Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Měsíc Phobos v celé své kráse

Měsíc Phobos v celé své kráse

Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Sonda MRO vyfotografovala Phobos, měsíc planety Mars.
Americká kosmická sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) pořídila nové detailní fotografie Phobosu – většího z měsíců planety Mars. Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě sondy MRO pořídila dva snímky Phobosu v rozmezí 10 minut dne 23. 3. 2008. Vědci obě fotografie zkombinovali za účelem vytvoření stereo-snímku (3D).

„Phobos je velmi zajímavý objekt, protože může obsahovat velké množství vody a materiálu, bohatého na uhlík,“ říká Alfred McEwen (Lunar and Planetary Laboratory, University of Arizona, Tucson). Dřívější sondy, především Mars Global Surveyor, rovněž pořizovaly snímky měsíce Phobos s vysokým rozlišením, protože prolétávaly v blízkosti měsíce. Doplňuje informace Nathan Bridges (Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California), člen vědeckého týmu pro kameru HiRISE. „Avšak snímky, pořízené kamerou HiRISE mají mnohem vyšší kvalitu a poskytují nejlepší data, jaká kdy byla o Phobosu získána,“ říká Bridges. „Nové fotografie pomohou zjistit původ a vývoj tohoto malého měsíčku.“

Sloučením informací, které kamera získala přes modrozelený a červený filtr, a také přes filtr, propouštějící blízké infračervené záření, astronomové potvrdili, že materiál poblíž okraje největšího povrchového útvaru na povrchu měsíce Phobos – kráteru Stickney (na snímku vpravo) – se zdá být „modřejší“ než zbývající část povrchu. Impakt, při kterém byl vyhlouben kráter o průměru 9 km (což je přibližně polovina průměru měsíce), musel být tak silný, že málem došlo k roztříštění měsíce Phobos.

„Na základě analogie s materiálem na povrchu našeho Měsíce může modravý odstín znamenat, že se jedná o čerstvý materiál nebo že nebyl vystaven působení kosmického prostředí tak dlouho jako v případě zbývajícího povrchu,“ dodává Bridges. Nové fotografie ukazují sesuvy půdy podél vnitřní stěny kráteru Stickney a dalších větších kráterů. Zachycují také zvláštní rýhy na povrchu měsíce, jejichž původ je zatím zahalen tajemstvím. Dále jsou patrné řetízky kráterů a krátery ukryté na noční straně měsíce, osvětlené pouze svitem planety Mars.

Sonda MRO prolétávala rychlostí zhruba 4800 km/h ve výšce 250 až 316 km nad povrchem Marsu. Phobos se nacházel ve vzdálenosti 6800 km v okamžiku, kdy kamera HiRISE pořídila první snímek. Z této vzdálenosti je kamera schopna pořídit fotografie s rozlišením 6,8 m na pixel, tj. na snímcích lze rozlišit povrchové útvary menší než 20 m.

Gravitace na povrchu měsíce Phobos, jehož průměr je pouhých 22 km, se rovná méně než jedné tisícině zemské gravitace. To znamená, že jeho gravitace není schopna zformovat měsíc do kulového tvaru. Má proto nepravidelný protáhlý tvar. Druhý měsíc planety Mars – Deimos – je ještě menší. Jeho průměr je pouhých 12 km. Oba velmi tmavé malé měsíce jsou s největší pravděpodobností zachycené asteroidy, pocházející z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »