Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mezihvězdných poutníků je ve Sluneční soustavě mnohem více

Mezihvězdných poutníků je ve Sluneční soustavě mnohem více

Umělecké ztvárnění představy kamenného asteroidu
Autor: Mark A. Garlick, Space-art.co.uk/University of Warwick/University of Cambridge

Přinejmenším 17 planetek typu tzv. Kentaurů s vysokým sklonem dráhy a dva transneptunské objekty byly zachyceny Sluneční soustavou z mezihvězdného prostředí. Vyplývá to z nové studie publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Kentauři jsou planetky ve vnější oblasti Sluneční soustavy, jejichž oběžné dráhy jsou ve většině případů ohraničeny drahami planet Jupiter a Neptun.

V důsledku poruch způsobených obřími planetami mají tyto objekty přechodné dráhy s typickou životností několik miliónů roků. Jestliže dráhy Kentaurů interpolujeme do budoucna nebo zpětně v čase, hrozí jim buď srážka se Sluncem, s planetami nebo budou vyvrženi ze Sluneční soustavy.

Kentauři se zdají být přechodnými tělesy mezi asteroidy a kometami; jak se některý Kentaur přiblíží ke Slunci dostatečně blízko, lze očekávat, že se u něj projeví kometární aktivita.

V nové studii Fathi Namouni z Université Côte d’Azur, Francie a Helena Morais z Universidade Estadual Paulista, Brazílie, zkoumaly 17 Kentaurů s vysokým sklonem oběžných drah a dva transneptunské objekty – 2008 KV42 a 2011 KT19.

V této práci jsme studovaly možný původ Kentaurů s vysokým sklonem a nezávisle testovaly, jestli pocházejí z plochého planetesimálního disku konvenční teorie vzniku Sluneční soustavy,“ vysvětlují astronomky.

Dráha asteroidu kolem protoplanetárního disku před 4,5 miliardami roků Autor: Namouni & Morais/NASA
Dráha asteroidu kolem protoplanetárního disku před 4,5 miliardami roků
Autor: Namouni & Morais/NASA
Tým uskutečnil počítačové simulace k rozlišení pozic těchto objektů přímo zpět ke zrození Sluneční soustavy. „Současné dráhy a charakteristiky těchto objektů mohou být vysvětleny pouze tehdy, jestliže nebyly součástí naší Sluneční soustavy před 4,5 miliardami roků, tedy v době jejího zrodu,“ říkají autorky článku.

Objekty ve Sluneční soustavě obíhají kolem Slunce již 4,5 miliardy roků ve stejné rovině, jako plyn a prach kroužil v protoplanetárním disku, ze kterého se zformovaly. Avšak studovaných 19 objektů nebylo součástí tohoto disku.

Naše počítačové simulace neukázaly jenom to, že tito Kentauři obíhali kolem Slunce v rovině kolmé na pohyb planet v té době, ale také že byli umístěni daleko od disku, kde se zrodily asteroidy Sluneční soustavy. Těchto 19 asteroidů nebylo součástí Sluneční soustavy v době jejího vzniku.

Hvězdné sousedství skupiny hvězd, v níž se zrodilo i Slunce, poskytovalo silné gravitační interakce, které umožnily hvězdným soustavám zachytit asteroidy z jiných systémů. A to je i případ Slunce a zmiňovaných Kentaurů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kentauři, Mezihvězdná planetka


24. vesmírný týden 2024

24. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 6. do 16. 6. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Planety můžeme pozorovat pouze nízko na ranní obloze, nejvýše je Saturn a Mars. Na Slunci je stále ještě hodně skvrn. V sobotu 8. 6. došlo navíc k silné erupci s nadějí na polární záři. Kosmická loď Starliner byla konečně vypuštěna a úspěšně dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici. SuperHeavy Starship ohromila při 4. testovacím letu přistáním obou stupňů na mořskou hladinu. Před 180 lety se narodil W. R. Brooks, mj. spoluobjevitel známé komety 12P, jejíž prach je nyní dobře vidět i ze Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2021 S3 PanSTARRS

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2024 obdržel snímek „C/2021 S3 PanSTARRS“, jehož autorem je Miloš Gnida   Dnešní vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce, který pořídil astrofotograf Miloš Gnida, nám přináší pohled hned na několik astronomických objektů. Jednak,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »