Graf ukazuje zvýšenou aktivitu díky roji Camelopardalid 2014 na záznamu radaru úpické hvězdárny Autor: Marcel BělíkAstronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali? Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje naštěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?
Camelopardalidy 2014, záznam z radaru Autor: Marcel BělíkNutno říci, že i přes počáteční pesimismus podporovaný zprávami ze světa, bylo naše pozorování úspěšné. Během maxima, jak ostatně ukazuje přiložený graf, přesáhl počet detekovaných ozvěn od meteorických stop hladinu sporadického pozadí, tedy standardně pozorovaný počet meteorů, nejméně dvakrát. Na rojové meteory připadlo tedy přibližně 30 meteorů za hodinu pozorovaných však pouze v cca třicetistupňovém výseku oblohy.
Noc camelopardalid 2014 na úpické celooblohovce bohužel bez Camelopardalidy Autor: Marcel BělíkVizuální pozorování, a to i z oblastí, kde bylo v době maxima jasno a noc, poněkud pokulhávají za detekcemi radiovými. O to větší bylo naše nadšení, byť jen dočasné, že se nám podařilo jeden z meteorů zachytit i na „technologické“ celooblohové kameře, monitorující stav noční oblohy pro práci teleskopů na úpické hvězdárně. Jaké však bylo naše zklamání, když jsme podrobnou prohlídkou zjistili, že letěl sice pod správným úhlem, ale opačně. No to se někdy stává.
Závěrem můžeme dodat, že většina radarových odrazů patřila slabým meteorům, které by vizuálně měly asi 6 nebo 7 mag. Proto se aktivita Camelopardalid jevila vizuálním pozorovatelům jako velmi nízká. Původní přání, že kometa uvolnila více větších částic, se bohužel nepotvrdilo. Nyní i díky radarovým pozorováním z Úpice víme, že částice se z komety opravdu uvolnily, ale byly převážně hodně malé.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 7. do 10. 7. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce je nízká. SLS je zpět ve VAB po úspěšném testu. Starship 24 a Super Heavy B7 poprvé se všemi motory. Před čtvrtstoletím se podařilo první úspěšné přistání na Marsu od mise Viking ze sedmdesátých let 20. století.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek
„M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na
