Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevena nová devátá planeta Sluneční soustavy?
Michal Hron Vytisknout článek

Objevena nová devátá planeta Sluneční soustavy?

Planeta Devět je podle teoretických předpokladů veliká jako Neptun - v současnosti nejvzdálenější planeta Sluneční soustavy.
Autor: NASA

Astronomové z Caltechu (Pasadena, CA) uveřejnili v časopise Astronomical Journal článek, který popisuje jejich práci na průzkumu těles Kupierova pásu, vedoucí k popisu hypotetické veliké planety obíhající za daleko za oběžnou drahou Neptunu. Těleso je zatím předpovězeno matematickým modelem, následovat bude vizuální hon po Planetě Devět.

Předpovězená planeta je pět až desetkrát těžší než Země při průměru dvou- až čtyřnásobném průměru Země. V prvních odhadech se dokonce mluvilo o velikosti podobné planetě Neptun. Vzdálenost oběžné dráhy u této planety by byla dvacetinásobná oproti Neptunu (asi 90 miliard kilometrů u nové planety oproti 5,5 miliardám kilometrů u Neptunu). Rok by na nové planetě trval mezi deseti a patnácti tisíci lety. Rok na Neptunu trvá 165 let.

Mike Brown (vlevo) a Konstantin Batygin - autoři práce vedoucí k teoretickému objevení Planety Devět. Autor: Lance Hayashida/Caltech
Mike Brown (vlevo) a Konstantin Batygin - autoři práce vedoucí k teoretickému objevení Planety Devět.
Autor: Lance Hayashida/Caltech
Autoři výzkumu výzkumu, Mike Brown a Konstantin Batygin, se aktivně podíleli na iniciativě vedoucí k přeformulování pojmu planeta podle Mezinárodní astronomické unie (IAU) a tím zapříčiněné deklasifikaci Pluta do nově definované kategorie trpasličích planet v roce 2006. Pro mnohé je tedy poněkud ironické, že jejich pozdější práce možná povede k “obnovení” počtu planet ve Sluneční soustavě na devět. V každém případě hypotetická Planeta Devět by podle všeho splňovala aktuální definici planety co do hmotnosti, velikosti i pročištěností své oběžné dráhy.

Vědce navedl k objevu planety výzkum malých těles Kupierova pásu, konkrétně článek publikovaný v roce 2014, který upozorňuje na zvláštní koordinaci oběžných drah třinácti z jeho drobných objektů. Šestice těchto těles se prakticky dokonale shodovala v úhlu přísluní (perihelionu) oproti rovině Sluneční soustavy i ve vzdálenosti přísluní od Slunce. Toto pozorování bylo obtížně možné vysvětlit jako náhodné. Pozorovaná konfigurace, ve které se shodují v obou parametrech by měla nastat s pravděpodobností 0,007 %. Následné matematické modelování vedlo vědce k utvrzení se v tom, že je ve hře gravitace dalšího hmotného tělesa - Planety Devět.

Předpokládaná dráha teoretické nové deváte planety ve Sluneční soustavě. Autor: NASA.
Předpokládaná dráha teoretické nové deváte planety ve Sluneční soustavě.
Autor: NASA.
Jak by se Planeta Devět dostala na svou předpovězenou dráhu, není jisté. Není pravděpodobné, že se zformovala ve své aktuální vzdálenosti od Slunce, protože v takto vzdálených oblastech Sluneční soustavy by pravděpodobně nebyl dostatek materiálu. V raných fázích Sluneční soustavy se těžký materiál koncentroval primárně poblíž centrální hvězdy, kde z něj vznikly terestrické planety, zatímco lehčí prvky a materiály byly “odváty” dál od středu akrečního disku, aby zformovaly plynné planety. Je pravděpodobné, že se předpovězená planeta zformovala na bližší orbitě a později byla nějakou gravitační interakcí vystřelena na svou současnou dráhu.

Nebylo by to poprvé, kdy se planeta prozradila gravitačním působením na své okolí. Objev Neptunu Johannem Gallem v roce 1846 byl uskutečněn na základě předpovědi Le Verriera odvozené z deformačních vlivů, kterými jeho gravitace působila na pohyb již tehdy známého Uranu.

V tuto chvíli jsou na stole teoretické argumenty pro existenci deváté planety, nicméně dokud nebude k dispozici důkaz v podobě ověřeného pozorování, zůstává objev pouze teoretickým. Brown a Batygin tuto práci světové astronomické komunitě usnadnili tím, že propočetli oběžnou dráhu tělesa. Planeta se může ovšem nacházet kdekoliv na této dlouhé lince.

Video: Nová 9. planeta Sluneční soustavy?
(Autor: NASA, anglicky)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Search for Planet Nine: Premonition
[2] Caltech Researchers Find Evidence of a Real Ninth Planet
[3] Záhadná Planeta X by mohla být devátou planetou Sluneční soustavy



O autorovi

Michal Hron

Člen Západočeské pobočky České astronomické společnosti. Vyrostl pod kopcem s rokycanskou Hvězdárnou. Zapadl do kolektivu kroužku hvězdárny v Plzni, kde se stal jedním z pravidelných účastníků letního pozorovacího praktika. V Plzni později dobrovolnická práce přešla v částečný úvazek. Na možnost rozvíjet astronomii jako koníčka dostal i při studijních pobytech v USA. Obloha z Mauna Kea nebo Yosemitského národního parku patří mezi nejsilnější vzpomínky. Podílel se na ustanovení Manětínské oblasti tmavé oblohy a pravidelně pomáhá při organizaci akcí pro veřejnost. Dokončuje studium na Anglo-Americké Vysoké škole v Praze. Navštivte Stránky autora.

Štítky: Planeta Devět, Planeta X


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »