Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Oceán také na Titanu – měsíci planety Saturn?

Oceán také na Titanu – měsíci planety Saturn?

Titan - snímek v infračerveném oboru spektra.
Titan - snímek v infračerveném oboru spektra.
Nejen jezera kapalných uhlovodíků na povrchu, ale i oceán kapalné vody pod povrchem – to vše se ukrývá na Titanu – měsíci planety Saturn.

Americká kosmická sonda Cassini, která od července 2004 zkoumá planetu Saturn, poskytla důkazy, které ukazují na přítomnost podpovrchového oceánu, tvořeného tekutou vodou a čpavkem, na Saturnově měsíci Titan. Tento objev, zjištěný pomocí radaru na palubě sondy, byl publikován 21. 3. 2008 v časopise Science.

„S dunami z organického materiálu, jezery, koryty a pohořími má Titan velmi rozmanitý a aktivní povrch, který se ze všech těles ve Sluneční soustavě nejvíce podobá Zemi,“ říká Ralph Lorenz, hlavní autor článku a člen vědeckého týmu radaru na sondě Cassini (Johns Hopkins Applied Physics Laboratory, Laurel, Maryland, USA). „Nyní jsme objevili změny v rotaci měsíce Titan, které nám poskytují jakési okno pro studium vnitřní podpovrchové struktury Titanu.“

Členové vědeckého týmu využili palubní radar SAR (Synthetic Aperture Radar) sondy Cassini k získání informací o povrchu měsíce při devatenácti průletech kolem Titanu v období od října 2005 do května 2007. Radar je schopen proniknout skrz hustou, v optickém oboru neprůhlednou mlhu, bohatou na metan a poskytnout tak detailní doposud nevídané informace o vzhledu a složení vybraných oblastí na povrchu měsíce.

Na základě zpracování dřívějších radarových měření určili astronomové polohy 50 významných bodů na povrchu měsíce. Následně hledali stejná jezera, kaňony a pohoří v množství dat z radaru, vyslaných na Zemi sondou Cassini při dalších průletech. Zjistili, že tyto povrchové útvary se posunuly ze svých původních poloh až o 30 km. Soustavné posouvání povrchových útvarů lze vysvětlit za předpokladu, že by ledová kůra měsíce byla oddělena od pevného jádra podpovrchovou vrstvou kapalné látky, umožňující snadnější pohyb povrchových útvarů.

Předpokládaná vnitřní stavba měsíce Titan.
Předpokládaná vnitřní stavba měsíce Titan.

„Jsme přesvědčeni, že zhruba 100 km pod povrchem, pokrytým vrstvou ledu a materiálem bohatým na organické látky, se nachází oceán kapalné vody, smíchané s amoniakem,“ říká Bryan Stiles (JPL – Jet Propulsion Laboratory, NASA). Bryan Stiles je spoluautorem publikovaného článku.

Hlavním cílem mise Cassini-Huygens je výzkum měsíce Titan, protože může uchovávat díky povrchové teplotě kolem -180 °C jako v mrazničce četné chemické sloučeniny, které mohly být základem pro vznik života na Zemi. Navíc Titan je jediným měsícem ve Sluneční soustavě, který je obklopen hustou atmosférou. Hustota této atmosféry 1,5krát převyšuje hustotu pozemského ovzduší. Titan je největším měsícem planety Saturn (a druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě) – svým průměrem převyšuje velikost planety Merkur. (Kdoví, jak by to dopadlo v případě, že by se Titan nacházel na místě planety Mars.)

„Kombinace prostředí bohatého na organické látky a kapalné vody je velmi přitažlivá pro astrobiology,“ říká Lorenz. „Další výzkum rotace Titanu nám umožní lépe porozumět jeho vodnímu prostředí a protože pohyb kůry a větry vanoucí v atmosféře jsou spolu svázány, mohli bychom pozorovat sezónní změny v posunu povrchových útvarů již v příštích několika letech.“

Na další průlet sondy kolem měsíce Titan nebudou astronomové čekat příliš dlouho. Již 25. 3. 2008 sonda Cassini prolétne ve výšce 1000 km nad jeho povrchem. V činnosti bude mj. přístroj s názvem Ion and Neutral Mass Spectrometer, jehož úkolem bude zkoumat horní vrstvy atmosféry Titanu. Během těsného přiblížení bude další přístroj na palubě sondy Cassini s názvem Visual and Infrared Mapping Spectrometer pořizovat fotografie s vysokým rozlišením, zachycující oblast jihovýchodního kvadrantu měsíce Titan.

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »