Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus objeven čpavek

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven čpavek

Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci Enceladus
Sloučeniny objevené ve výtryscích na měsíci Enceladus
Data získaná v průběhu dvou těsných průletů sondy Cassini kolem Saturnova měsíce Enceladus přilévají oleje do ohně, pokud se týká faktu, zda tento ledový měsíc obsahuje pod povrchem kapalnou vodu či nikoliv. Data zaregistroval přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer během průletů v červenci a říjnu 2008. Výsledky výzkumu byly publikovány 23. 7. 2009 v časopise Nature.

"Když sonda Cassini prolétávala skrz gejzír nad povrchem měsíce Enceladus 8. října minulého roku, náš spektrometr byl schopen vystopovat mnoho složitých chemických sloučenin včetně organických látek mezi tryskající vodní párou a ledovými krystalky," říká Hunter Waite (Southwest Research Institute in San Antonio, Texas), hlavní vědecký pracovník pro přístroj Ion and Neutral Mass Spectrometer na sondě Cassini. "Jednou z bezpečně identifikovaných chemických látek byl čpavek." Přítomnost čpavku ve vesmíru vždy poskytuje silný důkaz přítomnosti přinejmenším kapalné vody.

Jak může amoniak zodpovídat za přítomnost kapalné vody uvnitř ledem pokrytého měsíce - v jednom z chladnějších těles v naší Sluneční soustavě? Protože čpavek se rozpouští ve vodě. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že čpavek působí jako jakási nemrznoucí směs, udržující vodu v kapalném stavu za nižších teplot, což je jinak nemožné. S přítomností čpavku může voda existovat v kapalném stavu za teplot nižších než -97 °C.

"Protože tyto teploty (vyšší než -93 °C) byly naměřeny poblíž prasklin v oblasti jižního pólu Enceladu, kde byly pozorovány výtrysky, myslíme si, že jsme získali prvotřídní argumenty pro přítomnost kapalné vody pod ledovým krunýřem měsíce," říká Waite.

Současná představa stavby měsíce Enceladus
Současná představa stavby měsíce Enceladus
Sonda Cassini objevila v roce 2005 přítomnost vodní páry a ledových částic, které tryskaly nad povrch měsíce. Od té doby se vědci pokoušejí určit, zda výtrysky mají svůj původ v zásobách kapalné vody uvnitř měsíce či jsou způsobeny jinými mechanismy.

"Čpavek je jakýsi svatý grál ledového vulkanismu," říká William McKinnon (Washington University in Saint Louis, Missouri). "Je to poprvé, co jsme jej dozajista objevili na ledovém měsíci obří planety. Je rozšířen pravděpodobně všude v Saturnově systému."

Jak velké množství vody se nachází uvnitř ledového měsíce Enceladus, je stále ještě otázkou diskuse. Doposud se sonda Cassini 5krát přiblížila do blízkosti tohoto měsíce, který je jedním z cílů prodloužené mise sondy. Další těsný průlet je naplánován na 2. listopadu 2009 (vzdálenost od povrchu 103 km), další dva průlety sonda uskuteční 28. dubna (vzdálenost 103 km) a 18. května 2010 (vzdálenost od povrchu měsíce 201 km). Nové informace, které se snad podaří získat, pomohou vyřešit otázku přítomnosti kapalné vody na Enceladu.

"Tam, kde je kapalná voda a organické látky, je tam i život?" ptá se Jonathan Lunine, pracovník University of Arizona, Tucson a člen týmu sondy Cassini. Nově zjištěné informace o měsíci Enceladus dávají alespoň příslib možné existence obyvatelného prostředí.

Zdroj: spaceref.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »