Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Metan na Marsu není téma pro bulvár
Petr Kubala Vytisknout článek

Metan na Marsu není téma pro bulvár

Metan v atmosféře Marsu
Metan v atmosféře Marsu
V dnešní době je stále nebezpečnější vypouštět do světa zprávy, týkající se byť jen okrajově života ve vesmíru. NASA a Science včera zveřejnili informaci o tom, že se podařilo prokázat přítomnost metanu v atmosféře Marsu. Tento fakt si ale novináři interpretovali po svém způsobem, za který by se nemusel stydět žádný z tvůrců hoaxů.

Metan v atmosféře planety může být indikátorem přítomnosti života, ale také nemusí. Metan totiž může mít jak biologický, tak geologický původ. Tohoto faktu si ale mnohá média příliš vědoma nejsou a zřejmě zcela záměrně se ženou za senzací, která neexistuje. Česká média převzala tuto zprávu z ČTK spíše s opatrným a jen lehce bulvárním nádechem, ale v zahraničí šli mnohem dál a palcové titulky oznamovaly definitivní potvrzení přítomnosti života na vzdáleném Marsu.

Astronomové prokázali uvolňování metanu z podpovrchových vrstev v několika oblastech severní polokoule Marsu během tamního léta v roce 2003. Metan se skládá ze 4 atomů vodíků vázaných na atom uhlíku a je hlavní složkou zemního plynu. Astrobiologové ho mají v oblibě, neboť může indikovat přítomnost života. Metan vzniká rozkladem látek biogenního původu. Jenomže…metan může mít i čistě geologický původ, což je zřejmě případ Marsu.

Metan uniká z podpovrchových vrstev Marsu. Právě tam se může nacházet teoreticky voda v kapalném stavu a také život. Na Zemi nacházíme mikroorganismy v hloubce 2-3 kilometry pod povrchem, může se něco podobného dít i na Marsu? Právě mikroby, vyrábějící metan z vodíků a oxidu uhličitého, obývaly naší planetu jako první. Existoval na Marsu kdysi život a nacházejí se jeho pozůstatky pod povrchem? Je to velmi nepravděpodobné a i kdyby ano, s detekcí metanu to zřejmě nesouvisí.

Metan na Marsu bude mít spíše geologický původ. Za jeho vznikem jsou zřejmě voda, oxid uhličitý a vnitřní teplo planety. Otázkou ale je, zda metan vznikl v nedávné době, nebo byl jen uvězněn pod povrchem několik set milionů let a nyní postupně uniká ven.

Vědci prokázali metan v atmosféře Marsu na základě několikaletého pozorování rudé planety pomocí spektrometru na Keckově dalekohledu na Havaji. Objev jasně ukazuje, že pozorování planet ze Země má i v době kosmických sond svůj význam. Metan byl detekován především v době, kdy na severní polokouli planety panovalo jaro a léto. Marťanská půda na krátkou dobu rozmrzá a prasklinami se metan mohl dostat z podpovrchových vrstev ven. Astronomům se podařilo odhalit mrak metanu o celkové hmotnosti 19 000 tun.

Nebude náhoda, že se metan objevuje v oblastech, kde podle předpokladů kdysi tekla voda. Jeho přesný původ odhalí až budoucí mise kosmických sond především měřením poměrů izotopů. Na to si ale musíme ještě nějakou dobu počkat. Do té doby bychom měli senzace nechat u ledu.

Zdroj: NASA




O autorovi



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »