Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objeven další měsíc planety Neptun

Objeven další měsíc planety Neptun

Objev nového měsíce planety Neptun Autor: NASA, ESA a M. Showalter (SETI Institute)
Objev nového měsíce planety Neptun
Autor: NASA, ESA a M. Showalter (SETI Institute)
Hubblův kosmický dalekohled HST (NASA) objevil nový měsíc obíhající kolem nejvzdálenější planety Sluneční soustavy – modrozelené planety Neptun. Tímto objevem se počet známých měsíců Neptunu zvýšil na 14.

Průměr nového měsíce je odhadován maximálně na 19 kilometrů, což z něj dělá nejmenší známý měsíček v systému planety Neptun. Je tak malý, že unikl pozornosti kosmické sondy Voyager 2, která kolem Neptunu prolétávala v roce 1989 a zkoumala nejen samotnou planetu, ale i jeho soustavu měsíců a prstenců.

Mark Showalter (SETI Institute in Mountain View, Kalifornie) objevil nový měsíc 1. července 2013, když studoval slabý oblouk jednoho z prstenců kolem Neptunu. „Měsíc i oblouk prstence obíhají velmi rychle, takže jsme museli vymyslet, jakým způsobem sledovat jejich pohyb, abychom mohli vypátrat detaily tohoto systému,“ říká Mark Showalter. „Je to stejné, jako když sportovní fotograf sleduje běžícího atleta – atlet zůstává v ohnisku, avšak pozadí snímku je rozmazané.“

Dráhy některých měsíců planety Neptun Autor: NASA, ESA a A. Feild (STScI)
Dráhy některých měsíců planety Neptun
Autor: NASA, ESA a A. Feild (STScI)
Mark Showalter rozšířil svoje analýzy do vnějších oblastí mnohem dál za soustavu prstenců a všiml si dodatečné bílé skvrny ve vzdálenosti přibližně 105 000 kilometrů od Neptunu, nacházející se mezi drahami měsíců Larissa a Proteus.

Mark Showalter dále analyzoval více než 150 archivních snímků Neptunu pořízených pomocí HST v letech 2004 až 2009. Stejnou bílou skvrnu nacházel znovu a znovu. Na základě pozorovaných poloh určil kruhovou dráhu měsíce, po níž oběhne jednou dokola přibližně za 23 hodiny.

Měsíc, který obdržel předběžné označení S/2004 N 1, je tak malý a tak slabě září, že je přibližně 100 miliónkrát slabší než nejslabší hvězdy, které ještě můžeme pozorovat pouhým okem – bez dalekohledu.

Největší Neptunův měsíc Triton, který se svojí velikostí blíží průměru našeho Měsíce, může být ve skutečnosti zachycenou ledovou planetkou pocházející z Kuiperova pásu na vnějším okraji Sluneční soustavy (s trochou nadsázky můžeme říci, že byl dříve sourozencem Pluta). Toto zachycení mohlo způsobit gravitační destrukci (roztrhání) některých původních měsíců planety Neptun. Mnoho satelitů, které nyní pozorujeme, se pravděpodobně vytvořilo až po tom, co se Triton usadil na neobvyklé retrográdní dráze kolem Neptunu.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »