Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceán na Titanu může být velmi slaný

Oceán na Titanu může být velmi slaný

Vnitřní struktura Saturnova měsíce Titan Autor: NASA/JPL/SSI/Univ. of Arizona/G. Mitri/University of Nantes
Vnitřní struktura Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA/JPL/SSI/Univ. of Arizona/G. Mitri/University of Nantes
Vědci analyzovali data získaná sondou NASA s názvem Cassini a získali pevné důkazy o tom, že kapalný oceán pod zmrzlým povrchem největšího Saturnova měsíce Titan může být slaný jako voda v Mrtvém moři na Zemi.

Nové závěry byly získány na základě studia gravitace a topografie při opakujících se průletech sondy kolem Titanu během uplynulých 10 let. Na základě dat ze sondy Cassini vědci prezentovali nový model struktury Titanu, z čehož vyplynulo zlepšené pochopení struktury vnější ledové kůry měsíce. Objev byl publikován v časopise Icarus.

„Titan se stále projevuje jako fascinující těleso. Prostřednictvím kosmické sondy Cassini, jejíž činnost byla již několikrát prodloužena, jsme odkryli nová tajemství tak rychle, jak to jen šlo,“ říká Linda Spilker, členka týmu Cassini (JPL, Pasadena), která se nepodílela na zpracování získaných dat.

Dodatečné objevy potvrzují dřívější náznaky, že ledová kůra měsíce Titan je pevná a stále dochází k jejímu namrzání. Astronomové zjistili, že relativně vysoká hustota oceánu Titanu je nutná, aby bylo možné vysvětlit získané údaje o gravitaci. Z toho vyplývá, že oceán je pravděpodobně mimořádně slaným roztokem vody s rozpuštěnými solemi, které obsahují síru, sodík a draslík.

Podle pozemských standardů se jedná o extrémně slaný oceán,“ říká Guiseppe Mitri z univerzity v Nantes (Francie), který je hlavním autorem článku. „Tyto poznatky mohou změnit náš pohled na tento oceán jako na možný domov pro současný život, avšak podmínky zde zřejmě budou velmi odlišné od těch, které zde panovaly v minulosti.“ Data ze sondy Cassini rovněž naznačují, že tloušťka ledové kůry Titanu nepatrně kolísá místo od místa.

Dalším důsledkem pevné ledové kůry, vyplývajícím z uvedené studie, je, že jakýkoliv únik plynného metanu do atmosféry Titanu musí nastávat skrz rozptýlené „horké skvrny“ – podobné horkým skvrnám na Zemi, které například umožňují růst řetězce Havajských ostrovů. Metan na Titanu zřejmě není důsledkem tepelného proudění (konvekce) nebo deskové tektoniky, která by recyklovala ledovou kůru.

Jak se metan dostává do atmosféry Titanu, to je otázka, která je dlouhodobým zájmem astronomů, neboť molekuly tohoto plynu jsou během krátké doby (z geologického hlediska) rozbíjeny slunečním zářením. Titan vlastní atmosféru obsahující přibližně 5 % metanu. Z toho vyplývají určité procesy, myšleno přírodní geologické procesy, kterými musí být tento plyn do atmosféry průběžně doplňován. Z výzkumu vyplývá, že procesy zodpovědné za obnovení metanu v ovzduší Titanu jsou lokální a občasné.

„Z našeho výzkumu vyplývá, že hledat náznaky unikajícího metanu pomocí sondy Cassini je obtížné a spíše bude vyžadovat nové kosmické sondy, které budou schopny najít lokální zdroje metanu,“ říká Jonathan Lunine, vědecký pracovník projektu Cassini na Cornell University, Ithaca, New York, jeden ze spoluautorů článku. „Stejně jako na Marsu, i zde to bude značně náročný úkol.“

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Obálky kolem kataklysmatické hvězdy Z Cam, první SR/ČR kolektivní astrofotografie

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2026 obdržel snímek Karla Kolomazníka s kolektivem „Obálky kolem kataklyzmatické hvězdy Z Cam“ Vítězná fotografie červnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce je v rámci dosavadní soutěže poněkud netradiční. I když jsme již měli snímky s více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10pTempel2

zpracované kometární i hvězdné provedení

Další informace »