Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nezvykle velký meteorit na Marsu

Nezvykle velký meteorit na Marsu

Největší meteorit na povrchu Marsu
Největší meteorit na povrchu Marsu
Na připojeném obrázku je vidět velký kámen, pojmenovaný "Block Island", což je zatím největší meteorit, jaký byl nalezen na povrchu planety Mars. Snímek byl pořízen pomocí panoramatické kamery (Pancam), která je součástí americké pojízdné laboratoře - robota Opportunity.

K analýze složení meteoritu byl použit alfa částicový a rentgenový spektrometr (APXS - Alpha Particle X-ray Spectrometer), který potvrdil, že kámen je bohatý na železo a nikl. Meteorit měří na délku přibližně 60 cm, jeho tloušťka je asi 30 cm. Svým složením se podobá meteoritu "Heat Shield Rock", který robot Opportunity nalezl v roce 2005 poblíž místa přistání (nedaleko ochranného tepelného štítu, který rovněž dopadl na povrch Marsu).

Tato fotografie (v úvodu článku) v tzv. falešných barvách je složena ze tří snímků, pořízených v červeném, zeleném a modrém světle přes filtry propouštějící záření o vlnových délkách 750, 530 a 430 nanometrů. Tyto zvýrazněné barvy jsou použity ke zvýšení viditelnosti rozdílů mezi jednotlivými typy horniny a minerálů.

Robot Opportunity poprvé spatřil meteorit 18. 7. 2009. Jeho první výzkumy byly provedeny 30. července, kdy robot pobýval na povrchu Marsu již 1961 marťanských dnů (tzv. solů). Poznámka: 1 sol trvá 24 hodiny 39 minut a 35,244 sekundy.

"Lesklé skvrny, které jsou vidět na povrchu meteoritu, je čistý kovový povrch, který dobře odráží světlo. Tyto skvrny nejsou zkorodovány, což znamená, že prostředí v oblasti Meridiani Planum bylo suché přinejmenším od doby dopadu meteoritu," říká Albert Yen, člen týmu Opportunity.

Největší meteorit na povrchu Marsu
Největší meteorit na povrchu Marsu
Jedna velká otázka však zůstává. Jak mohl kámen tak velkých rozměrů "přežít" srážku s povrchem planety, když současná řídká atmosféra Marsu nemohla natolik snížit rychlost dopadu vesmírného tělesa? "Můžeme předpokládat, že meteorit dopadl na povrch Marsu v době, kdy jeho atmosféra byla mnohem hustější než dnes," říká Albert Yen.

Astronomové připravují další analýzy meteoritu pomocí přístroje APXS, dále pomocí Mösbauerova spektrometru a zobrazovacího mikroskopu, kterými je vybaven robot Opportunity. Mösbauerův spektrometr poskytne informace o množství železných minerálů, zatímco mikroskop bude použit k získání fotografií povrchu meteoritu s vysokým rozlišením.

Připravovaná analýza může pomoci planetologům určit, jak dlouho mohl meteorit ležet na povrchu Rudé planety a zda to odpovídá zjištění u meteoritu Heat Shield Rock, který robot Opportunity studoval již dříve.

Robot si udělal zajížďku zhruba 250 m, aby mohl zkoumat nově objevený meteorit Block Island. "Když řídíme jízdu robota napříč písečnou pouští, každá příležitost k zastavení a studiu zajímavého kamene je vítána," říká Yen.

Zdroj: marsrover.jpl.nasa a www.astronomynow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »