Nejúspěšnější kometární lovec všech dob

Autor: ISD/VisuLab
Koho by před dvaceti lety napadlo, když 2. prosince 1995 nosná raketa Atlas dopravila na oběžnou dráhu téměř dvoutunovou sondu SOHO, že půjde o našeho nejúspěšnějšího lovce vlasatic? Dnes už dělíme historii objevů těchto fascinujících ledových cestovatelů sluneční soustavou na dobu před touto sondou a po ní. 13. září letošního roku se v datech kosmického detektoru Solar and Heliospheric Observatory objevila jubilejní kometa s pořadovým číslem 3 000.
Autor: ESA/NASA
Detektory sledují sluneční povrch od viditelného až po ultrafialové světlo. Kromě toho měří intenzitu slunečního větru, či pravidelné koronární ejekce (CME) – divoké exploze v koróně uvolňující obrovská množství energie. Sonda se nachází poblíž libračního bodu 1 mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od naší planety, kde může nerušeně pozorovat všechny projevy domovské hvězdy bez nepatřičného rušení naší atmosférou.
Autor: ESA&NASA/SOHO
A k tomu všemu jsme dostali nečekaný bonus – tím jak SOHO nepřetržitě sleduje okolí naší hvězdy, pomáhá nám pozorovat komety, které se dostanou do jeho blízkosti, a jsou sugestivně přezdíváni jako „sluneční pastýři“. Zorné pole palubních detektorů dovolí sledovat necelých dvacet milionů kilometrů slunečního okolí. Už v době plánování mise počítali odborníci s tím, že by mohla zachytit některé vlasatice, které se do blízkosti naší hvězdy dostanou. Ale nikdo nepočítal s tím, že jich bude až 200 do roka.
Poutavá 3D modelace, ale i reálné záběry komet v blízkosti Slunce. V animaci jsou rozdílné populace vlasatic znázorněny barevně. Červeně jsou zvýrazněny komety Kreutzovy rodiny (jedny z nejrychleji pohybujících se těles sluneční soustavy. Když jsou nejblíže Slunci, pohybují se rychlostmi až 600 km/s, to je 0,2 % rychlosti světla), zeleně rodiny Meyerovy, žlutě jsou pak vyznačeny komety, které zatím do žádné dosud identifikované rodiny nepatří. Přehled komet prolétávajících v blízkosti Slunce naleznete zde. Všechny neoznačené komety animace byly nalezeny v datech kosmické observatoře SOHO. V tomto měřítku není možné zobrazit jejich skutečnou velikost, stejně tak jsou části jejich dráh směrově dlouze zvýrazněny a nejedná se o kometární ohony.
Autor: NASA
V případě SOHO dělá počet objevených komet amatérskými astronomy plných 95 % z celkového počtu! Mezi dobrovolníky najdeme vědce, učitele, či publicisty. Nejmladšími členy SOHO komunity jsou dokonce dva třináctiletí fanoušci. I objev třítisícé komety si připsal na vrub amatérský nadšenec. Je jím Worachate Boonplod z Thajska.
Pokud byste se chtěli připojit k výzkumnému programu, nebo si jen prohlédnout snímky a data, najdete je na této adrese.
I když jsme se v tomto článku věnovali „postranním“ efektům výzkumu Slunce, mohli bychom zmínit i výsledky samotného pozorování naší domovské hvězdy, a to i přes to, že jde o data o patnáct let mladší sestry SOHO, kosmické observatoře SDO (Solar Dynamics Observatory). Ta bude symbolicky slavit páté výročí téměř ve stejné době jako SOHO. Timelapse video vzniklo u příležitosti sto miliontého snímku zaslaném na Zemi jedním ze tří palubních detektorů AIA (Atmospheric Imaging Assembly). V úžasné časosběrné montáži můžeme pozorovat Slunce v různých vlnových délkách, jak je sonda zachytila v průběhu svých pozorování mezi lety 2010-2015. Každý jednotlivý frame (okno) záznamu bylo pořízeno s odstupem osmi hodin.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA
[2] ESA/NASA/SOHO
[3] NASA/SDO
Převzato: www.kosmonautix.cz