Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka se roztrhla na dva kusy a chová se jak kometa

Planetka se roztrhla na dva kusy a chová se jak kometa

Planetka 288P je dvojplanetkou s komou. Modře je znázorněna vzájemná oběžná dráha obou těles.
Autor: NASA/ESA/HST

Velké překvapení čekalo astronomy, když se podrobně podívali na planetku 288P obíhající v hlavním pásu planetek. Ukázalo se, že jde o dvě kolem sebe obíhající tělesa. Navíc je obklopuje koma, kterou normálně pozorujeme jen u komet. Vysvětlení přinesl tento týden časopis Nature.

Protože planetka obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, je od nás i při nejbližším přiblížení k Zemi stovky milionů kilometrů daleko. Německo-americká skupina astronomů počkala na nejvhodnější dobu. Ta nastala v září roku 2016, kdy se planetka blížila k přísluní a zároveň byla na své dráze dostatečně blízko Zemi, aby mělo smysl se snažit z fotografických snímků vypozorovat nějaké detaily. V tu chvíli astronomové planetku pozorovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem.

Prapodivná planetka
Planetku 288P si nevybrali náhodou. Byla objevena roku 2006 jako zcela tuctová planetka, jenže roku 2011 dalekohled přehlídky oblohy Pan-STARSS1 zjistil, že u planetky je prachový ohon. Ten byl pozorovatelný ještě několik měsíců a pak se rozplynul. Jeho existence jasně svědčila o tom, že na planetce došlo k nějaké povrchové aktivitě. Jistě nebylo náhodné, že k aktivitě došlo po průchodu planetky přísluním, kdy je její povrch Sluncem nejvíce zahřátý. Závěr z roku 2011 zněl, že planetka patří ke skupině 24 planetek, o nichž se věří, že vznikly rozpadem přibližně 11 km velkého tělesa před asi 7,5 miliony let.

Ne jedna, ale dvě
Nová pozorování z roku 2016 ale přinesla velké překvapení. Snímky z HST jasně ukázaly, že nejde o jednu planetku, nýbrž o dvě. Obíhají kolem společného těžiště ve vzdálenosti asi 100 km. Oba „kusy“ mají navíc zhruba stejnou velikost, což je ve světě dvojplanetek velmi nezvyklé.

Spektroskopická pozorování dále odhalila, že kolem dvojplanetky je koma tvořená sublimací vodního ledu. Planetka 288P se rázem stala jedinou známou dvojplanetkou hlavního pásu, která vykazuje kometární aktivitu.

Zpomal, nebo to nevydržíš
Únik vodního ledu je důkazem, že planetka nemůže být příliš stará. Při stamilionech přiblížení ke Slunci by už o všechen led dávno přišla. Astronomové se tedy domnívají, že dvojplanetka existuje maximálně 5000 let. Jako nejpravděpodobnější scénář připadá v úvahu situace, kdy dvojplanetka vznikla roztržením jediného tělesa. To se rozpadlo díky příliš vysoké rychlosti otáčení kolem své osy.

Planetek, které rotují příliš rychle a v kosmických měřítcích se „každou chvíli“ mohou rozpadnout, je známo už celkem dost. Planetka 288P je dokladem toho, co se stane, když k tomu dojde. Při rozpadu se obnaží vnitřek planetky a ten je poprvé vystaven slunečním paprskům. Vzniká planetka s kometární aktivitou. Při podrobnějším pátrání se jistě podaří takových případů najít víc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] Asteroids IV



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Kometa , Planetka, Dvojplanetka


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »