Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin GembecV období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.
Merkur 14. 5. 2014 Autor: Vilém HeblíkJak je všeobecně známo, Merkur se na obloze vzdaluje jen málo úhlově od Slunce, konkrétně je to v elongaci maximálně na 17°. To znamená, že jej vždy můžeme pozorovat pouhým okem pouze na soumrakové obloze a k pozorování okem jsou potřeba dvě základní podmínky – dostatečně průzračná obloha a vyšší jasnost planety.
Letos v květnu připadá tzv. největší východní elongace na 25. květen. To znamená, že během května se úhlová vzdálenost planety postupně zvětšovala, až právě koncem května bude největší. To by mělo zároveň znamenat, že Merkur bude nejvýše nad obzorem i déle po západu Slunce a mělo by být tedy snazší jej najít. Jenže on nám nejde na ruku, pokud jde o jasnost jeho malého kotoučku. S tím, jak se blíží konec května, mění se jeho jasnost od záporných magnitud, kdy je snáze viditelný, až do kladných hodnot. Například kolem 10. května byl jeho jas -1 mag a v polovině května už jen -0,4 mag. V elongaci pak jasnost poklesne na +0,6 mag.
Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium Autor: Martin GembecK vyhledání Merkuru je zapotřebí nejprve malý dalekohled s větším zorným polem, například triedr. Hledat můžeme přibližně do trojúhelníku s Jupiterem a hvězdou Capella (viz. obrázek vlevo). Po vyhledání by za dobrých podmínek neměl být problém vidět jej i pouhým okem, zvláště za pokročilejšího soumraku. Další možností je vyhledat jej ještě během dne, například před západem Slunce, kdy bude výše nad obzorem. Tehdy se také nejlépe odfotí, protože vzduch je klidnější a na obraz nebude mít takový vliv rozdílný lom paprsků modrého a červeného světla v atmosféře.
Merkur také jeví poměrně rychlou změnu velikosti kotoučku a změnu fází. Začátkem května vypadal jako malý měsíček v úplňku, zatímco polovina května už jej zastihla téměř ve čtvrti. Velikost kotoučku mezitím vzrostla jen málo, od 5 do 6 úhlových vteřin. Během největší elongace, 25. května, bude kotouček jevit fázi zmenšujícího se srpku a jeho velikost bude již 8 úhlových vteřin. Na konci května už bude ve fázi poměrně tenkého srpku, velikost vzroste k 10” a jasnost klesne k 1,3 mag.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom.
Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou.
Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost.
220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme.
Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.8.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4