Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně jasný meteor na jihu Německa

Mimořádně jasný meteor na jihu Německa

Bolid zachycený celooblohovou kamerou v městě Falera.
Autor: Sternwarte Mirasteilas.

V neděli 15. března 2015 kolem 20:48 středoevropského času spatřilo velké množství lidí z jižního Německa, Švýcarska, východní Francie a západní části Rakouska na obloze velmi jasný objekt. Někteří pozorovatelé zaznamenali zvukové efekty a bylo hlášeno dokonce slabé chvění země.

Jako obvykle, popisy od jednotlivých svědků jsou docela rozdílné. Někteří jev popisují jako velmi jasnou ohnivou kouli, která se pohybovala vysokou rychlostí a vydávala nazelenalé světlo. Jiným úkaz připomínal spíše silný světlený záblesk, následovaný několika slabšími. Na krátký okamžik obloha zjasnila, jako by již mělo svítat. Jeden z pozorovatelů si všiml, že od hlavního objektu se za letu oddělovaly menší části, což odpovídá některým článkům, které uvádí, že se po obloze pohybovalo více objektů.

Jiný svědek tvrdil, že asi dvě nebo tři minuty po přeletu se ozvala exploze a země se zatřásla. Další pozorování upřesnila, že zvuk trval nejméně dvacet sekund a byl podobný hřmění. Řada lidí si úkaz nedokázala vysvětlit, a hlásila jej na policii, protože se obávala, že se může jednat například o pád letadla. Ten byl naštěstí vyloučen, protože se ukázalo, že se jednalo o velmi jasný meteor. Podle odhadů úkaz vyvolalo těleso o velikosti mezi 30 a 100 centimetry. Není zatím jisté, zda se jednalo o část meziplanetární hmoty nebo zánik nějakého artefaktu kosmické techniky. Jev velmi dobře zdokumentovala celooblohová kamera, patřící astronomům ve švýcarském městě Falera.

O výpočet dráhy se pokusily minimálně dvě instituce. Podle údajů švýcarské společnosti Fachgruppe Meteorastronomie, jež se zabývá meteory, objekt letěl téměř přesně od severu na jih, jen s malou odchylkou na západ. Viditelný začal být severně od německého města Stuttgart, hranice se Švýcarskem překonal v blízkosti Kostnice, prolétl nad Curyšským jezerem a skončil někde v oblasti Andermatt-Disentis. Výpočty Mezinárodní meteorářské organizace (International Meteor Organization - IMO), založené na 45 zprávách od náhodných pozorovatelů, ukazují trochu jiné parametry. Podle nich bolid začal zářit přibližně 25 km jižně od Stuttgartu a skončil asi 20 km východně od Curychu.

Otázkou je, zda těleso zcela zaniklo v atmosféře, nebo některé jeho části dopadly až na zemský povrch. Jedna svědkyně údajně viděla pád objektu do Bodamského jezera na hranicích Německa a Švýcarska a během něj prý zaslechla dokonce zasyčení. To ovšem příliš neodpovídá výše uvedeným výpočtům dráhy. Leda, že by se jednalo o nějaký menší úlomek a hlavní část tělesa pak ještě pokračovala dále. Možnost pádu do Bodamského jezera však nevylučuje ani Herbert Kiesle z planetária v Laupheimu. Podle něj mohly zbytky objektu dopadnout buď právě do Bodamského jezera, nebo do blízkosti městečka Ortschaft Wattwil ve švýcarském kantonu Toggenburg.

Některá média tvrdí, že podle německé policie minimálně jeden meteorit dopadl do blízkosti hraničního přechodu Freilassing, ležícího na německo-rakouských hranicích. Tato lokalita je ale vzdálena od Bodamského jezera vzdušnou čarou asi 270 km, navíc směrem na východ, tj. téměř kolmo na směr letu! Další zprávy uvádí, že na jedné zahradě byly objeveny neobvykle lesklé kameny, které by mohly být meteority. Tyto informace však nejsou nijak potvrzeny ani upřesněny a nepůsobí proto příliš věrohodně. Zatím tak není jisté, zda k nějakému dopadu opravdu došlo.

Vybrané zdroje:




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Bolid, Meteor


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »