Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Titanu jsou jezera kapalného metanu

Na Titanu jsou jezera kapalného metanu

Titan_jezera.jpg
Vědci našli důkaz, že se na největším Saturnově měsíci Titanu nacházejí jezera kapalného metanu.

Data pořízená radarem 22. července 2006 při těsném průletu sondy Cassini kolem Titanu, přinesla přesvědčivý důkaz, že v současnosti existují na Titanu velké oblasti s kapalným metanem. Radarový snímek pořízený ve falešných barvách ukazuje, co všechno sonda Cassini "vidí". Intenzita barev je úměrná odrazivosti radarového signálu. Barvy neodpovídají tomu, jak by to vidělo lidské oko. (Credit: NASA/JPL/USGS).

Charakteristika jezer:

- tmavé oblasti na radarovém snímku jsou interpretovány jako jezera, popř. kanály s velmi nízkou radarovou odrazivostí - místa v prohlubních (topografických depresích).
- tmavý radarový povrch je hladký a pravděpodobně tvořený kapalinou, horninou, ledem nebo organickými látkami. Více než 75 tmavých radarových místa nebo jezer, která byla pozorována, má průměr od 3 km do více než 70 km.
- některá jezera se jeví zčásti vyschlá, zatímco jiná jsou zaplněna kapalinou. Některá jezera nemusela být naplněna zcela nebo již v minulosti se mohla částečně odpařit. Vyschlá jezera mají na radarových snímcích světlé okraje nebo valy, jejichž barva je podobná okolnímu terénu, který postrádá kapalinu.
- měnící se stav ukazuje, že jezera na Titanu mohou být pouze dočasná. Ale zatím není známa délka trvání těchto periodických změn.
- asi 15 tmavých míst je zaplněno kapalinou a nevykazují žádné důkazy eroze. Tyto tmavé oblasti se podobají pozemským jezerům, které se vytvořily uvnitř impaktních kráterů (např. Clearwater Lakes v Kanadě) nebo uvnitř sopečných kalder (např. Crater Lake v Oregonu). Vzhled prohlubně (deprese) ukazuje spíše na sopečný původ. Je velmi nepravděpodobné, aby byly impaktního původu.
- příkré a velmi zřetelné okraje některých jezer odpovídají jezerům vysychajícím nebo jezerům s prosakující nebo odtékající podzemní kapalinou.
- některá další jezera mají neohraničené a velmi rýhované okraje a postupně se snižuje intenzita radarového signálu směrem ke středu jezera. Pravděpodobně se jedná o jezera, která jsou spojena s kanály, kterými kapalina odtéká nebo o jezera, z nichž odtéká podzemní kapalina.
- vzhled některých jezer připomíná zakřivené a rozšířené kanály. Podobně jako údolí okolo rozvodněné pozemské řeky (např. Lake Powell).
- světlá místa blízko okraje jezera také mohou být "vykukující" vrcholky malých ostrůvků. Plovoucí "ledovce" jsou nepravděpodobné, protože většina materiálů by neplula v kapalných uhlovodících.
- další možností je, že se tyto prohlubně (deprese) a kanály na Titanu vytvořily v minulosti a nyní se zaplnily materiálem o nízké hustotě, proto jsou na radarových snímcích tmavší než jiné části Titanova povrchu.
- nejpřesvědčivější důkazy byly nalezeny na snímcích jezer na severní polokouli Titanu. Zde atmosféra vykazuje jakýsi aktivní koloběh nikoliv vody, ale metanu.
- Titanovy cykly jsou pravděpodobně svázány s dobou oběhu Saturnu kolem Slunce, tj. 29 let. Jezera na polokouli, na níž je zima, by se měla zvětšovat v důsledku metanového deště, zatímco na letní polokouli by se měla zmenšovat nebo zcela vyschnout.

Zdroj: www.spaceflightnow.com a www.jpl.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »