Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obrovská bouře na planetě Saturn

Obrovská bouře na planetě Saturn

Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda Cassini
Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda Cassini
Astronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu.

Dne 5. 12. 2010 sonda Cassini poprvé vyfotografovala bouři, která zuřila v atmosféře planety. Objevila se přibližně na 35. stupni severní šířky. Fotografie pořízené o 12 týdnů později (25. 2. 2011) ukázaly bouři obepínající již celou planetu - viz obrázek níže.

Nová bouře byla přibližně 500krát větší než předcházející bouře, kterou sonda Cassini pozorovala na Saturnu po dobu několika měsíců na přelomu let 2009 a 2010. Vědci studovali rovněž zvukové projevy hromů této bouře a analyzovali snímky pořízené v období od prosince 2010 do února 2011.

Data z přístroje Radio and Plasma Wave Science (RPWS) ukázala, že záblesky světla byly asi 10krát četnější než v době sledování jiné bouře v roce 2004, krátce po příletu sondy k planetě Saturn. Když byla bouře nejintenzivnější, produkovala více než 10 blesků za sekundu. Dokonce přístroj RPWS s milisekundovým rozlišením, nacházející se na palubě sondy Cassini, jen obtížně rozlišoval jednotlivé signály během nejintenzivnější periody.

Sonda Cassini již studovala 10 bouří na Saturnu od okamžiku, co vstoupila na oběžnou dráhu kolem planety. Po celou dobu panovalo na jižní polokouli planety léto, byla plně osvětlená Sluncem a nebyla zastíněná prstenci. Pozorované bouře putovaly skrz oblast jižní polokoule přezdívanou "Alej bouří" (Storm Alley). Osvětlení jižní polokoule Sluncem však pokleslo v srpnu 2009, kdy na severní polokouli začalo jaro.

Obrovská bouře na planetě Saturn, vyfotografovaná sondou Cassini
Obrovská bouře na planetě Saturn, vyfotografovaná sondou Cassini
"Tato bouře je ohromující, protože ukazuje, jak se zde mění roční období a jak sluneční záření může dramaticky rozbouřit počasí na Saturnu," říká Georg Fischer (Austrian Academy of Sciences in Graz), hlavní autor článku a člen vědeckého týmu přístroje RPWS na sondě Cassini.

Výsledky z pozorování této bouře jsou první aktivitou nové kampaně s názvem "Saturn Storm Watch". Během tohoto programu sonda Cassini pozorovala pravděpodobnou bouřkovou oblast na Saturnu v přestávkách mezi naplánovanými aktivitami. Ve stejný den, kdy přístroj RPWS zaregistroval první blesky, byly kamery namířeny v rámci pozorovací kampaně na správnou oblast, aby pořídily snímek malé a jasné oblačnosti. Protože analýza snímku nebyla hotova okamžitě, poslal Fischer zprávu astronomům amatérům celého světa, aby pořídili více snímků. Záplava amatérských fotografií pomohla vědcům vystopovat pohyb bouře a zjistit, jak rychle rostla, až se v průběhu ledna 2011 roztáhla kolem celé planety.

Nové detaily této bouře doplňují již dříve popsané atmosférické poruchy na základě pozorování přístrojem Composite Infrared Spectrometer (CIRS) na palubě sondy Cassini a dalekohledem VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO (European South Observatory). Jedná se o největší bouři pozorovanou přístroji na kosmické sondě obíhající kolem Saturnu. Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografie stejně velké bouře v roce 1990.

Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. října 1997. Po gravitačním manévru u planety Jupiter (30. prosince 2000) zamířila k ke svému cíli - k planetě Saturn. Na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 1. července 2004. V současné době se počítá s provozováním sondy do roku 2017. Budou-li palubní přístroje fungovat, může být výzkum Saturnu ještě prodloužen.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »