Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

Severní polární čepička Marsu.
Severní polární čepička Marsu.
Nová pozorování, uskutečněná přístroji na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) naznačují, že kůra a svrchní plášť planety Mars jsou tvrdší a chladnější, než si planetologové doposud mysleli. Objev vede k závěru, že kapalná voda by mohla existovat poněkud níže pod povrchem planety, rovněž možná přítomnost živých organismů ve vodním prostředí by měla být situována mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.

„Zjistili jsme, že se kamenný povrch Marsu neprohýbá pod tíhou severní ledové polární čepičky,“ říká Roger Phillips (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). „To naznačuje, že nitro planety je mnohem pevnější, a tudíž chladnější, než jsme doposud předpokládali.“

Objev byl realizován pomocí radaru SHARAD (Shallow Subsurface Radar) na palubě sondy MRO, který astronomům poskytl doposud nejpodrobnější „snímky“ vnitřních vrstev ledu, prachu a písku, vytvářejících severní polární čepičku Marsu. Radarové snímky odhalily dlouhé kontinuální vrstvy, táhnoucí se v délce 1000 km, což je pro porovnání přibližně jedna pětina délky USA.

„Při našem prvním letmém pohledu do nitra polární čepičky pomocí radaru na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter jsme zřetelně uviděli vrstvy ledu, které podávají svědectví o změnách klimatu na Marsu,“ říká Jeffrey Plaut (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California). „Radar otevřel novou cestu k výzkumu dávné historie Marsu.“

Struktura severní polární čepičky, zjištěná radarem Sharad.
Struktura severní polární čepičky, zjištěná radarem Sharad.

Horní část obrázku představuje interpretaci radarových odrazů. Odhaluje uložené vrstvy ledu, písku a prachu, které vytvářejí severní polární čepičku Marsu. V tomto místě dosahuje tloušťka ledu 2 km. Spodní část obrázku (barevná) ukazuje topografii terénu v oblasti kolem severního pólu planety Mars. Credit: NASA/JPL-Caltech/University of Rome/SwRI.

Radarové obrázky ukazují hladké a rovné hranice mezi ledovou čepičkou a kamennou marťanskou kůrou. Na Zemi by tlak stejné hromady ledu způsobil prohnutí povrchu planety. Fakt, že povrch Marsu není prohnutý, znamená, že jeho pevná vnější skořápka, tj. litosféra – spojená marťanská kůra a vnější plášť – musí být mnohem mocnější. Tlustší litosféra znamená, že se teplota zvyšuje mnohem pozvolněji směrem do nitra planety. Schopnost radaru proniknout skrz vrstvu ledu polární čepičky a určit, že zde nedochází k prohýbání litosféry, nám poprvé umožňuje alespoň hrubý pohled na současnou teplotu uvnitř Marsu.

Teplota ve vnějších oblastech kamenných planet jako je Mars se zvyšuje s hloubkou směrem do nitra planety. Objev silnější vrstvy marťanské litosféry proto naznačuje, že kapalná voda, ukrývající se ve vodonosných vrstvách pod povrchem planety, se nachází hlouběji, než se dříve počítalo – v místech, kde je teplota poněkud vyšší. Vědci spekulují o tom, že život na Marsu může být spojen s hlubšími vrstvami, ukrytými hlouběji pod povrchem (pokud zde nějaký život vůbec existuje).

Radarové obrázky také ukázaly čtyři vrstvy uloženého ledu a prachu, oddělené silnou vrstvou téměř čistého ledu. Vědci se domnívají, že tyto vrstvy představují cykly klimatických změn na Marsu v časovém intervalu zhruba jeden milión roků. Takovéto klimatické změny jsou způsobovány změnami sklonu rotační osy planety a změnou excentricity její oběžné dráhy kolem Slunce. Pozorování podporují představu, že severní polární čepička je geologicky aktivní a relativně mladá. Její stáří je kolem 4 miliónů roků.

Americká sonda Phoenix Mars Lander by měla podle plánu přistát 25. května 2008 nedaleko severní polární čepičky. Bude mj. pokračovat v dalším studiu historie vody na Marsu a očekává se, že podá první ucelený pohled na led na povrchu rudé planety.

Zdroj: spaceflight
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »