Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně: Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter

Mimořádně: Amatérští astronomové zachytili dopad planetky na Jupiter

Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Kompozitní snímek Jupiteru a kolize s planetkou. Kredit: Anthony Wesley.
Neuvěřitelně kuriózní kousek se včera 3. června večer podařil amatérským astronomům Anthonymu Wesleymu (z Austrálie) a Christopheru Go (z Filipín). Zachytili přímou srážku planetky s obří planetou Jupiter, přičemž na záznamu je jasně patrný záblesk při srážce. Těleso nenávratně skončilo v Jupiterově husté atmosféře.

Naposledy jsme byli svědky podobné události minulý rok v červenci, kdy Jupiter zasáhla kometa. Samotný impakt jsme nepozorovali, ale mohli jsme ještě několik dní sledovat temnou "jizvu" v Jupiterově atmosféře. Více v článku Kamila Hornocha.

Pro astronomy je ale v historii nejznámějším případem dopad fragmentů komety Shoemaker-Levy 9 do Jupiterovy atmosféry v roce 1994. Kometa se k Jupiteru přiblížila o rok dříve a slapové síly planety ji doslova roztrhaly. Kometární fragmenty pak v rozmezí od 16. do 22. července postupně nenávratně "popadaly" do Jupiterovy atmosféry. Úkaz byl ovšem skryt za okrajem Jupiteru a jedinou, leč jasnou známkou dopadu byly výrazné temné skvrny na Jupiterově "tváři".

I po včerejší srážce bude v Jupiterově atmosféře pozorovatelná temná skvrna. Nebude však příliš výrazná. Na planetu Jupiter, která je nyní pozorovatelná v ranních hodinách v souhvězdí Ryb, namířil již i Hubbleův kosmický teleskop. Ten bude vývoj pozorovat.

Zdroj: Spaceweather.com

Doporučujeme: Jupiter má zase "monokla" (APO, Dagmar Jarošová)

Související:
[1] Jupiter ztrácí svoji ozdobu (František Martinek)
[2] Sledujte Jupitera po zásahu kometou (Kamil Hornoch)

Video ze srážky




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Plejády

Další informace »