Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Merkuru je skutečně voda?

Na Merkuru je skutečně voda?

Povrch planety Merkur v okolí jižního pólu
Povrch planety Merkur v okolí jižního pólu
Merkur obíhá nejblíže ke Slunci ze všech planet Sluneční soustavy. V důsledku toho je na jeho denní polokouli velmi vysoká teplota dosahující až +430 °C. Očekávali bychom zde například výskyt žhavé lávy. Může zde také existovat voda? Odpověď zní překvapivě: ANO! Před 20 roky pozemní radarová pozorování odhalila malé oblasti s velkou odrazivostí v blízkosti pólů planety Merkur, což ukazovalo na možnou přítomnost ledu.

V roce 1991 se astronomové pokusili pomocí radaru zmapovat některé oblasti na povrchu Merkuru, které nebyly detailně vyfotografovány sondou Mariner 10. Přitom získali velmi silné radarové ozvěny od polárních oblastí, které vysvětlovali tak, že se zde nachází zmrzlá voda, možná v podobě jíní či ledu. Po srovnání se snímky z Marineru 10 se zjistilo, že se tento led nachází v místech, kde existují poměrně velké krátery. Vzhledem k malému sklonu rotační osy Merkuru nemůže na dno těchto kráterů svítit Slunce. Teplota se zde stále pohybuje na hodnotě kolem -150 °C.

Nyní kosmická sonda MESSENGER (start 3. 8. 2004), vypuštěná americkou organizací NASA a kroužící kolem Merkuru od března 2011 potvrdila, že tyto jasné radarové odrazy přesně odpovídají hlubokým kráterům poblíž pólů, na jejichž dno nikdy nedopadají sluneční paprsky.

V úvodu článku je publikována nová vybarvená mozaika povrchu Merkuru v okolí jižního pólu planety. Tyto "mrazící boxy" jsou na obrázku znázorněny jako tmavé skvrny. Podle Nancy Chabotové (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland) plná jedna pětina povrchu v okruhu 200 km od jižního pólu Merkuru se nachází v trvalém stínu. "To je docela v souladu s předpokladem, že zde existuje vodní led," dodává Nancy Chabotová.

S poznatky získanými sondou MESSENGER za dobu prvních šesti měsíců na oběžné dráze (což odpovídá jednomu slunečnímu dni na Merkuru) vystoupili astronomové 6. října 2011 ve speciální sekci konference European Planetary Science Congress and the Division for Planetary Sciences (EPSC-DPS) of the American Astronomical Society (Nantes, Francie). Nové objevy byly publikovány v podobě 30 dokumentů a posterů.

Planeta Merkur - foto sonda Messenger
Planeta Merkur - foto sonda Messenger
Po desetiletí byli vědci bezradní nad otázkou, zda na povrchu planety Merkur existují stopy po vulkanické činnosti. Nová data ukazují enormní rozšíření vulkanických plání obklopujících oblast v okolí severního pólu planety. Tyto souvislé hladké oblasti pokrývají více než 6 % celkového povrchu Merkuru. Depozity vypadají jako typické lávové proudy nebo mimořádně velké množství utuhlé roztavené horniny podobající se nálezům například na severozápadě USA.

"Jestliže si představíte, že stojíte u základny obelisku Washington Monument, pak vrchol lávy by se nacházel nad vámi ve výšce přibližně 12krát převyšující Washington Monument," říká James Head (Brown University), hlavní autor jednoho článku.

Na základě výzkumu sondou MESSENGER byla rovněž sestavena první globální mapa rozložení plazmy - především iontů sodíku - v magnetosféře Merkuru, ve velkém prostoru poblíž planety, kde je dominantní její magnetické pole. Závěry těchto pozorování odhalily, že slabá magnetosféra Merkuru poskytuje planetě velmi chatrnou ochranu před intenzivním slunečním větrem. Důsledkem je velmi nepřátelské prostředí na povrchu planety a extrémní kosmické počasí.

Zdroj: news.sciencemag.org a www.enn.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »