Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mohutnost tsunami nezpůsobuje jen voda

Mohutnost tsunami nezpůsobuje jen voda

Tsunami_a.jpg
Síla tsunami nevychází jen ze samotné vody. Profesor Heinrich Bahlburg z Geologicko-paleontologického ústavu Münsterské University řekl, že mohutnost, výšku vln a intenzitu, se kterou se valí na pobřeží a pláže, rozhodujícím způsobem ovlivňuje množství usazenin, které voda s sebou strhne z mořského dna.

Tři měsíce po katastrofě v jihovýchodní Asii začal prof. Bahlburg s geologem Robertem Weissem pátrat v Indii a Keni po příčinách obrovské síly přílivové vlny. Tsunami jsou pro vědce stále ještě velkou hádankou. I kdyby vyjasnili, jak smrtící vlny vznikají a jak se pohybují přes moře, tak jsou to všechno jen hrubé aproximace. "Všechny dosavadní počítačové modely totiž pracují jen s čistou vodou", řekl Bahlburg.

U indického Pondicherry (Bengálský záliv, 200 km jižně od Madrasu) a poblíž keňského Malindi (Indický oceán) zkoumají vědci pobřeží a zjišťují druh usazenin, a jak daleko byly vodou tyto usazeniny uneseny. "U Pondicherry stouplo moře asi o tři a půl metru. A 20 až 30% přílivu je pravděpodobně ze splavenin", řekl Bahlburg. "Tsunami jsou tak strašně rychlá, že při přijímání usazenin v moři spotřebují relativně malé množství energie. Ale jakmile vlna dosáhne pobřeží, je ničivá síla vody, díky s sebou přineseným splaveninám, značně zesílena", objasňuje Bahlburg smysl tohoto výzkumu. Nebezpečí, které přinese tsunami, se však dá pouze odhadnout, i když zohledníme množství a způsob transportovaných usazenin. Hraje v tom roli ještě mnoho dalších proměnných: morfologie pobřeží, stejně jako typ a velikost splavenin, protože při transportu se může velké množství energie ztratit. Nebo naopak usazeniny na pláži umožní pohyb a sílu vlny ještě rozvinout. U indického Pondicherry vnikla vlna téměř bez překážky přes ploché pobřeží do vnitrozemí. Příčně navrstvený křemičitý písek od světlejšího po tmavší ukázal, že v proudící vodě vznikla až 15cm usazenina a voda měla ještě dostatečnou sílu, aby nejdříve odnesla staré usazeniny a nové tam uložila. V Pondicherry se voda dostala téměř 600 m od pobřeží, naproti tomu u Malindi v Keni díky strmějšímu pobřeží to bylo pouze 25 m.

Získané poznatky budou nyní sloužit jako kalibrační data numerických modelů, které Bahlburg a Weiss vyvíjí už 6 let. Jejich původní podnět nesouvisel s deskovou tektonikou, která byla příčinou tsunami, ale se vznikem vln po dopadu meteoritů, jako např. vznik velkého impaktního kráteru Chicxulub v severní části Yucatánského poloostrova (Mexický záliv) před 65 milióny let. Podle některých vědců je odpovědný za vyhynutí dinosaurů na přelomu druhohor a třetihor.

"Našimi modely se snažíme dokázat, co se stalo." Nyní se zaměřili na výzkum prosincového tsunami v jihovýchodní Asii. "My simulujeme tsunami, jak tehdy mohlo vzniknout a zkoumáme, zda výsledky souhlasí se skutečně nalezenými usazeninami. Události v minulosti lze také přenést na dnešek. Po katastrofě v prosinci obdržely naše výzkumy další rozměr, neboť naše simulace může být použita také na tsunami, které je vyvoláno zemětřesením nebo podmořskými sesuvy", zdůvodňuje Bahlburg aktuálnost svých výzkumů.

Do konce roku 2005 mají být empirická data zapracována do numerických modelů. "Obdržíme takový model, který může být přizpůsoben místní skutečnosti", vysvětluje Bahlburg. "Člověk nikdy nebude moci tsunami zabránit, ale my můžeme přispět k tomu, aby předpovědi pobřežní hlídky byly reálné a aby mohly lépe varovat", řekl geolog.

Zdroj: portale.web.de a www.uni-muenster.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »