Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nejasnosti ve vzniku Sluneční soustavy

Nejasnosti ve vzniku Sluneční soustavy

Počáteční fáze formování planetárních soustav
Počáteční fáze formování planetárních soustav
Vědci zveřejnili výsledky analýzy části vzorků, které na Zemi dopravila sonda NASA s názvem Genesis (start 8. 8. 2001, přistání 8. 9. 2004). Z výsledků výzkumů vyplynulo, že Slunce a jeho vnitřní planety se možná vytvořily jinak, než se doposud předpokládalo.

Získaná data odhalila rozdíly mezi Sluncem a planetami, pokud se týká přítomnosti kyslíku a dusíku, což jsou dva nejhojnější prvky v naší Sluneční soustavě. Ačkoliv jsou tyto rozdíly nepatrné, jejich zahrnutí do teorie může napomoci určit, jak Sluneční soustava ve skutečnosti vznikala a jak se vyvíjela.

"Zjistili jsme, že Země, Měsíc, a stejně tak meteority, které jsou úlomky asteroidů (včetně meteoritů pocházejících z Marsu), mají nižší koncentrace kyslíku O-16 než Slunce," říká Kevin McKeegan (UCLA), hlavní autor dvou článků publikovaných minulý týden. "Z porovnání vyplývá, že tato tělesa nevznikla ze stejného materiálu sluneční mlhoviny, z níž se zrodilo Slunce. Jak přesně a kdy k tomu došlo, to ještě zbývá objasnit."

Atmosféra Země obsahuje tři různé druhy kyslíkových atomů, které se odlišují počtem neutronů v jádru. Téměř 100 % atomů kyslíku ve Sluneční soustavě je složeno z kyslíku O-16, avšak existuje také nepatrné množství velmi exotických atomů kyslíku O-17 a O-18. Vědci studující kyslík ve vzorcích dopravených sondou Genesis zjistili, že procentuální zastoupení kyslíku O-16 je na Slunci poněkud vyšší než na Zemi a dalších terestrických planetách. Procentuální zastoupení ostatních izotopů atomu kyslíku je zase nepatrně nižší.

Představa vzniku Sluneční soustavy
Představa vzniku Sluneční soustavy
Další článek popisuje detailní odlišnosti mezi Sluncem a planetami, pokud se týká přítomnosti dusíku. Podobně jako kyslík má i dusík izotop N-14, který představuje téměř 100 % atomů dusíku ve Sluneční soustavě. Avšak existuje také nepatrné množství izotopu dusíku N-15. Vědci studovali stejné vzorky dopravené sondou Genesis, které pak porovnávali se zemskou atmosférou. Dusík přítomný na Slunci a Jupiteru měl nepatrně víc izotopů N-14, avšak o 40 % méně dusíku N-15. Jak Slunce, tak i Jupiter vykazují stejné složení dusíku. Podobně jako v případě obsahu kyslíku, jsou ostatní tělesa vnitřních oblastí Sluneční soustavy včetně Země velmi odlišná v porovnání se Sluncem, pokud se týká izotopů dusíku.

"Tyto objevy ukazují, že všechny objekty Sluneční soustavy včetně terestrických planet, meteoritů a komet jsou odlišné v porovnání s počátečním složením mlhoviny, z které se Sluneční soustava zformovala," říká Bernard Marty, spolupracovník z Centre de Recherches Pétrographiques et Géochimiques a hlavní autor další nové vědecké práce. "Pochopení příčiny takové různorodosti bude mít dopad na náš pohled na vznik Sluneční soustavy."

Údaje byly získány na základě analýzy vzorků odebraných sondou Genesis ze slunečního větru a materiálu vyvrženého z povrchových oblastí Slunce. Tento materiál může být považován za fosilní pozůstatky sluneční mlhoviny, neboť převážná část vědeckých důkazů naznačuje, že vnější vrstvy Slunce se za posledních několik miliard let podstatně nezměnily.

"Slunce představuje v současné době více než 99 % celkové hmotnosti Sluneční soustavy, takže máme dobrou příležitost k jeho lepšímu poznání," říká Don Burnett (California Institute of Technology, Pasadena, Kalifornie). "Zatímco se vynořilo více otázek, než se očekávalo, máme odpovědi na některé z nich a podobně jako ostatní úspěšné mise i výsledky ze sondy Genesis generovaly velké množství nových otázek."

Kosmická sonda Genesis
Kosmická sonda Genesis
Kosmická sonda Genesis byla vypuštěna v srpnu 2001. Brzy po startu zamířila do Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci. Zde zůstala 886 dnů v období 2001 až 2004 a přitom prováděla pasivní sběr částic slunečního větru.

Dne 8. 9. 2004 se od sondy oddělilo návratové pouzdro se vzorky, které vstoupilo do zemské atmosféry. Ačkoliv přistání bylo neplánovaně poměrně tvrdé v důsledku selhání padáku, dopadlo v oblasti Utah Test and Training Range, Dugway. NASA tak realizovala první dopravu vzorků z vesmíru na Zemi od ukončení projektu Apollo v roce 1972 a vůbec prvního materiálu odebraného za drahou Měsíce.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »