Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové důkazy existence oceánu na Marsu

Nové důkazy existence oceánu na Marsu

Dávné řeky a moře na Marsu - kresba Autor: NASA
Dávné řeky a moře na Marsu - kresba
Autor: NASA
Vědci z California Institute of Technology (Caltech) objevili nová svědectví o existenci dávné říční delty na Marsu v místě, kde se kdysi velmi dávno mohla řeka vlévat do rozsáhlého oceánu. Tento oceán – pokud skutečně existoval – pokrýval velkou část severní polokoule planety. Rozkládal se na ploše větší než jedna třetina povrchu Marsu.

„Vědci dlouho předpokládali, že nížiny na severní polokouli Marsu jsou vyschlým dnem oceánu, avšak doposud neobjevili žádné přesvědčivé důkazy pro tento předpoklad,“ říká Mike Lamb, odborný asistent geologie na Caltech a spoluautor článku popisujícího výsledky výzkumu. Článek byl publikován v časopise Journal of Geophysical Research.

„Ačkoliv nové objevy mají daleko k důkazu existence dávného oceánu na Marsu, poskytují tomuto předpokladu doposud největší podporu,“ říká Roman DiBiase, postgraduální student na Caltech a hlavní autor článku.

Popis k následujícímu obrázku:

Říční delta na Marsu a na Zemi Autor: DiBiase et al. a USGS/NASA Landsat
Říční delta na Marsu a na Zemi
Autor: DiBiase et al. a USGS/NASA Landsat
Porovnání „exhumované“ delty v sedimentárních horninách na Marsu (Aeolis, levá polovina obrázku) se současnou deltou řeky Selenga, která se na Zemi vlévá do jezera Bajkal (Rusko). Na stínovaném obrázku vlevo je znázorněn vyvýšený, rozvětvený a laločnatý vzhled dávné řeky v oblasti Aeolis Dorsa na planetě Mars. Terén je interpretován jako odolné depozity v korytech, která vytvářela pradávnou deltu.

Větší část severní polokoule Marsu tvoří rovinaté nížiny o nižších nadmořských výškách než na polokouli jižní, a tak se zdá být podobná oceánským pánvím vytvořeným na Zemi. Hranice mezi nížinami a hornatým terénem by tvořila pobřežní linii hypotetického oceánu.

Vědci z Caltech použili nové snímky s vysokým rozlišením pořízené sondou NASA s názvem MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) a na nich studovali oblast o rozloze 100 kilometrů čtverečních, která se rozprostírá vpravo od bývalého pobřeží. Dřívější družicové snímky ukázaly, že tato oblast – část velkého regionu s názvem Aeolis Dorsa, která se nachází zhruba 1000 km od kráteru Gale, kde nyní provádí výzkum pojízdná laboratoř Curiosity – je pokryta útvary podobnými brázdám, nazývanými inverzní říční koryta (inverted channels).

Popis k následujícímu obrázku:

Poloha oblasti Aeolis Dorsa na Marsu Autor: DiBiase et al.
Poloha oblasti Aeolis Dorsa na Marsu
Autor: DiBiase et al.
Celkový pohled na mapu ukazující oblast výzkumu s názvem Aeolis Dorsa (je vyznačená hvězdičkou). Hranice tak odděluje vyvýšený terén pokrytý krátery (v dolní části obrázku) od relativně hladké nížiny, která byla dlouho pokládána za obdobu oceánské pánve na Zemi. Oblast Aeolis Dorsa (vyznačena tečkovaně) odhaluje rozsáhlé sedimenty obsahující četné vyvýšené brázdy, které jsou interpretovány jako inverzní říční koryta.

Tato inverzní říční koryta vznikala tak, že materiál podobný hrubému štěrku a drobným kamenům byl v průběhu času unášen řekami a ukládán v níže položených oblastech. Jakmile řeka vyschla, jemný materiál – menší zrníčka jílu, prachu a písku – podél toku řeky erodoval a byl odnášen pryč, přičemž zde zůstal jen navrstvený hrubozrnný materiál. Tyto zbývající sedimenty dnes pozorujeme jako vyvýšeniny, které sledují tok dávných řek.

Snímky, bez kterých by nebyla tato zajímavá krajina objevena, vědci získali pomocí kamery HiRISE na palubě kosmické sondy MRO. Pořízením snímků z různých míst oběžné dráhy bylo možné sestavit trojrozměrné obrazy (stereo snímky), které umožnily vědcům určit topografii marťanského povrchu. Kamera HiRISE je schopna rozlišit na povrchu Marsu útvary o délce 25 cm a zmapovat výškový profil s rozlišením jednoho metru.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »