Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mimořádně jasný meteor na jihu Německa

Mimořádně jasný meteor na jihu Německa

Bolid zachycený celooblohovou kamerou v městě Falera.
Autor: Sternwarte Mirasteilas.

V neděli 15. března 2015 kolem 20:48 středoevropského času spatřilo velké množství lidí z jižního Německa, Švýcarska, východní Francie a západní části Rakouska na obloze velmi jasný objekt. Někteří pozorovatelé zaznamenali zvukové efekty a bylo hlášeno dokonce slabé chvění země.

Jako obvykle, popisy od jednotlivých svědků jsou docela rozdílné. Někteří jev popisují jako velmi jasnou ohnivou kouli, která se pohybovala vysokou rychlostí a vydávala nazelenalé světlo. Jiným úkaz připomínal spíše silný světlený záblesk, následovaný několika slabšími. Na krátký okamžik obloha zjasnila, jako by již mělo svítat. Jeden z pozorovatelů si všiml, že od hlavního objektu se za letu oddělovaly menší části, což odpovídá některým článkům, které uvádí, že se po obloze pohybovalo více objektů.

Jiný svědek tvrdil, že asi dvě nebo tři minuty po přeletu se ozvala exploze a země se zatřásla. Další pozorování upřesnila, že zvuk trval nejméně dvacet sekund a byl podobný hřmění. Řada lidí si úkaz nedokázala vysvětlit, a hlásila jej na policii, protože se obávala, že se může jednat například o pád letadla. Ten byl naštěstí vyloučen, protože se ukázalo, že se jednalo o velmi jasný meteor. Podle odhadů úkaz vyvolalo těleso o velikosti mezi 30 a 100 centimetry. Není zatím jisté, zda se jednalo o část meziplanetární hmoty nebo zánik nějakého artefaktu kosmické techniky. Jev velmi dobře zdokumentovala celooblohová kamera, patřící astronomům ve švýcarském městě Falera.

O výpočet dráhy se pokusily minimálně dvě instituce. Podle údajů švýcarské společnosti Fachgruppe Meteorastronomie, jež se zabývá meteory, objekt letěl téměř přesně od severu na jih, jen s malou odchylkou na západ. Viditelný začal být severně od německého města Stuttgart, hranice se Švýcarskem překonal v blízkosti Kostnice, prolétl nad Curyšským jezerem a skončil někde v oblasti Andermatt-Disentis. Výpočty Mezinárodní meteorářské organizace (International Meteor Organization - IMO), založené na 45 zprávách od náhodných pozorovatelů, ukazují trochu jiné parametry. Podle nich bolid začal zářit přibližně 25 km jižně od Stuttgartu a skončil asi 20 km východně od Curychu.

Otázkou je, zda těleso zcela zaniklo v atmosféře, nebo některé jeho části dopadly až na zemský povrch. Jedna svědkyně údajně viděla pád objektu do Bodamského jezera na hranicích Německa a Švýcarska a během něj prý zaslechla dokonce zasyčení. To ovšem příliš neodpovídá výše uvedeným výpočtům dráhy. Leda, že by se jednalo o nějaký menší úlomek a hlavní část tělesa pak ještě pokračovala dále. Možnost pádu do Bodamského jezera však nevylučuje ani Herbert Kiesle z planetária v Laupheimu. Podle něj mohly zbytky objektu dopadnout buď právě do Bodamského jezera, nebo do blízkosti městečka Ortschaft Wattwil ve švýcarském kantonu Toggenburg.

Některá média tvrdí, že podle německé policie minimálně jeden meteorit dopadl do blízkosti hraničního přechodu Freilassing, ležícího na německo-rakouských hranicích. Tato lokalita je ale vzdálena od Bodamského jezera vzdušnou čarou asi 270 km, navíc směrem na východ, tj. téměř kolmo na směr letu! Další zprávy uvádí, že na jedné zahradě byly objeveny neobvykle lesklé kameny, které by mohly být meteority. Tyto informace však nejsou nijak potvrzeny ani upřesněny a nepůsobí proto příliš věrohodně. Zatím tak není jisté, zda k nějakému dopadu opravdu došlo.

Vybrané zdroje:




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Bolid, Meteor


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »