Graf ukazuje zvýšenou aktivitu díky roji Camelopardalid 2014 na záznamu radaru úpické hvězdárny Autor: Marcel BělíkAstronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali? Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje naštěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?
Camelopardalidy 2014, záznam z radaru Autor: Marcel BělíkNutno říci, že i přes počáteční pesimismus podporovaný zprávami ze světa, bylo naše pozorování úspěšné. Během maxima, jak ostatně ukazuje přiložený graf, přesáhl počet detekovaných ozvěn od meteorických stop hladinu sporadického pozadí, tedy standardně pozorovaný počet meteorů, nejméně dvakrát. Na rojové meteory připadlo tedy přibližně 30 meteorů za hodinu pozorovaných však pouze v cca třicetistupňovém výseku oblohy.
Noc camelopardalid 2014 na úpické celooblohovce bohužel bez Camelopardalidy Autor: Marcel BělíkVizuální pozorování, a to i z oblastí, kde bylo v době maxima jasno a noc, poněkud pokulhávají za detekcemi radiovými. O to větší bylo naše nadšení, byť jen dočasné, že se nám podařilo jeden z meteorů zachytit i na „technologické“ celooblohové kameře, monitorující stav noční oblohy pro práci teleskopů na úpické hvězdárně. Jaké však bylo naše zklamání, když jsme podrobnou prohlídkou zjistili, že letěl sice pod správným úhlem, ale opačně. No to se někdy stává.
Závěrem můžeme dodat, že většina radarových odrazů patřila slabým meteorům, které by vizuálně měly asi 6 nebo 7 mag. Proto se aktivita Camelopardalid jevila vizuálním pozorovatelům jako velmi nízká. Původní přání, že kometa uvolnila více větších částic, se bohužel nepotvrdilo. Nyní i díky radarovým pozorováním z Úpice víme, že částice se z komety opravdu uvolnily, ale byly převážně hodně malé.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.
