Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

MRO hlásí: podpovrchové vrstvy Marsu jsou studenější

Severní polární čepička Marsu.
Severní polární čepička Marsu.
Nová pozorování, uskutečněná přístroji na sondě MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) naznačují, že kůra a svrchní plášť planety Mars jsou tvrdší a chladnější, než si planetologové doposud mysleli. Objev vede k závěru, že kapalná voda by mohla existovat poněkud níže pod povrchem planety, rovněž možná přítomnost živých organismů ve vodním prostředí by měla být situována mnohem hlouběji, než se doposud předpokládalo.

„Zjistili jsme, že se kamenný povrch Marsu neprohýbá pod tíhou severní ledové polární čepičky,“ říká Roger Phillips (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado). „To naznačuje, že nitro planety je mnohem pevnější, a tudíž chladnější, než jsme doposud předpokládali.“

Objev byl realizován pomocí radaru SHARAD (Shallow Subsurface Radar) na palubě sondy MRO, který astronomům poskytl doposud nejpodrobnější „snímky“ vnitřních vrstev ledu, prachu a písku, vytvářejících severní polární čepičku Marsu. Radarové snímky odhalily dlouhé kontinuální vrstvy, táhnoucí se v délce 1000 km, což je pro porovnání přibližně jedna pětina délky USA.

„Při našem prvním letmém pohledu do nitra polární čepičky pomocí radaru na palubě sondy Mars Reconnaissance Orbiter jsme zřetelně uviděli vrstvy ledu, které podávají svědectví o změnách klimatu na Marsu,“ říká Jeffrey Plaut (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, California). „Radar otevřel novou cestu k výzkumu dávné historie Marsu.“

Struktura severní polární čepičky, zjištěná radarem Sharad.
Struktura severní polární čepičky, zjištěná radarem Sharad.

Horní část obrázku představuje interpretaci radarových odrazů. Odhaluje uložené vrstvy ledu, písku a prachu, které vytvářejí severní polární čepičku Marsu. V tomto místě dosahuje tloušťka ledu 2 km. Spodní část obrázku (barevná) ukazuje topografii terénu v oblasti kolem severního pólu planety Mars. Credit: NASA/JPL-Caltech/University of Rome/SwRI.

Radarové obrázky ukazují hladké a rovné hranice mezi ledovou čepičkou a kamennou marťanskou kůrou. Na Zemi by tlak stejné hromady ledu způsobil prohnutí povrchu planety. Fakt, že povrch Marsu není prohnutý, znamená, že jeho pevná vnější skořápka, tj. litosféra – spojená marťanská kůra a vnější plášť – musí být mnohem mocnější. Tlustší litosféra znamená, že se teplota zvyšuje mnohem pozvolněji směrem do nitra planety. Schopnost radaru proniknout skrz vrstvu ledu polární čepičky a určit, že zde nedochází k prohýbání litosféry, nám poprvé umožňuje alespoň hrubý pohled na současnou teplotu uvnitř Marsu.

Teplota ve vnějších oblastech kamenných planet jako je Mars se zvyšuje s hloubkou směrem do nitra planety. Objev silnější vrstvy marťanské litosféry proto naznačuje, že kapalná voda, ukrývající se ve vodonosných vrstvách pod povrchem planety, se nachází hlouběji, než se dříve počítalo – v místech, kde je teplota poněkud vyšší. Vědci spekulují o tom, že život na Marsu může být spojen s hlubšími vrstvami, ukrytými hlouběji pod povrchem (pokud zde nějaký život vůbec existuje).

Radarové obrázky také ukázaly čtyři vrstvy uloženého ledu a prachu, oddělené silnou vrstvou téměř čistého ledu. Vědci se domnívají, že tyto vrstvy představují cykly klimatických změn na Marsu v časovém intervalu zhruba jeden milión roků. Takovéto klimatické změny jsou způsobovány změnami sklonu rotační osy planety a změnou excentricity její oběžné dráhy kolem Slunce. Pozorování podporují představu, že severní polární čepička je geologicky aktivní a relativně mladá. Její stáří je kolem 4 miliónů roků.

Americká sonda Phoenix Mars Lander by měla podle plánu přistát 25. května 2008 nedaleko severní polární čepičky. Bude mj. pokračovat v dalším studiu historie vody na Marsu a očekává se, že podá první ucelený pohled na led na povrchu rudé planety.

Zdroj: spaceflight
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »