Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Phoenix hlásí: Bílý materiál musí být led!

Vodní led pod povrchem Marsu.
Vodní led pod povrchem Marsu.
Úlomky bílého materiálu velikosti kostek mizí z vyhloubeného příkopu, který kamera sondy Phoenix znovu vyfotografovala po čtyřech dnech od jeho vytvoření. To vědce přesvědčilo v názoru, že bílý materiál je zmrzlá voda, která se vypařila po odkrytí svrchní vrstvy horniny.

"Musí to být led", říká Peter Smith (University of Arizona, Tucson). "Tyto malé shluky téměř zmizely během několika dnů, což je perfektní důkaz, že se jedná o led. Existovaly i dohady, zda to nemůže být sůl. Teď je jasné, že to sůl není."

Kusy bílého materiálu byly objeveny na dně vyhloubených brázd, neoficiálně pojmenovaných "Dodo-Goldilocks", když je robotické rameno sondy Phoenix vyhloubilo 15. 6. 2008 během 20. marťanského dne (tzv. solu) po přistání na Marsu. Část záhadného materiálu se "vypařila" při porovnání vzhledu se snímkem, pořízeným o 4 dny později (sol 24).

Také dnes, při hloubení dalšího výkopu, robotické rameno přišlo do kontaktu s tvrdým povrchem, což u vědců vzbudilo očekávání, zda bude odkryta další vrstva ledu.

Vědecký tým strávil čtvrtek analýzou nových fotografií a dalších dat, úspěšně vyslaných ze sondy na Zemi. Po prvním studiu nálezů na novém místě odběru "Snow White 2", nacházejícího se vpravo od místa "Snow White 1" řekl Ray Arvidson (Washington University in St. Louis): "Vyhloubili jsme příkop a odkryli tvrdou vrstvu ve stejné hloubce, v jaké se nachází led v ostatních odběrových místech."

V průběhu 24. solu rameno sondy Phoenix pokračovalo v prohlubování koryta uprostřed oblasti "Wonderland". Zatímco probíhalo hloubení příkopu, rameno narazilo na pevnou vrstvu a po třech dalších pokusech zaujalo vyčkávací pozici. Takováto odezva je očekávána pokaždé, když robotické rameno (Robotic Arm) narazí na příliš tvrdý povrch.

Mezitím konstrukční tým sondy v Lockheed Martin Space Systems (Denver) připravuje úpravu software, který bude v příštích několika dnech odeslán do řídícího počítače sondy, aby vědecká data mohla být znovu ukládána do paměti, když je to potřeba. Na sondě totiž došlo v minulých dnech k technické závadě, kdy byl objem servisních dat tak velký, že kvůli nim nebyly uloženy některé vědecké údaje. Vědecký tým zabránil z opatrnosti ukládání vědeckých dat do flash paměti sondy, a to až do doby, kdy situace, která zapříčinila vznik duplicitních souborů, bude odstraněna.

"Pochopili jsme, co se stalo, a nyní můžeme provést záplatování software," říká projektový manažer Barry Goldstein (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). "Náš tříměsíční rozvrh má 30denní rezervu pro nepředvídané situace, jako je tato a zatím jsme využili pouze jeden den po uplynutí 24 solů na Marsu."

Zdroj: www.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »