Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Sylvia a její dva měsíce

Planetka Sylvia a její dva měsíce

Planetka_Sylvia_1.jpg
Astronom Franck Marchis (University of California, Berkeley, USA) s týmem spolupracovníků z Observatoire de Paris (Francie) objevili první trojplanetku: dvě malé planetky obíhají po různých drahách kolem větší planetky s názvem (87) Sylvia, která byla objevena v roce 1866. Některé z planetek, obíhajících kolem Slunce, tak mohou vlastnit svůj miniaturní "planetární systém".

K objevu byl použit dalekohled Yepun s objektivem o průměru 8,2 m, který je součástí pozorovacího systému VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal v Chile. Astronomové využili výjimečně ostrý obraz, který poskytuje použití tzv. adaptivní optiky NACO. NACO je zkratka pro adaptivní systém NAOS (Nasmyth Adaptive Optics Systém) a infračervenou kameru a spektrograf CONICA, pracující v blízké infračervené oblasti záření. Toto zařízení je nainstalováno právě na dalekohledu Yepun, jednom ze čtyř dalekohledů o průměru 8,2 m systému VLT. Astronomové tak byli schopni získat obrázky velkého počtu planetek v průběhu období 6 měsíců.

Jedním z pozorovaných asteroidů byla planetka (87) Sylvia, o níž je od roku 2001 známo, že má průvodce - malý měsíc; jedná se tedy o dvojitou planetku (dvojplanetku). Zjistili to Mike Brown a Jean-Luc Margot během pozorování dalekohledem Keck. Pro pozorování planetky dalekohledem Yepun použili astronomové již zmiňované zařízení NACO. Získali celkem 27 snímků planetky za období dvou měsíců. Na každém z těchto snímků je viditelný i malý průvodce planetky, což umožnilo astronomům určit velice přesně jeho dráhu. Avšak na 12 snímcích objevili astronomové ještě dalšího menšího a bližšího průvodce. Planetka Sylvia je tedy trojplanetkou! Bylo navrženo, aby se měsíce planetky Sylvia jmenovaly Romulus a Remus (Rhea Sylvia byla mytologická matka zakladatelů Říma).

Planetka_Sylvia_2.jpg

Oba měsíce planetky Sylvia jsou poměrně malé, obíhají po kruhových drahách blízko povrchu planetky ve stejné rovině a stejným směrem. Nejbližší nově objevený měsíc - Remus - o průměru 7 km obíhá kolem planetky jednou za 33 hodiny ve vzdálenosti 710 km. Vzdálenější měsíc Romulus vykoná jeden oběh za 87,6 hodiny. Obíhá ve vzdálenosti 1360 km a jeho průměr je 18 km.

Planetka (87) Sylvia je jedním z velkých objektů, nacházejících se v hlavním pásu planetek, který se rozprostírá mezi drahami planet Mars a Jupiter. Poměrně velké množství snímků z aparatury NACO napovídá, že tvar planetky Sylvia připomíná velkou bramboru, jejíž rozměry jsou 380 x 260 x 230 km. Planetka přitom velice rychle rotuje - jednu otočku vykoná za 5 hodin a 11 minut.

Přesná měření drah obou měsíčků umožnila astronomům velice přesně vypočítat hmotnost a hustotu planetky Sylvia. Její hustota je pouze o 20 % vyšší než hustota vody. Její složení zřejmě odpovídá vodnímu ledu a kamenným úlomkům, představujícím prvotní materiál planetek. "Mohla by obsahovat až 60 % prázdného prostoru," předpokládá spoluobjevitel měsíců Daniel Hestroffer (Observatoire de Paris).

"Je velmi pravděpodobné, že se jedná o hromadu kamenné drti," dodává Franck Marchis. Tyto planetky jsou tvořeny volným nahromaděním kamenů, pravděpodobně jako důsledek vzájemných srážek. Dvě planetky do sebe narazily a došlo k jejich rozbití. Postupně se z těchto velkých úlomků zformovala nová planetka - jednotlivé úlomky se volně nakupily na jednu "hromadu". Její měsíce jsou zřejmě úlomky, které opustily místo srážky a později byly zachyceny gravitací nově vzniklé planetky, kolem níž začaly obíhat. "Protože proces srážek byl mezi planetkami poměrně častý, předpokládáme, že objevíme další mnohonásobné systémy, jako je planetka Sylvia a její dva měsíce."

Sylvia je 87. objevenou planetkou. Poprvé byla pozorována na observatoři v Madrasu (Indie) 16. 5. 1866. O její objev se zasloužil astronom Norman R. Pogson.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ranní Slunce

Skvrny vysoký kontrast ráno

Další informace »