Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Izeryna a nová jména pro české astronomy

Planetka Izeryna a nová jména pro české astronomy

Křest planetky (71783) Izeryna 3. 10. 2015 na Jizerce
Autor: Vratislav Lelek

3. října 2015 proběhl křest planetky, která byla letos v září pojmenována Izeryna. Stalo se tak díky dvojici astronomů z observatoře v Ondřejově, kteří ji objevili a náleželo jim tedy právo planetku pojmenovat. Jen několik dní předtím vydalo Středisko pro planetky (MPC) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) nová jména planetek, mezi nimiž nechybí ani česká stopa a jeden zajímavý bonus na závěr.

(71783) Izeryna

Původně chystaný článek o planetce Izeryna se neplánovaně rozšířil o další pojmenované planetky, ale ty si nechme jako překvapení níže. Nejprve se vrátíme k tělesu s provizorním označením 2000 SL163, které objevili 30. září 2000 astronomové Peter Kušnirák a Petr Pravec dalekohledem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Stejně jako u jiných planetek, taky v tomto případě bylo pak třeba těleso sledovat nejméně po dobu čtyř následujících opozic a zpřesňovat dráhu nově objevené planetky. Teprve poté lze dát planetce definitivní číslo, které pak vidíme v závorce před jménem. Pojmenování planetky je pak v rukou objevitele, ovšem s omezením, které schvaluje komise při IAU. Jména mají mít maximálně 16 znaků, nesmí být příliš zaměnitelná s již existujícími, nemají být pokud možno dvouslovná (zde se docela dařilo prosadit výjimku našim předním objevitelům planetek z Kleti), případně by neměla nést jména osobností, které se v armádě či politice vyskytly v posledních sto letech. Vše je samozřejmě o něco složitější. Zájemcům doporučujeme obsáhlejší komentář v angličtině na webu MPC.

Animace pohybu planetky Izeryna mezi hvězdami Autor: NASA/NEAT/SkyMorph
Animace pohybu planetky Izeryna mezi hvězdami
Autor: NASA/NEAT/SkyMorph

V roce 2014 oslavila Jizerská oblast tmavé oblohy už pět let své existence a polští kolegové se obrátili na kolegy z Ondřejova, zda by nemohla ke svému výročí nosit nějaká planetka její jméno. V době, kdy byla oblast vyhlášena, jednalo se o první přeshraniční projekt na světě a první svého druhu v České republice. V oblasti dnes mohou lidé běžně vidět oblohu amatérskými dalekohledy a v rámci různých akcí se může mládež i veřejnost vzdělávat v oboru astronomie. Ondřejovští astronomové měli naštěstí několik vhodných těles k dispozici, neboť několik zatím nepojmenovaných planetek již získalo definitivní číslo a mezi nimi i těleso 2000 SL163 (v té době již planetka číslo 71783). Výběr jména byl podřízen faktu, že musí být vhodný a výstižný, což se nakonec také zdařilo. Jak vidíme v citaci na křestní plaketě, planetka Izeryna dostala jméno nejen podle oblasti tmavé oblohy, ale taky podle patronky Jizerských hor a zdejšího tmavého minerálu obecně.

Dráha planetky Izeryna ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL
Dráha planetky Izeryna ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL

The Izera Dark Sky Park was established in Jizerské hory, around the border between the Czech Republic and Poland, in 2009. The name was derived from oread Izerina, a patroness of Jizerské hory, and from the mineral izeryn that is a local type of ilmenite with a color resembling the darkness of the sky in the park.

Jizerská oblast tmavé oblohy byla založena na hranicích České republiky a Polska v roce 2009. Jméno bylo odvozeno podle víly Izeríny, patronky Jizerských hor, a podle minerálu izerýnu, který je místní odrůdou ilmenitu, který svou barvou připomíná temnotu oblohy ve zdejší oblasti.

Planetka Izeryna oběhne Slunce za 3,21 roku a předpokládaný průměr činí 3 km.

(6822) Horálek

Jak bylo uvedeno v úvodu, příjemným překvapením z posledního cirkuláře MPC je také sbírka dalších českých jmen planetek. Navíc ve dvou případech jmen mladých českých astronomů. První z nich byla objevena jako planetka 1986 UO dne 28. 10. 1986 Zdeňkou Vávrovou na Kleti. Ta zde pracovala společně s Antonínem Mrkosem a na fotografických deskách objevila řadu nových planetek, včetně jedné, která byla později rozpoznána jako kometa a nese nyní jméno 134P/Kowal-Vávrová. Protože planetka s poměrně nízkým číslem 6822 dosud nebyla pojmenována, obrátil se slovenský astronom Stefan Kürti v úctě k jejímu objevu na paní Vávrovou, zda by souhlasila s navržením jména planetky po dlouholetém šéfredaktoru astro.cz. Petr je při svém mládí autorem monumentálního díla v oblasti popularizace astronomie, a to především na poli zatmění, přednášek, článků a krajinářské astrofotografie. Tak je tomu i v citaci.

Petr Horálek (b. 1986) is a Czech astronomer, astronomy popularizer, passionate photographer, and one of the ESO Photo Ambassadors. He travels the globe to observe solar and lunar eclipses. His breathtaking photographs capture the beauty of the night sky and its harmony with the landscape.

Petr Horálek (nar. 1986) je český astronom, popularizátor astronomie, vášnivý fotograf, a jeden z foto ambasadorů Evropské jižní observatoře. Cestuje po celé Zemi za pozorováním zatmění Slunce a Měsíce. Jeho dechberoucí fotografie zachycují krásy noční oblohy v harmonii s místní krásnou krajinou.

Závěrem ještě údaje pro planetku Horálek: předpokládaný průměr 8 km, oběžná doba 4,17 roku.

Dráha planetky (6822) Horálek Autor: NASA/JPL
Dráha planetky (6822) Horálek
Autor: NASA/JPL

(9841) Mašek

Překvapení nebrala konce, především pokud jde o řady amatérských astronomů z Klubu astronomů Liberecka, jejichž členem je autor článku a také astronom, jehož jméno se objevilo v seznamu jen o něco níže. Stěží byste u nás hledali nadšence, který pozoruje proměnné hvězdy digitální zrcadlovkou z balkónu uprostřed Liberce, nebo někoho, kdo na dálku ovládá dalekohled na druhém konci světa v argentinské pampě, aby zde potvrzoval objevy jiných astronomů a prováděl jiná unikátní pozorování. Navíc se stíhá věnovat propagaci astronomie mezi mládeží a k tomu ještě stíhá studovat geografii na univerzitě. Planetka s provizorním označením 1988 UT byla také objevena Zdeňkou Vávrovou a to 18. října 1988. Podobně jako u předchozího případu, jméno planetky navrhl Stefan Kürti po konzultaci s paní Vávrovou. Níže je podrobnější citace k jejímu pojmenování.

Animace pohybu planetky Mašek mezi hvězdami Autor: NASA/NEAT/SkyMorph
Animace pohybu planetky Mašek mezi hvězdami
Autor: NASA/NEAT/SkyMorph

Martin Mašek (b. 1988) is an avid observer of deep-sky objects, variable stars, comets and asteroids. He follows up and confirms NEOCP objects from southern sky remotely via a robotic telescope at Pierre Auger Observatory, Argentina. He is also discoverer of several variable stars.

Martin Mašek (nar. 1988) je zanícený pozorovatel deep-sky objektů, proměnných hvězd, komet a planetek. Provádí následná pozorování nebo potvrzuje nově objevená tělesa ze seznamu NEOCP pomocí robotického dalekohledu na Observatoři Pierra Augera na jižní polokouli v Argentině. Je také objevitelem několika proměnných hvězd.

Dodejme ještě údaje pro planetku Mašek: předpokládaný průměr 6,5 km, oběžná doba 3,24 roku.

Dráha planetky Mašek ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL
Dráha planetky Mašek ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL

(29419) Mládková

A ještě jedno jméno v seznamu čerstvě pojmenovaných planetek nese českou stopu. Jméno tentokrát navrhla jiná objevitelka, která těleso našla 13. ledna 1997 v Ondřejově, a sice Lenka Kotková (tehdy Šarounová). Planetka dostala provizorní označení 1997 AD18. V citaci se dočítáme, že Meda Mládková (nar. 1919) je historička umění a věnuje se nadační činnosti. Po odchodu z Československa v roce 1946 se živila jako tanečnice a vystudovala ekonomii na Ženevské universitě. Ačkoli zůstala v exilu, aktivně podporovala české emigranty a umělce. Později založila Museum Kampa v Praze a Nadaci podporující české výtvarné umění. Níže ještě citace k pojmenování planetky.

Meda Mládková (b. 1919) is a Czech art historian and benefactor. A former dancer, she went to Geneva University where she graduated in economics. She stayed in exile, actively supporting Czech refugees and artists. Later she established the Museum Kampa in Prague and a Foundation supporting Czech culture.

(162173) Ryugu

Poslední z čerstvého seznamu nových jmen vám jistě nic českého nepřipomíná, ale je vhodné se u něj krátce zastavit, protože tato planetka, dosud známá jako 1999 JU3 je cílem japonské sondy Hayabusa 2, která se k němu nedávno vydala. A my už konečně víme, jak nazývat asteroid, ze kterého, jak veříme, se podaří odebrat vzorky a dostat je zpátky na Zem. Mimochodem podle citace je Ryugu podmořský palác jakéhosi japonského dračího krále. Jeden rybář se prý od něj vrátil s truhlicí obsahující tajemství a podobně Hayabusa 2 by mohla přivést tajemný vzorek této planetky. Podrobně si příběh můžete přečíst pod následujícím odkazem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Minor Planet Circular 95313
[2] Solar System Dynamics/JPL/NASA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Planetky, Mládková, Izeryna, Mašek, Ryugu, Horálek


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »