Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíc Phobos v celé své kráse

Měsíc Phobos v celé své kráse

Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).

„Phobos je velmi zajímavý objekt, protože může obsahovat velké množství vody a materiálu, bohatého na uhlík,“ říká Alfred McEwen (Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona, Tucson). Dřívější sondy, především Mars Global Surveyor, rovněž pořizovaly snímky měsíce Phobos s vysokým rozlišením, protože prolétávaly v blízkosti měsíce. Doplňuje informace Nathan Bridges (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California), člen vědeckého týmu pro kameru HiRISE. „Avšak snímky, pořízené kamerou HiRISE mají mnohem vyšší kvalitu a poskytují nejlepší data, jaká kdy byla o Phobosu získána,“ říká Bridges. „Nové fotografie pomohou zjistit původ a vývoj tohoto malého měsíčku.“

Sloučením informací, které kamera získala přes modrozelený a červený filtr, a také přes filtr, propouštějící blízké infračervené záření, astronomové potvrdili, že materiál poblíž okraje největšího povrchového útvaru na povrchu měsíce Phobos – kráteru Stickney (na snímku vpravo) – se zdá být „modřejší“ než zbývající část povrchu. Impakt, při kterém byl vyhlouben kráter o průměru 9 km (což je přibližně polovina průměru měsíce), musel být tak silný, že málem došlo k roztříštění měsíce Phobos.

„Na základě analogie s materiálem na povrchu našeho Měsíce může modravý odstín znamenat, že se jedná o čerstvý materiál nebo že nebyl vystaven působení kosmického prostředí tak dlouho jako v případě zbývajícího povrchu,“ dodává Bridges. Nové fotografie ukazují sesuvy půdy podél vnitřní stěny kráteru Stickney a dalších větších kráterů. Zachycují také zvláštní rýhy na povrchu měsíce, jejichž původ je zatím zahalen tajemstvím. Dále jsou patrné řetízky kráterů a krátery ukryté na noční straně měsíce, osvětlené pouze svitem planety Mars.

Sonda MRO prolétávala rychlostí zhruba 4800 km/h ve výšce 250 až 316 km nad povrchem Marsu. Phobos se nacházel ve vzdálenosti 6800 km v okamžiku, kdy kamera HiRISE pořídila první snímek. Z této vzdálenosti je kamera schopna pořídit fotografie s rozlišením 6,8 m na pixel, tj. na snímcích lze rozlišit povrchové útvary menší než 20 m.

Gravitace na povrchu měsíce Phobos, jehož průměr je pouhých 22 km, se rovná méně než jedné tisícině zemské gravitace. To znamená, že jeho gravitace není schopna zformovat měsíc do kulového tvaru. Má proto nepravidelný protáhlý tvar. Druhý měsíc planety Mars – Deimos – je ještě menší. Jeho průměr je pouhých 12 km. Oba velmi tmavé malé měsíce jsou s největší pravděpodobností zachycené asteroidy, pocházející z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R2 (Swan)

Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je

Další informace »