Odhalil Messenger na Merkuru lávové proudy?
První fotografie, vyslaná sondou po průletu kolem planety Merkur 14. 1. 2008, která byla pořízena ze vzdálenosti 27 000 km, ukazuje tmavé oblasti poblíž horního okraje planety. „Tyto tmavé skvrnité oblasti vypadají jako by byly pokryty lávovými proudy,“ říká planetolog David Rothery (Open University, Velká Británie).
„Tyto zajímavé útvary vypadají, jako by ležely na původní kůře,“ doplňuje Rothery. „To naznačuje, že se mohly vytvořit na konci období tzv. velkého bombardování, které doslova zjizvilo povrch Merkuru v průběhu prvních 500 miliónů roků existence této planety.“
Pokud je to pravda, potom na snímcích, pořízených sondou Messenger z menší vzdálenosti budou vědci schopni porovnat strukturu lávových proudů s okolním podstatně starším povrchem. To by mělo poskytnout astronomům „okno“ k poznání procesů, které probíhaly v nitru planety po vytvoření její pevné kůry.
Planetologové použili podobnou metodu k pochopení historie Měsíce, když porovnávali starší světlé oblasti (pevniny) s tmavšími místy – označovanými jako měsíční moře – vytvořenými vylitou lávou.
Žádné podobné lávové proudy nebyly pozorovány na snímcích Merkuru, které pořídila v 70. letech minulého století sonda Mariner 10. „Velkou otázkou, kterou musíme vyřešit před návratem na Merkur je, jestli jsme schopni rozlišit dva povrchové útvary,“ říká Rothery. „Je velmi povzbuzující, že skutečně můžeme pozorovat lávové proudy.“
Během průletu sondy Messenger kolem planety Merkur bylo pořízeno zhruba 1000 snímků, stejně tak velké množství dalších vědeckých dat. „Díky vyššímu rozlišení snímků vypadá Merkur jako zcela nová planeta, hodná dalšího výzkumu,“ říká Jeffrey Gillis-Davis (Hawaii Institute of Geophysics and Planetology).
Sonda Messenger uskuteční ještě další dva průlety kolem Merkuru (6. 10. 2008 a 29. 9. 2009) před definitivním navedením na oběžnou dráhu kolem planety 18. 3. 2011.
Další sondou, jejíž úkolem bude výzkum planety Merkur, bude evropská kosmická sonda BepiColombo, jejíž start je naplánován na srpen 2013, na oběžnou dráhu kolem Merkuru bude navedena o 6 let později. Bude se jednat ve skutečnosti o dvoudílnou sondu: jednu evropskou a jednu japonskou.
Zdroj: space.newscientist
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
