jasnost poklesne na +0,6 mag.

Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
K vyhledání Merkuru je zapotřebí nejprve malý dalekohled s větším zorným polem, například triedr. Hledat můžeme přibližně do trojúhelníku s Jupiterem a hvězdou Capella (viz. obrázek vlevo). Po vyhledání by za dobrých podmínek neměl být problém vidět jej i pouhým okem, zvláště za pokročilejšího soumraku. Další možností je vyhledat jej ještě během dne, například před západem Slunce, kdy bude výše nad obzorem. Tehdy se také nejlépe odfotí, protože vzduch je klidnější a na obraz nebude mít takový vliv rozdílný lom paprsků modrého a červeného světla v atmosféře.

Merkur také jeví poměrně rychlou změnu velikosti kotoučku a změnu fází. Začátkem května vypadal jako malý měsíček v úplňku, zatímco polovina května už jej zastihla téměř ve čtvrti. Velikost kotoučku mezitím vzrostla jen málo, od 5 do 6 úhlových vteřin. Během největší elongace, 25. května, bude kotouček jevit fázi zmenšujícího se srpku a jeho velikost bude již 8 úhlových vteřin. Na konci května už bude ve fázi poměrně tenkého srpku, velikost vzroste k 10” a jasnost klesne k 1,3 mag.

Související články:

[1] Merkur na planety.astro.cz
[2] Merkur jako stěhovavá planeta?
[3] Existence ledu na planetě Merkur potvrzena
[4] Tipy, jak Merkur pozorovat a fotografovat




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »