Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Obrovská bouře na planetě Saturn

Obrovská bouře na planetě Saturn

Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda Cassini
Obří bouře na planetě Saturn (2011) - foto sonda Cassini
Astronomové analyzovali data z kosmické sondy Cassini, která vůbec poprvé v tak velkém detailu zachytila na planetě Saturn obrovskou bouři, která svými rozměry 8krát překračuje plochu zemského povrchu.

Dne 5. 12. 2010 sonda Cassini poprvé vyfotografovala bouři, která zuřila v atmosféře planety. Objevila se přibližně na 35. stupni severní šířky. Fotografie pořízené o 12 týdnů později (25. 2. 2011) ukázaly bouři obepínající již celou planetu - viz obrázek níže.

Nová bouře byla přibližně 500krát větší než předcházející bouře, kterou sonda Cassini pozorovala na Saturnu po dobu několika měsíců na přelomu let 2009 a 2010. Vědci studovali rovněž zvukové projevy hromů této bouře a analyzovali snímky pořízené v období od prosince 2010 do února 2011.

Data z přístroje Radio and Plasma Wave Science (RPWS) ukázala, že záblesky světla byly asi 10krát četnější než v době sledování jiné bouře v roce 2004, krátce po příletu sondy k planetě Saturn. Když byla bouře nejintenzivnější, produkovala více než 10 blesků za sekundu. Dokonce přístroj RPWS s milisekundovým rozlišením, nacházející se na palubě sondy Cassini, jen obtížně rozlišoval jednotlivé signály během nejintenzivnější periody.

Sonda Cassini již studovala 10 bouří na Saturnu od okamžiku, co vstoupila na oběžnou dráhu kolem planety. Po celou dobu panovalo na jižní polokouli planety léto, byla plně osvětlená Sluncem a nebyla zastíněná prstenci. Pozorované bouře putovaly skrz oblast jižní polokoule přezdívanou "Alej bouří" (Storm Alley). Osvětlení jižní polokoule Sluncem však pokleslo v srpnu 2009, kdy na severní polokouli začalo jaro.

Obrovská bouře na planetě Saturn, vyfotografovaná sondou Cassini
Obrovská bouře na planetě Saturn, vyfotografovaná sondou Cassini
"Tato bouře je ohromující, protože ukazuje, jak se zde mění roční období a jak sluneční záření může dramaticky rozbouřit počasí na Saturnu," říká Georg Fischer (Austrian Academy of Sciences in Graz), hlavní autor článku a člen vědeckého týmu přístroje RPWS na sondě Cassini.

Výsledky z pozorování této bouře jsou první aktivitou nové kampaně s názvem "Saturn Storm Watch". Během tohoto programu sonda Cassini pozorovala pravděpodobnou bouřkovou oblast na Saturnu v přestávkách mezi naplánovanými aktivitami. Ve stejný den, kdy přístroj RPWS zaregistroval první blesky, byly kamery namířeny v rámci pozorovací kampaně na správnou oblast, aby pořídily snímek malé a jasné oblačnosti. Protože analýza snímku nebyla hotova okamžitě, poslal Fischer zprávu astronomům amatérům celého světa, aby pořídili více snímků. Záplava amatérských fotografií pomohla vědcům vystopovat pohyb bouře a zjistit, jak rychle rostla, až se v průběhu ledna 2011 roztáhla kolem celé planety.

Nové detaily této bouře doplňují již dříve popsané atmosférické poruchy na základě pozorování přístrojem Composite Infrared Spectrometer (CIRS) na palubě sondy Cassini a dalekohledem VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři ESO (European South Observatory). Jedná se o největší bouři pozorovanou přístroji na kosmické sondě obíhající kolem Saturnu. Hubblův kosmický dalekohled HST pořídil fotografie stejně velké bouře v roce 1990.

Kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. října 1997. Po gravitačním manévru u planety Jupiter (30. prosince 2000) zamířila k ke svému cíli - k planetě Saturn. Na oběžnou dráhu kolem planety byla navedena 1. července 2004. V současné době se počítá s provozováním sondy do roku 2017. Budou-li palubní přístroje fungovat, může být výzkum Saturnu ještě prodloužen.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »