Merkur a Ještěd 5. 5. 2014 Autor: Martin GembecV období nejlepší viditelnosti planety Merkur bylo často špatné počasí, proto bychom měli využít vyjasnění v následujícím týdnu a planetu vyhledat. Půjde to celkem snadno, protože 25. května je Merkur v největší východní elongaci, ale pozor, zároveň už slábne jeho jas.
Merkur 14. 5. 2014 Autor: Vilém HeblíkJak je všeobecně známo, Merkur se na obloze vzdaluje jen málo úhlově od Slunce, konkrétně je to v elongaci maximálně na 17°. To znamená, že jej vždy můžeme pozorovat pouhým okem pouze na soumrakové obloze a k pozorování okem jsou potřeba dvě základní podmínky – dostatečně průzračná obloha a vyšší jasnost planety.
Letos v květnu připadá tzv. největší východní elongace na 25. květen. To znamená, že během května se úhlová vzdálenost planety postupně zvětšovala, až právě koncem května bude největší. To by mělo zároveň znamenat, že Merkur bude nejvýše nad obzorem i déle po západu Slunce a mělo by být tedy snazší jej najít. Jenže on nám nejde na ruku, pokud jde o jasnost jeho malého kotoučku. S tím, jak se blíží konec května, mění se jeho jasnost od záporných magnitud, kdy je snáze viditelný, až do kladných hodnot. Například kolem 10. května byl jeho jas -1 mag a v polovině května už jen -0,4 mag. V elongaci pak jasnost poklesne na +0,6 mag.
Merkur 23. 5. 2014, mapa oblohy. Data: Stellarium Autor: Martin GembecK vyhledání Merkuru je zapotřebí nejprve malý dalekohled s větším zorným polem, například triedr. Hledat můžeme přibližně do trojúhelníku s Jupiterem a hvězdou Capella (viz. obrázek vlevo). Po vyhledání by za dobrých podmínek neměl být problém vidět jej i pouhým okem, zvláště za pokročilejšího soumraku. Další možností je vyhledat jej ještě během dne, například před západem Slunce, kdy bude výše nad obzorem. Tehdy se také nejlépe odfotí, protože vzduch je klidnější a na obraz nebude mít takový vliv rozdílný lom paprsků modrého a červeného světla v atmosféře.
Merkur také jeví poměrně rychlou změnu velikosti kotoučku a změnu fází. Začátkem května vypadal jako malý měsíček v úplňku, zatímco polovina května už jej zastihla téměř ve čtvrti. Velikost kotoučku mezitím vzrostla jen málo, od 5 do 6 úhlových vteřin. Během největší elongace, 25. května, bude kotouček jevit fázi zmenšujícího se srpku a jeho velikost bude již 8 úhlových vteřin. Na konci května už bude ve fázi poměrně tenkého srpku, velikost vzroste k 10” a jasnost klesne k 1,3 mag.
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.