Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Mohutnost tsunami nezpůsobuje jen voda

Mohutnost tsunami nezpůsobuje jen voda

Tsunami_a.jpg
Síla tsunami nevychází jen ze samotné vody. Profesor Heinrich Bahlburg z Geologicko-paleontologického ústavu Münsterské University řekl, že mohutnost, výšku vln a intenzitu, se kterou se valí na pobřeží a pláže, rozhodujícím způsobem ovlivňuje množství usazenin, které voda s sebou strhne z mořského dna.

Tři měsíce po katastrofě v jihovýchodní Asii začal prof. Bahlburg s geologem Robertem Weissem pátrat v Indii a Keni po příčinách obrovské síly přílivové vlny. Tsunami jsou pro vědce stále ještě velkou hádankou. I kdyby vyjasnili, jak smrtící vlny vznikají a jak se pohybují přes moře, tak jsou to všechno jen hrubé aproximace. "Všechny dosavadní počítačové modely totiž pracují jen s čistou vodou", řekl Bahlburg.

U indického Pondicherry (Bengálský záliv, 200 km jižně od Madrasu) a poblíž keňského Malindi (Indický oceán) zkoumají vědci pobřeží a zjišťují druh usazenin, a jak daleko byly vodou tyto usazeniny uneseny. "U Pondicherry stouplo moře asi o tři a půl metru. A 20 až 30% přílivu je pravděpodobně ze splavenin", řekl Bahlburg. "Tsunami jsou tak strašně rychlá, že při přijímání usazenin v moři spotřebují relativně malé množství energie. Ale jakmile vlna dosáhne pobřeží, je ničivá síla vody, díky s sebou přineseným splaveninám, značně zesílena", objasňuje Bahlburg smysl tohoto výzkumu. Nebezpečí, které přinese tsunami, se však dá pouze odhadnout, i když zohledníme množství a způsob transportovaných usazenin. Hraje v tom roli ještě mnoho dalších proměnných: morfologie pobřeží, stejně jako typ a velikost splavenin, protože při transportu se může velké množství energie ztratit. Nebo naopak usazeniny na pláži umožní pohyb a sílu vlny ještě rozvinout. U indického Pondicherry vnikla vlna téměř bez překážky přes ploché pobřeží do vnitrozemí. Příčně navrstvený křemičitý písek od světlejšího po tmavší ukázal, že v proudící vodě vznikla až 15cm usazenina a voda měla ještě dostatečnou sílu, aby nejdříve odnesla staré usazeniny a nové tam uložila. V Pondicherry se voda dostala téměř 600 m od pobřeží, naproti tomu u Malindi v Keni díky strmějšímu pobřeží to bylo pouze 25 m.

Získané poznatky budou nyní sloužit jako kalibrační data numerických modelů, které Bahlburg a Weiss vyvíjí už 6 let. Jejich původní podnět nesouvisel s deskovou tektonikou, která byla příčinou tsunami, ale se vznikem vln po dopadu meteoritů, jako např. vznik velkého impaktního kráteru Chicxulub v severní části Yucatánského poloostrova (Mexický záliv) před 65 milióny let. Podle některých vědců je odpovědný za vyhynutí dinosaurů na přelomu druhohor a třetihor.

"Našimi modely se snažíme dokázat, co se stalo." Nyní se zaměřili na výzkum prosincového tsunami v jihovýchodní Asii. "My simulujeme tsunami, jak tehdy mohlo vzniknout a zkoumáme, zda výsledky souhlasí se skutečně nalezenými usazeninami. Události v minulosti lze také přenést na dnešek. Po katastrofě v prosinci obdržely naše výzkumy další rozměr, neboť naše simulace může být použita také na tsunami, které je vyvoláno zemětřesením nebo podmořskými sesuvy", zdůvodňuje Bahlburg aktuálnost svých výzkumů.

Do konce roku 2005 mají být empirická data zapracována do numerických modelů. "Obdržíme takový model, který může být přizpůsoben místní skutečnosti", vysvětluje Bahlburg. "Člověk nikdy nebude moci tsunami zabránit, ale my můžeme přispět k tomu, aby předpovědi pobřežní hlídky byly reálné a aby mohly lépe varovat", řekl geolog.

Zdroj: portale.web.de a www.uni-muenster.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše v Plejádách

Další informace »