Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Může být na Plutu podpovrchový oceán?

Může být na Plutu podpovrchový oceán?

Předpokládaná stavba trpasličí planety Pluto
Předpokládaná stavba trpasličí planety Pluto
Pluto může pod ledovým povrchem ukrývat oceán kapalné vody. Pravděpodobně i další tělesa v mrazivých oblastech naší Sluneční soustavy mohou rovněž ukrývat podpovrchové oceány, které by mohly poskytovat vhodné podmínky pro život.

Teplota na povrchu Pluta se udržuje kolem -230 °C, avšak astronomové již dlouhou dobu přemýšlejí o tom, zda tato trpasličí planeta může být zahřívána vnitřním teplem k vytvoření kapalného prostředí pod povrchovou ledovou kůrou.

Guillaume Robuchon a Francis Nimmo (University of California, Santa Cruz) prohlašují, že existuje určitá naděje. Podle jejich výpočtů závisí existence zdejšího oceánu na dvou parametrech: na množství radioaktivního draslíku v kamenném jádru Pluta a na vrstvě ledu, která oceán pokrývá.

Měření hustoty naznačují, že kamenné jádro představuje asi 40 % objemu trpasličí planety Pluto. Pokud jádro obsahuje radioaktivní draslík 40 alespoň v počtu 75 atomů z miliardy přítomných částic, jeho rozpad může produkovat dostatečné množství tepla k tání části vrstvy ledu, který je pravděpodobně tvořen směsí dusíku a vody.

"Jádro Pluta by mohlo obsahovat přinejmenším toto odhadované množství draslíku, a možná ještě větší," říká William McKinnom (Washington University, St Louis, Missouri). Poukazuje na to, že Země, která se pravděpodobně zformovala s menším množstvím těkavých látek v důsledku menší vzdálenosti od Slunce (a tedy za vyšší teploty), má minimálně 10krát vyšší koncentraci draslíku ve svém jádru.

Avšak pouhá přítomnost zdroje tepla není dostačující podmínkou k dlouhodobému udržení oceánů. Teplo přicházející z jádra je spouštěcím elementem konvekce (proudění) v okolním ledu, avšak pokud bude konvekce příliš rychlá, teplo zkrátka unikne do kosmického prostoru ještě předtím, než dojde k natavení ledu.

Vzhled Pluta na snímcích pořízených pomocí HST
Vzhled Pluta na snímcích pořízených pomocí HST
Viskozita ledu závisí na velikosti jednotlivých ledových částeček - čím menší ledová zrníčka, tím snadněji led teče. Tuto charakteristiku nelze měřit na dálku ze Země, avšak tvar Pluta by mohl odhalit důkazy přítomnosti oceánu. Rotace Pluta se zpomaluje v důsledku gravitačního působení jeho velkého měsíce Charona. Rychle rotující těleso má větší rovníkový průměr, avšak vše ještě závisí na struktuře nitra, na přítomnosti nebo nepřítomnosti vrstvy kapalné látky. Kosmická sonda NASA s názvem New Horizons by měla pořídit detailní snímky tvaru trpasličí planety Pluto při průletu v červenci 2015 a pomoci tak odhalit toto její tajemství.

Další vzdálená ledová tělesa mohou rovněž vlastnit oceány, což by mohlo znamenat, že vnější oblast Sluneční soustavy je potenciálně zralá pro život. "Je velmi vzrušující pomyšlení, že tyto trpasličí planety mohou mít biologický potenciál," říká Alan Stern, vědecký vedoucí projektu New Horizons.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2025

21. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Světelná stopa ISS

Další informace »