Graf ukazuje zvýšenou aktivitu díky roji Camelopardalid 2014 na záznamu radaru úpické hvězdárny Autor: Marcel BělíkAstronomický svět byl během uplynulého víkendu trochu nervózní. Vyjde či nevyjde předpověď výrazné aktivity nového meteorického roje, o němž jsme Vás nedávno informovali? Bohužel, čas maxima nastal během našeho dopoledne a navíc nepřálo příliš počasí. Museli jsme se tedy spolehnout na radary. Jeden z nic funguje naštěstí i na úpické hvězdárně. Jak jeho pozorování dopadlo?
Camelopardalidy 2014, záznam z radaru Autor: Marcel BělíkNutno říci, že i přes počáteční pesimismus podporovaný zprávami ze světa, bylo naše pozorování úspěšné. Během maxima, jak ostatně ukazuje přiložený graf, přesáhl počet detekovaných ozvěn od meteorických stop hladinu sporadického pozadí, tedy standardně pozorovaný počet meteorů, nejméně dvakrát. Na rojové meteory připadlo tedy přibližně 30 meteorů za hodinu pozorovaných však pouze v cca třicetistupňovém výseku oblohy.
Noc camelopardalid 2014 na úpické celooblohovce bohužel bez Camelopardalidy Autor: Marcel BělíkVizuální pozorování, a to i z oblastí, kde bylo v době maxima jasno a noc, poněkud pokulhávají za detekcemi radiovými. O to větší bylo naše nadšení, byť jen dočasné, že se nám podařilo jeden z meteorů zachytit i na „technologické“ celooblohové kameře, monitorující stav noční oblohy pro práci teleskopů na úpické hvězdárně. Jaké však bylo naše zklamání, když jsme podrobnou prohlídkou zjistili, že letěl sice pod správným úhlem, ale opačně. No to se někdy stává.
Závěrem můžeme dodat, že většina radarových odrazů patřila slabým meteorům, které by vizuálně měly asi 6 nebo 7 mag. Proto se aktivita Camelopardalid jevila vizuálním pozorovatelům jako velmi nízká. Původní přání, že kometa uvolnila více větších částic, se bohužel nepotvrdilo. Nyní i díky radarovým pozorováním z Úpice víme, že částice se z komety opravdu uvolnily, ale byly převážně hodně malé.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion
EXIF:
???? Camera - Nikon D600a
???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC
on
Skywatcher Star Adventurer I - not guided
Manfrotto MT055XPRO3
⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec
⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec