Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka se roztrhla na dva kusy a chová se jak kometa

Planetka se roztrhla na dva kusy a chová se jak kometa

Planetka 288P je dvojplanetkou s komou. Modře je znázorněna vzájemná oběžná dráha obou těles.
Autor: NASA/ESA/HST

Velké překvapení čekalo astronomy, když se podrobně podívali na planetku 288P obíhající v hlavním pásu planetek. Ukázalo se, že jde o dvě kolem sebe obíhající tělesa. Navíc je obklopuje koma, kterou normálně pozorujeme jen u komet. Vysvětlení přinesl tento týden časopis Nature.

Protože planetka obíhá v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, je od nás i při nejbližším přiblížení k Zemi stovky milionů kilometrů daleko. Německo-americká skupina astronomů počkala na nejvhodnější dobu. Ta nastala v září roku 2016, kdy se planetka blížila k přísluní a zároveň byla na své dráze dostatečně blízko Zemi, aby mělo smysl se snažit z fotografických snímků vypozorovat nějaké detaily. V tu chvíli astronomové planetku pozorovali Hubbleovým kosmickým dalekohledem.

Prapodivná planetka
Planetku 288P si nevybrali náhodou. Byla objevena roku 2006 jako zcela tuctová planetka, jenže roku 2011 dalekohled přehlídky oblohy Pan-STARSS1 zjistil, že u planetky je prachový ohon. Ten byl pozorovatelný ještě několik měsíců a pak se rozplynul. Jeho existence jasně svědčila o tom, že na planetce došlo k nějaké povrchové aktivitě. Jistě nebylo náhodné, že k aktivitě došlo po průchodu planetky přísluním, kdy je její povrch Sluncem nejvíce zahřátý. Závěr z roku 2011 zněl, že planetka patří ke skupině 24 planetek, o nichž se věří, že vznikly rozpadem přibližně 11 km velkého tělesa před asi 7,5 miliony let.

Ne jedna, ale dvě
Nová pozorování z roku 2016 ale přinesla velké překvapení. Snímky z HST jasně ukázaly, že nejde o jednu planetku, nýbrž o dvě. Obíhají kolem společného těžiště ve vzdálenosti asi 100 km. Oba „kusy“ mají navíc zhruba stejnou velikost, což je ve světě dvojplanetek velmi nezvyklé.

Spektroskopická pozorování dále odhalila, že kolem dvojplanetky je koma tvořená sublimací vodního ledu. Planetka 288P se rázem stala jedinou známou dvojplanetkou hlavního pásu, která vykazuje kometární aktivitu.

Zpomal, nebo to nevydržíš
Únik vodního ledu je důkazem, že planetka nemůže být příliš stará. Při stamilionech přiblížení ke Slunci by už o všechen led dávno přišla. Astronomové se tedy domnívají, že dvojplanetka existuje maximálně 5000 let. Jako nejpravděpodobnější scénář připadá v úvahu situace, kdy dvojplanetka vznikla roztržením jediného tělesa. To se rozpadlo díky příliš vysoké rychlosti otáčení kolem své osy.

Planetek, které rotují příliš rychle a v kosmických měřítcích se „každou chvíli“ mohou rozpadnout, je známo už celkem dost. Planetka 288P je dokladem toho, co se stane, když k tomu dojde. Při rozpadu se obnaží vnitřek planetky a ten je poprvé vystaven slunečním paprskům. Vzniká planetka s kometární aktivitou. Při podrobnějším pátrání se jistě podaří takových případů najít víc.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] Asteroids IV



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Kometa , Planetka, Dvojplanetka


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »