Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus objeven čpavek

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven čpavek

Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci Enceladus
Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci Enceladus
Data získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.

"Když sonda Cassini prolétávala skrz gejzír nad povrchem měsíce Enceladus 8. října minulého roku, náš spektrometr byl schopen vystopovat mnoho složitých chemických sloučenin včetně organických látek mezi tryskající vodní párou a ledovými krystalky," říká Hunter Waite (Southwest Research Institute in San Antonio, Texas), hlavní vědecký pracovník pro přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer na sondě Cassini. "Jednou z bezpečně identifikovaných chemických látek byl čpavek." Přítomnost čpavku ve vesmíru vždy poskytuje silný důkaz přítomnosti přinejmenším kapalné vody.

Jak může amoniak zodpovídat za přítomnost kapalné vody uvnitř ledem pokrytého měsíce - v jednom z chladnějších těles v naší Sluneční soustavě? Protože čpavek se rozpouští ve vodě. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že čpavek působí jako jakási nemrznoucí směs, udržující vodu v kapalném stavu za nižších teplot, což je jinak nemožné. S přítomností čpavku může voda existovat v kapalném stavu za teplot nižších než -97 °C.

"Protože tyto teploty (vyšší než -93 °C) byly naměřeny poblíž prasklin v oblasti jižního pólu Enceladu, kde byly pozorovány výtrysky, myslíme si, že jsme získali prvotřídní argumenty pro přítomnost kapalné vody pod ledovým krunýřem měsíce," říká Waite.

Současná představa stavby měsíce Enceladus
Současná představa stavby měsíce Enceladus
Sonda Cassini objevila v roce 2005 přítomnost vodní páry a ledových částic, které tryskaly nad povrch měsíce. Od té doby se vědci pokoušejí určit, zda výtrysky mají svůj původ v zásobách kapalné vody uvnitř měsíce či jsou způsobeny jinými mechanismy.

"Čpavek je jakýsi svatý grál ledového vulkanismu," říká William McKinnon (Washington University in Saint Louis, Missouri). "Je to poprvé, co jsme jej dozajista objevili na ledovém měsíci obří planety. Je rozšířen pravděpodobně všude v Saturnově systému."

Jak velké množství vody se nachází uvnitř ledového měsíce Enceladus, je stále ještě otázkou diskuse. Doposud se sonda Cassini 5krát přiblížila do blízkosti tohoto měsíce, který je jedním z cílů prodloužené mise sondy. Další těsný průlet je naplánován na 2. listopadu 2009 (vzdálenost od povrchu 103 km), další dva průlety sonda uskuteční 28. dubna (vzdálenost 103 km) a 18. května 2010 (vzdálenost od povrchu měsíce 201 km). Nové informace, které se snad podaří získat, pomohou vyřešit otázku přítomnosti kapalné vody na Enceladu.

"Tam, kde je kapalná voda a organické látky, je tam i život?" ptá se Jonathan Lunine, pracovník University of Arizona, Tucson a člen týmu sondy Cassini. Nově zjištěné informace o měsíci Enceladus dávají alespoň příslib možné existence obyvatelného prostředí.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »