Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Vodní led pod povrchem Marsu.
Vodní led pod povrchem Marsu.
Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny.

"Musí to být led", říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). "Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není."

Kusy bílého materiálu byly objeveny na dně vyhloubených brázd, neoficiálně pojmenovaných "Dodo-Goldilocks", když je robotické rameno sondy Phoenix vyhloubilo 15. 6. 2008 během 20. marťanského dne (tzv. solu) po přistání na Marsu. Část záhadného materiálu se "vypařila" při porovnání vzhledu se snímkem, pořízeným o 4 dny později (sol 24).

Také dnes, při hloubení dalšího výkopu, robotické rameno přišlo do kontaktu s tvrdým povrchem, což u vědců vzbudilo očekávání, zda bude odkryta další vrstva ledu.

Vědecký tým strávil čtvrtek analýzou nových fotografií a dalších dat, úspěšně vyslaných ze sondy na Zemi. Po prvním studiu nálezů na novém místě odběru "Snow White 2", nacházejícího se vpravo od místa "Snow White 1" řekl Ray Arvidson (Washington University in St. Louis): "Vyhloubili jsme příkop a odkryli tvrdou vrstvu ve stejné hloubce, v jaké se nachází led v ostatních odběrových místech."

V průběhu 24. solu rameno sondy Phoenix pokračovalo v prohlubování koryta uprostřed oblasti "Wonderland". Zatímco probíhalo hloubení příkopu, rameno narazilo na pevnou vrstvu a po třech dalších pokusech zaujalo vyčkávací pozici. Takováto odezva je očekávána pokaždé, když robotické rameno (Robotic Arm) narazí na příliš tvrdý povrch.

Mezitím konstrukční tým sondy v Lockheed Martin Space Systems (Denver) připravuje úpravu software, který bude v příštích několika dnech odeslán do řídícího počítače sondy, aby vědecká data mohla být znovu ukládána do paměti, když je to potřeba. Na sondě totiž došlo v minulých dnech k technické závadě, kdy byl objem servisních dat tak velký, že kvůli nim nebyly uloženy některé vědecké údaje. Vědecký tým zabránil z opatrnosti ukládání vědeckých dat do flash paměti sondy, a to až do doby, kdy situace, která zapříčinila vznik duplicitních souborů, bude odstraněna.

"Pochopili jsme, co se stalo, a nyní můžeme provést záplatování software," říká projektový manažer Barry Goldstein (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). "Náš tříměsíční rozvrh má 30denní rezervu pro nepředvídané situace, jako je tato a zatím jsme využili pouze jeden den po uplynutí 24 solů na Marsu."

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »