Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová kometa C/2023 P1 (Nishimura) na ranní obloze

Nová kometa C/2023 P1 (Nishimura) na ranní obloze

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) na snímcích z českého robotického dalekohledu FRAM, který je umístěný na ostrově La Palma v rámci projektu CTA.
Autor: FZU, Martin Mašek

Japonský amatérský astronom a astrofotograf Hideo Nishimura objevil v první polovině srpna svou již třetí kometu. Dříve hledal vizuálně a v roce 1994 zaznamenal svůj první amatérský objev. Později od roku 2000 se věnuje hledání komet a převážně nov fotograficky. V současnosti využívá digitální zrcadlovku s teleobjektivem. Takto objevil kometu v roce 2021 a nyní se mu povedlo objev zopakovat do třetice. Aktuálně nalezená kometa dostala označení C/2023 P1 (Nishimura) a jde o poměrně jasný objekt nízko na ranní obloze v souhvězdí Blíženců.

Amatérský objev komety je dnes už spíše vzácností. Většinu objevů totiž dělají velké robotické přehlídky oblohy ještě před tím, něž se dostanou na dosah amatérům a jejich dalekohledům. Občas se objevují výjimky, jako například tato C/2023 P1 (Nishimura), a to díky své poloze na ranní obloze, během svítání. To je část oblohy kde běžně velké dalekohledy neoperují.

Nishimura používá k lovení komet Canon 6D s 200mm teleobjektivem f/3 na paralaktické montáži. Při snímání používá také relativně krátké expozice, a to 15ti sekundové. Komety si všiml na snímcích z 12. srpna, ale také ji dohledal na snímcích z 11. srpna. Oficiální publikování objevu proběhlo 15. srpna v cirkulářích MPEC 2023-P87 a CBET 5285.

Tato kometa je specifická tím že nemohla být objevena dříve než v srpnu, protože se nacházela úhlově velice blízko u Slunce. Bude pozorovatelná jen zhruba příští tři týdny a poté se opět ztratí v záři Slunce. I teď je pozorovatelná brzo ráno nízko nad východním obzorem, respektive na konci astronomické noci a na začátku svítání.

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) v souhvězdí Blíženců 18. 8. 2023 Autor: Stellarium/Martin Gembec
Kometa C/2023 P1 (Nishimura) v souhvězdí Blíženců 18. 8. 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) měla v době objevu 12. srpna jasnost kolem 9,5 magnitudy, což je na kometu při objevení poměrně velký jas – většina komet má totiž při objevení robotickými přehlídkami 19-21 mag. Jedna z dalších věcí je také jak blízko má přísluní ke Slunci, 18. září 2023 prolétne přísluním ve vzdálenosti 0,2215 AU od Slunce. To je dokonce o třetinu blíže Slunci než Merkur.

Je tedy otázka, zda tato nově objevená kometa přežije takto blízký průlet kolem Slunce. Podle tzv. Bortleho limitu, který udává šanci komety na přežití, to vypadá velice špatně. Komety s malou absolutní magnitudou a blízkým přísluním jako je například tato C/2023 P1 (Nishimura) nepřežijí. Je to velice hraniční, ale spíše se očekává, že se tato kometa rozpadne a nedosáhne v maximu velkého jasu.

Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) do konce srpna 2023 Autor: Czsky.cz/V. Dvořák
Mapka polohy komety C/2023 P1 (Nishimura) do konce srpna 2023
Autor: Czsky.cz/V. Dvořák

Ovšem pokud by tato kometa přežila průlet kolem Slunce mohla by dosáhnout přibližně 3. hvězdné velikosti (3 mag). Ovšem ve chvíli, když by jí měla dosáhnout, se kometa bude nacházet 12° úhlově od Slunce, takže její pozorování v tu chvíli asi nebude možné. Ovšem ráno 11. září by mohla dosahovat 4,9 mag (některé zdroje uvádějí 5 až 5,1 mag), bude se nacházet nízko nad východním obzorem, a také v nedaleké blízkosti jí bude provázet Venuše a Měsíc osvětlený jen ze 13 %.

Nejblíže Zemi se bude nacházet ráno 13. září a bude se nacházet 0,29 AU od Země. 15. září se bude nacházet 10 úhlových vteřin od hvězdy Denebola ze souhvězdí Lva, zároveň ale 12 stupňů od Slunce, takže bude velmi těžce pozorovatelná. V půlce října se kometa C/2023 P1 (Nishimura) bude nacházet už dále od Slunce, a to 20 stupňů, ovšem její magnituda bude 9,7. Údaje o jasnosti jsou ale předběžné a vychází ze současné pozorované jasnosti a faktu, že se nerozpadne.

Děkujeme za konzultaci textu a snímek Martinu Maškovi.

Celkový záběr souhvězdí Blíženců a Oriona 18. 8. 2023 ráno. Šipkou je vyznačena pozice komety C/2023 P1 (Nishimura), na zmenšeném snímku však není vidět. Autor: Martin Gembec
Celkový záběr souhvězdí Blíženců a Oriona 18. 8. 2023 ráno. Šipkou je vyznačena pozice komety C/2023 P1 (Nishimura), na zmenšeném snímku však není vidět.
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je na snímku teleobjektivem nenápadným zeleným flíčkem (vyznačeno čárkami po stranách). 18. 8. 2023, 4:35 SELČ, 34x5 s, ISO 1600, Canon 6Dmod, Samyang 2/135 mm. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2023 P1 (Nishimura) je na snímku teleobjektivem nenápadným zeleným flíčkem (vyznačeno čárkami po stranách). 18. 8. 2023, 4:35 SELČ, 34x5 s, ISO 1600, Canon 6Dmod, Samyang 2/135 mm.
Autor: Martin Gembec

C/2023 P1 (Nishimura) a NGC 2392 (Eskymák) Autor: Martin Gembec
C/2023 P1 (Nishimura) a NGC 2392 (Eskymák)
Autor: Martin Gembec

Snímek komety P1 (Nishimura) za svítání. Autor: Miroslav Lošťák
Snímek komety P1 (Nishimura) za svítání.
Autor: Miroslav Lošťák

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astro-forum.cz
[2] Starwalk.space
[3] Earthsky.org



O autorovi

Jakub Kuřák

Jakub Kuřák

Narodil se v roce 2008 na Liberecku, v současné době studuje na gymnáziu v Jablonci nad Nisou. Pracuje v planetáriu v liberecké iQLandii. Kromě astrofotografie se věnuje i fotografování sportovních akcí, především baseballu.

Štítky: C/2023 P1 (Nishimura)


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »