Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Měsíci existovala voda!

Na Měsíci existovala voda!

Kuličky měsíčního vulkanického skla.
Kuličky měsíčního vulkanického skla.
Vědci analyzovali vzorky měsíčního sopečného skla, které dopravila na Zemi posádka Apolla 15. Ke zjištění přítomnosti vody použili nové analytické metody. Výzkum jasně naznačuje, že voda byla na Měsíci přítomna v počáteční fázi jeho vývoje.

Použitím nové techniky vědci poprvé odhalili, že drobné kuličky vulkanického skla, posbírané na povrchu Měsíce při vědeckých výpravách, obsahují vodu. Výzkumníci zjistili, že na rozdíl od dřívějších představ se voda při mohutné srážce, která vedla k vytvoření Měsíce, nevypařila úplně. Nové výzkumy naznačují, že se voda dostala na povrch Měsíce z jeho nitra a obohatila jeho povrchové horniny při vulkanických erupcích zhruba před 3 miliardami roků. Tento objev hovoří ve prospěch některých důležitých aspektů teorie vzniku Měsíce v důsledku obřího impaktu, které mohou mít vliv na možnou přítomnost vody v polárních oblastech Měsíce. Tato zpráva byla publikována 10. 7. 2008 v časopise Nature.

Astronomové jsou přesvědčeni, že Měsíc vznikl jako důsledek kolize Země s tělesem velikosti planety Mars v době před 4,5 miliardami roků. Tato "gigantická srážka" vedla k částečnému roztavení obou těles a k vymrštění materiálu na oběžnou dráhu kolem Země, kde se poměrně v krátkém časovém úseku spojil a vytvořil jedno těleso - Měsíc.

V průběhu posledních 40 let bylo vyvíjeno velké úsilí k určení podstaty a původu těkavých látek ve vzorcích měsíční horniny. Byly získány spolehlivé důkazy, že nitro Měsíce obsahuje síru, některé sloučeniny chlóru, fluoru a uhlíku. Nicméně nebyla zjištěna přítomnost vody, což je v souladu se všeobecným míněním, že Měsíc je zcela suché těleso.

Vědecký tým, složený z odborníků Brown University, Carnegie Institution for Science a Case Western Reserve University, použil zdokonalené metody k analýze měsíčních vzorků za účelem pátrání po přítomnosti i nepatrného množství vody. Spoluautor zprávy Erik Hauri (Carnegie´s Department of Terrestrial Magnetism) vyvinul nové techniky, které umožňují detekovat nepatrná množství vody ve sklech a minerálech pomocí technologie, nazvané sekundární iontová hmotová spektrografie (SIMS). Tento technický pokrok je výsledkem spolupráce s inženýry z Cameca Instruments (Francie), kteří vyrábějí velmi jemné nástroje (nanoSIMS), použitelné pro tato náročná měření.

"V uplynulých 40 letech byla hranice pro detekci vody v lunárních vzorcích přibližně 50 ppm (50 částic v jednom miliónu) a více," vysvětluje Erik Hauri. "Vyvinuli jsme nový způsob detekce vody v množství menším než 5 ppm. Byli jsme opravdu hodně překvapeni objevem více než 46 ppm vody v těchto maličkých skleněných kuličkách."

Jedna skleněná kulička tak vypovídá příběh o tom, co se ve skutečnosti stalo. Vědci zjistili pokles těkavých látek od středu kuličky k jejímu okraji - rozdíl, který naznačuje, že 95 % vody se ztratilo během vulkanické činnosti. James Van Orman, bývalý postgraduální student Carnegie, nyní pracovník Case Western Reserve University, byl jedním z členů týmu, který vypracoval numerický model procesu. "Sledovali jsme mnoho různých faktorů v širokém rozsahu rychlostí chladnutí, které mohou působit na všechny těkavé látky a objevili jsme ten pravý způsob. Charakter kapičky látky, chladnoucí rychlostí 3 až 6 stupňů za sekundu po dobu 2 až 5 minut mezi okamžikem sopečné erupce a okamžikem, kdy byl materiál rychle zchlazen, souhlasí svým průběhem pro všechny těkavé látky včetně ztráty 95 % vody," dodává Orman.

Vědci odhadují, že původně obsahovalo magma v době erupce sopky přibližně 750 ppm vody. "To naznačuje na netušenou možnost, že nitro Měsíce obsahovalo mnohem více vody než svrchní plášť Země. A co je ještě zajímavější: jestliže sopky na Měsíci uvolnily 95 % vody, tak kam se veškerá voda poděla?"

Protože gravitace Měsíce je příliš slabá na to, aby si udržel atmosféru, vědci předpokládají, že většina vodní páry ze sopečných erupcí pravděpodobně unikla do vesmíru, avšak část se jí mohla přesunout do oblastí kolem chladnějších pólů, kde může být v podobě ledu přítomna doposud na dně kráterů, nacházejících se v trvalém stínu. Několik dřívějších měsíčních misí naznačuje přítomnost ledu v okolí obou pólů Měsíce. Pokud by se led nenacházel velmi hluboko ve stínu, měsíční podpovrchová voda by zde pravděpodobně neexistovala, protože Slunce zahřívá povrch Měsíce na teplotu přes 100 °C.

Projekt americké měsíční sondy LRO.
Projekt americké měsíční sondy LRO.

Většina vědců se domnívá, že led v okolí měsíčních pólů, pokud zde existuje, má původ v dopadech meteoritů a komet, bohatých na vodu, které dopadaly na povrch Měsíce během dávné historie. Nové výzkumy však naznačují, že alespoň část této vody může mít svůj původ v sopečných erupcích. Ověření přítomnosti vody v okolí pólů je jedním z hlavních úkolů sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start je naplánován na konec tohoto roku. A je to také hlavní úkol sondy LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite, která bude vypuštěna společně s LRO a jako kosmický kamikadze narazí do měsíčního povrchu. Vymrštěný materiál bude analyzován především na přítomnost vody. Potvrzení přítomnosti vody na povrchu Měsíce by bylo důležitým krokem při realizaci stálé vědecké základny.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Čiastočné Zatmenie Mesiaca 16.5.2022

Čiastočné Zatmenie Mesiaca 16.5.2022

Další informace »