Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeven další měsíc planety Neptun

Objeven další měsíc planety Neptun

Objev nového měsíce planety Neptun Autor: NASA, ESA a M. Showalter (SETI Institute)
Objev nového měsíce planety Neptun
Autor: NASA, ESA a M. Showalter (SETI Institute)
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) objevil nový měsíc obíhající kolem nejvzdálenější planety Sluneční soustavy – modrozelené planety Neptun. Tímto objevem se počet známých měsíců Neptunu zvýšil na 14.

Průměr nového měsíce je odhadován maximálně na 19 kilometrů, což z něj dělá nejmenší známý měsíček v systému planety Neptun. Je tak malý, že unikl pozornosti kosmické sondy Voyager 2, která kolem Neptunu prolétávala v roce 1989 a zkoumala nejen samotnou planetu, ale i jeho soustavu měsíců a prstenců.

Mark Showalter (SETI Institute in Mountain View, Kalifornie) objevil nový měsíc 1. července 2013, když studoval slabý oblouk jednoho z prstenců kolem Neptunu. „Měsíc i oblouk prstence obíhají velmi rychle, takže jsme museli vymyslet, jakým způsobem sledovat jejich pohyb, abychom mohli vypátrat detaily tohoto systému,“ říká Mark Showalter. „Je to stejné, jako když sportovní fotograf sleduje běžícího atleta – atlet zůstává v ohnisku, avšak pozadí snímku je rozmazané.“

Dráhy některých měsíců planety Neptun Autor: NASA, ESA a A. Feild (STScI)
Dráhy některých měsíců planety Neptun
Autor: NASA, ESA a A. Feild (STScI)
Mark Showalter rozšířil svoje analýzy do vnějších oblastí mnohem dál za soustavu prstenců a všiml si dodatečné bílé skvrny ve vzdálenosti přibližně 105 000 kilometrů od Neptunu, nacházející se mezi drahami měsíců Larissa a Proteus.

Mark Showalter dále analyzoval více než 150 archivních snímků Neptunu pořízených pomocí HST v letech 2004 až 2009. Stejnou bílou skvrnu nacházel znovu a znovu. Na základě pozorovaných poloh určil kruhovou dráhu měsíce, po níž oběhne jednou dokola přibližně za 23 hodiny.

Měsíc, který obdržel předběžné označení S/2004 N 1, je tak malý a tak slabě září, že je přibližně 100 miliónkrát slabší než nejslabší hvězdy, které ještě můžeme pozorovat pouhým okem – bez dalekohledu.

Největší Neptunův měsíc Triton, který se svojí velikostí blíží průměru našeho Měsíce, může být ve skutečnosti zachycenou ledovou planetkou pocházející z Kuiperova pásu na vnějším okraji Sluneční soustavy (s trochou nadsázky můžeme říci, že byl dříve sourozencem Pluta). Toto zachycení mohlo způsobit gravitační destrukci (roztrhání) některých původních měsíců planety Neptun. Mnoho satelitů, které nyní pozorujeme, se pravděpodobně vytvořilo až po tom, co se Triton usadil na neobvyklé retrográdní dráze kolem Neptunu.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »