Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka se roztrhla na dva kusy a chová se jak kometa

Planetka se roztrhla na dva kusy a chová se jak kometa

Planetka 288P je dvojplanetkou s komou. Modře je znázorněna vzájemná oběžná dráha obou těles.
Autor: NASA/ESA/HST

Velké překvapení čekalo astronomy, když se podrobně podívali na planetku 288P obíhající v hlavním pásu planetek. Ukázalo se, že jde o dvě kolem sebe obíhající tělesa. Navíc je obklopuje koma, kterou normálně pozorujeme jen u komet. Vysvětlení přinesl tento týden časopis Nature.

Protože planetka obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, je od nás i při nejbližším přiblížení k Zemi stovky milionů kilometrů daleko. Německo-americká skupina astronomů počkala na nejvhodnější dobu. Ta nastala v září roku 2016, kdy se planetka blížila k přísluní a zároveň byla na své dráze dostatečně blízko Zemi, aby mělo smysl se snažit z fotografických snímků vypozorovat nějaké detaily. V tu chvíli astronomové planetku pozorovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem.

Prapodivná planetka
Planetku 288P si nevybrali náhodou. Byla objevena roku 2006 jako zcela tuctová planetka, jenže roku 2011 dalekohled přehlídky oblohy Pan-STARSS1 zjistil, že u planetky je prachový ohon. Ten byl pozorovatelný ještě několik měsíců a pak se rozplynul. Jeho existence jasně svědčila o tom, že na planetce došlo k nějaké povrchové aktivitě. Jistě nebylo náhodné, že k aktivitě došlo po průchodu planetky přísluním, kdy je její povrch Sluncem nejvíce zahřátý. Závěr z roku 2011 zněl, že planetka patří ke skupině 24 planetek, o nichž se věří, že vznikly rozpadem přibližně 11 km velkého tělesa před asi 7,5 miliony let.

Ne jedna, ale dvě
Nová pozorování z roku 2016 ale přinesla velké překvapení. Snímky z HST jasně ukázaly, že nejde o jednu planetku, nýbrž o dvě. Obíhají kolem společného těžiště ve vzdálenosti asi 100 km. Oba „kusy“ mají navíc zhruba stejnou velikost, což je ve světě dvojplanetek velmi nezvyklé.

Spektroskopická pozorování dále odhalila, že kolem dvojplanetky je koma tvořená sublimací vodního ledu. Planetka 288P se rázem stala jedinou známou dvojplanetkou hlavního pásu, která vykazuje kometární aktivitu.

Zpomal, nebo to nevydržíš
Únik vodního ledu je důkazem, že planetka nemůže být příliš stará. Při stamilionech přiblížení ke Slunci by už o všechen led dávno přišla. Astronomové se tedy domnívají, že dvojplanetka existuje maximálně 5000 let. Jako nejpravděpodobnější scénář připadá v úvahu situace, kdy dvojplanetka vznikla roztržením jediného tělesa. To se rozpadlo díky příliš vysoké rychlosti otáčení kolem své osy.

Planetek, které rotují příliš rychle a v kosmických měřítcích se „každou chvíli“ mohou rozpadnout, je známo už celkem dost. Planetka 288P je dokladem toho, co se stane, když k tomu dojde. Při rozpadu se obnaží vnitřek planetky a ten je poprvé vystaven slunečním paprskům. Vzniká planetka s kometární aktivitou. Při podrobnějším pátrání se jistě podaří takových případů najít víc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] Asteroids IV



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Kometa , Planetka, Dvojplanetka


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »