Graf ukazuje zvýšenou aktivitu díky roji Camelopardalid 2014 na záznamu radaru úpické hvězdárny Autor: Marcel BělíkAstronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali? Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje naštěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?
Camelopardalidy 2014, záznam z radaru Autor: Marcel BělíkNutno říci, že i přes počáteční pesimismus podporovaný zprávami ze světa, bylo naše pozorování úspěšné. Během maxima, jak ostatně ukazuje přiložený graf, přesáhl počet detekovaných ozvěn od meteorických stop hladinu sporadického pozadí, tedy standardně pozorovaný počet meteorů, nejméně dvakrát. Na rojové meteory připadlo tedy přibližně 30 meteorů za hodinu pozorovaných však pouze v cca třicetistupňovém výseku oblohy.
Noc camelopardalid 2014 na úpické celooblohovce bohužel bez Camelopardalidy Autor: Marcel BělíkVizuální pozorování, a to i z oblastí, kde bylo v době maxima jasno a noc, poněkud pokulhávají za detekcemi radiovými. O to větší bylo naše nadšení, byť jen dočasné, že se nám podařilo jeden z meteorů zachytit i na „technologické“ celooblohové kameře, monitorující stav noční oblohy pro práci teleskopů na úpické hvězdárně. Jaké však bylo naše zklamání, když jsme podrobnou prohlídkou zjistili, že letěl sice pod správným úhlem, ale opačně. No to se někdy stává.
Závěrem můžeme dodat, že většina radarových odrazů patřila slabým meteorům, které by vizuálně měly asi 6 nebo 7 mag. Proto se aktivita Camelopardalid jevila vizuálním pozorovatelům jako velmi nízká. Původní přání, že kometa uvolnila více větších částic, se bohužel nepotvrdilo. Nyní i díky radarovým pozorováním z Úpice víme, že částice se z komety opravdu uvolnily, ale byly převážně hodně malé.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
