Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus objeven čpavek

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven čpavek

Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci Enceladus
Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci Enceladus
Data získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.

"Když sonda Cassini prolétávala skrz gejzír nad povrchem měsíce Enceladus 8. října minulého roku, náš spektrometr byl schopen vystopovat mnoho složitých chemických sloučenin včetně organických látek mezi tryskající vodní párou a ledovými krystalky," říká Hunter Waite (Southwest Research Institute in San Antonio, Texas), hlavní vědecký pracovník pro přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer na sondě Cassini. "Jednou z bezpečně identifikovaných chemických látek byl čpavek." Přítomnost čpavku ve vesmíru vždy poskytuje silný důkaz přítomnosti přinejmenším kapalné vody.

Jak může amoniak zodpovídat za přítomnost kapalné vody uvnitř ledem pokrytého měsíce - v jednom z chladnějších těles v naší Sluneční soustavě? Protože čpavek se rozpouští ve vodě. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že čpavek působí jako jakási nemrznoucí směs, udržující vodu v kapalném stavu za nižších teplot, což je jinak nemožné. S přítomností čpavku může voda existovat v kapalném stavu za teplot nižších než -97 °C.

"Protože tyto teploty (vyšší než -93 °C) byly naměřeny poblíž prasklin v oblasti jižního pólu Enceladu, kde byly pozorovány výtrysky, myslíme si, že jsme získali prvotřídní argumenty pro přítomnost kapalné vody pod ledovým krunýřem měsíce," říká Waite.

Současná představa stavby měsíce Enceladus
Současná představa stavby měsíce Enceladus
Sonda Cassini objevila v roce 2005 přítomnost vodní páry a ledových částic, které tryskaly nad povrch měsíce. Od té doby se vědci pokoušejí určit, zda výtrysky mají svůj původ v zásobách kapalné vody uvnitř měsíce či jsou způsobeny jinými mechanismy.

"Čpavek je jakýsi svatý grál ledového vulkanismu," říká William McKinnon (Washington University in Saint Louis, Missouri). "Je to poprvé, co jsme jej dozajista objevili na ledovém měsíci obří planety. Je rozšířen pravděpodobně všude v Saturnově systému."

Jak velké množství vody se nachází uvnitř ledového měsíce Enceladus, je stále ještě otázkou diskuse. Doposud se sonda Cassini 5krát přiblížila do blízkosti tohoto měsíce, který je jedním z cílů prodloužené mise sondy. Další těsný průlet je naplánován na 2. listopadu 2009 (vzdálenost od povrchu 103 km), další dva průlety sonda uskuteční 28. dubna (vzdálenost 103 km) a 18. května 2010 (vzdálenost od povrchu měsíce 201 km). Nové informace, které se snad podaří získat, pomohou vyřešit otázku přítomnosti kapalné vody na Enceladu.

"Tam, kde je kapalná voda a organické látky, je tam i život?" ptá se Jonathan Lunine, pracovník University of Arizona, Tucson a člen týmu sondy Cassini. Nově zjištěné informace o měsíci Enceladus dávají alespoň příslib možné existence obyvatelného prostředí.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »