Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obrovská bouře na planetě Saturn

Obrovská bouře na planetě Saturn

Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda Cassini
Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda Cassini
Astronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu.

Dne 5. 12. 2010 sonda Cassini poprvé vyfotografovala bouři, která zuřila v atmosféře planety. Objevila se přibližně na 35. stupni severní šířky. Fotografie pořízené o 12 týdnů později (25. 2. 2011) ukázaly bouři obepínající již celou planetu - viz obrázek níže.

Nová bouře byla přibližně 500krát větší než předcházející bouře, kterou sonda Cassini pozorovala na Saturnu po dobu několika měsíců na přelomu let 2009 a 2010. Vědci studovali rovněž zvukové projevy hromů této bouře a analyzovali snímky pořízené v období od prosince 2010 do února 2011.

Data z přístroje Radio and Plasma Wave Science (RPWS) ukázala, že záblesky světla byly asi 10krát četnější než v době sledování jiné bouře v roce 2004, krátce po příletu sondy k planetě Saturn. Když byla bouře nejintenzivnější, produkovala více než 10 blesků za sekundu. Dokonce přístroj RPWS s milisekundovým rozlišením, nacházející se na palubě sondy Cassini, jen obtížně rozlišoval jednotlivé signály během nejintenzivnější periody.

Sonda Cassini již studovala 10 bouří na Saturnu od okamžiku, co vstoupila na oběžnou dráhu kolem planety. Po celou dobu panovalo na jižní polokouli planety léto, byla plně osvětlená Sluncem a nebyla zastíněná prstenci. Pozorované bouře putovaly skrz oblast jižní polokoule přezdívanou "Alej bouří" (Storm Alley). Osvětlení jižní polokoule Sluncem však pokleslo v srpnu 2009, kdy na severní polokouli začalo jaro.

Obrovská bouře na planetě Saturn, vyfotografovaná sondou Cassini
Obrovská bouře na planetě Saturn, vyfotografovaná sondou Cassini
"Tato bouře je ohromující, protože ukazuje, jak se zde mění roční období a jak sluneční záření může dramaticky rozbouřit počasí na Saturnu," říká Georg Fischer (Austrian Academy of Sciences in Graz), hlavní autor článku a člen vědeckého týmu přístroje RPWS na sondě Cassini.

Výsledky z pozorování této bouře jsou první aktivitou nové kampaně s názvem "Saturn Storm Watch". Během tohoto programu sonda Cassini pozorovala pravděpodobnou bouřkovou oblast na Saturnu v přestávkách mezi naplánovanými aktivitami. Ve stejný den, kdy přístroj RPWS zaregistroval první blesky, byly kamery namířeny v rámci pozorovací kampaně na správnou oblast, aby pořídily snímek malé a jasné oblačnosti. Protože analýza snímku nebyla hotova okamžitě, poslal Fischer zprávu astronomům amatérům celého světa, aby pořídili více snímků. Záplava amatérských fotografií pomohla vědcům vystopovat pohyb bouře a zjistit, jak rychle rostla, až se v průběhu ledna 2011 roztáhla kolem celé planety.

Nové detaily této bouře doplňují již dříve popsané atmosférické poruchy na základě pozorování přístrojem Composite Infrared Spectrometer (CIRS) na palubě sondy Cassini a dalekohledem VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO (European South Observatory). Jedná se o největší bouři pozorovanou přístroji na kosmické sondě obíhající kolem Saturnu. Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografie stejně velké bouře v roce 1990.

Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. října 1997. Po gravitačním manévru u planety Jupiter (30. prosince 2000) zamířila k ke svému cíli - k planetě Saturn. Na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 1. července 2004. V současné době se počítá s provozováním sondy do roku 2017. Budou-li palubní přístroje fungovat, může být výzkum Saturnu ještě prodloužen.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »