Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Metan na Marsu není téma pro bulvár
Petr Kubala Vytisknout článek

Metan na Marsu není téma pro bulvár

Metan v atmosféře Marsu
Metan v atmosféře Marsu
V dnešní době je stále nebezpečnější vypouštět do světa zprávy, týkající se byť jen okrajově života ve vesmíru. NASA a Science včera zveřejnili informaci o tom, že se podařilo prokázat přítomnost metanu v atmosféře Marsu. Tento fakt si ale novináři interpretovali po svém způsobem, za který by se nemusel stydět žádný z tvůrců hoaxů.

Metan v atmosféře planety může být indikátorem přítomnosti života, ale také nemusí. Metan totiž může mít jak biologický, tak geologický původ. Tohoto faktu si ale mnohá média příliš vědoma nejsou a zřejmě zcela záměrně se ženou za senzací, která neexistuje. Česká média převzala tuto zprávu z ČTK spíše s opatrným a jen lehce bulvárním nádechem, ale v zahraničí šli mnohem dál a palcové titulky oznamovaly definitivní potvrzení přítomnosti života na vzdáleném Marsu.

Astronomové prokázali uvolňování metanu z podpovrchových vrstev v několika oblastech severní polokoule Marsu během tamního léta v roce 2003. Metan se skládá ze 4 atomů vodíků vázaných na atom uhlíku a je hlavní složkou zemního plynu. Astrobiologové ho mají v oblibě, neboť může indikovat přítomnost života. Metan vzniká rozkladem látek biogenního původu. Jenomže…metan může mít i čistě geologický původ, což je zřejmě případ Marsu.

Metan uniká z podpovrchových vrstev Marsu. Právě tam se může nacházet teoreticky voda v kapalném stavu a také život. Na Zemi nacházíme mikroorganismy v hloubce 2-3 kilometry pod povrchem, může se něco podobného dít i na Marsu? Právě mikroby, vyrábějící metan z vodíků a oxidu uhličitého, obývaly naší planetu jako první. Existoval na Marsu kdysi život a nacházejí se jeho pozůstatky pod povrchem? Je to velmi nepravděpodobné a i kdyby ano, s detekcí metanu to zřejmě nesouvisí.

Metan na Marsu bude mít spíše geologický původ. Za jeho vznikem jsou zřejmě voda, oxid uhličitý a vnitřní teplo planety. Otázkou ale je, zda metan vznikl v nedávné době, nebo byl jen uvězněn pod povrchem několik set milionů let a nyní postupně uniká ven.

Vědci prokázali metan v atmosféře Marsu na základě několikaletého pozorování rudé planety pomocí spektrometru na Keckově dalekohledu na Havaji. Objev jasně ukazuje, že pozorování planet ze Země má i v době kosmických sond svůj význam. Metan byl detekován především v době, kdy na severní polokouli planety panovalo jaro a léto. Marťanská půda na krátkou dobu rozmrzá a prasklinami se metan mohl dostat z podpovrchových vrstev ven. Astronomům se podařilo odhalit mrak metanu o celkové hmotnosti 19 000 tun.

Nebude náhoda, že se metan objevuje v oblastech, kde podle předpokladů kdysi tekla voda. Jeho přesný původ odhalí až budoucí mise kosmických sond především měřením poměrů izotopů. Na to si ale musíme ještě nějakou dobu počkat. Do té doby bychom měli senzace nechat u ledu.

Zdroj: NASA




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »