Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Sylvia a její dva měsíce

Planetka Sylvia a její dva měsíce

Planetka_Sylvia_1.jpg
Astronom Franck Marchis (University of California, Berkeley, USA) s týmem spolupracovníků z Observatoire de Paris (Francie) objevili první trojplanetku: dvě malé planetky obíhají po různých drahách kolem větší planetky s názvem (87) Sylvia, která byla objevena v roce 1866. Některé z planetek, obíhajících kolem Slunce, tak mohou vlastnit svůj miniaturní "planetární systém".

K objevu byl použit dalekohled Yepun s objektivem o průměru 8,2 m, který je součástí pozorovacího systému VLT (Very Large Telescope) na Cerro Paranal v Chile. Astronomové využili výjimečně ostrý obraz, který poskytuje použití tzv. adaptivní optiky NACO. NACO je zkratka pro adaptivní systém NAOS (Nasmyth Adaptive Optics Systém) a infračervenou kameru a spektrograf CONICA, pracující v blízké infračervené oblasti záření. Toto zařízení je nainstalováno právě na dalekohledu Yepun, jednom ze čtyř dalekohledů o průměru 8,2 m systému VLT. Astronomové tak byli schopni získat obrázky velkého počtu planetek v průběhu období 6 měsíců.

Jedním z pozorovaných asteroidů byla planetka (87) Sylvia, o níž je od roku 2001 známo, že má průvodce - malý měsíc; jedná se tedy o dvojitou planetku (dvojplanetku). Zjistili to Mike Brown a Jean-Luc Margot během pozorování dalekohledem Keck. Pro pozorování planetky dalekohledem Yepun použili astronomové již zmiňované zařízení NACO. Získali celkem 27 snímků planetky za období dvou měsíců. Na každém z těchto snímků je viditelný i malý průvodce planetky, což umožnilo astronomům určit velice přesně jeho dráhu. Avšak na 12 snímcích objevili astronomové ještě dalšího menšího a bližšího průvodce. Planetka Sylvia je tedy trojplanetkou! Bylo navrženo, aby se měsíce planetky Sylvia jmenovaly Romulus a Remus (Rhea Sylvia byla mytologická matka zakladatelů Říma).

Planetka_Sylvia_2.jpg

Oba měsíce planetky Sylvia jsou poměrně malé, obíhají po kruhových drahách blízko povrchu planetky ve stejné rovině a stejným směrem. Nejbližší nově objevený měsíc - Remus - o průměru 7 km obíhá kolem planetky jednou za 33 hodiny ve vzdálenosti 710 km. Vzdálenější měsíc Romulus vykoná jeden oběh za 87,6 hodiny. Obíhá ve vzdálenosti 1360 km a jeho průměr je 18 km.

Planetka (87) Sylvia je jedním z velkých objektů, nacházejících se v hlavním pásu planetek, který se rozprostírá mezi drahami planet Mars a Jupiter. Poměrně velké množství snímků z aparatury NACO napovídá, že tvar planetky Sylvia připomíná velkou bramboru, jejíž rozměry jsou 380 x 260 x 230 km. Planetka přitom velice rychle rotuje - jednu otočku vykoná za 5 hodin a 11 minut.

Přesná měření drah obou měsíčků umožnila astronomům velice přesně vypočítat hmotnost a hustotu planetky Sylvia. Její hustota je pouze o 20 % vyšší než hustota vody. Její složení zřejmě odpovídá vodnímu ledu a kamenným úlomkům, představujícím prvotní materiál planetek. "Mohla by obsahovat až 60 % prázdného prostoru," předpokládá spoluobjevitel měsíců Daniel Hestroffer (Observatoire de Paris).

"Je velmi pravděpodobné, že se jedná o hromadu kamenné drti," dodává Franck Marchis. Tyto planetky jsou tvořeny volným nahromaděním kamenů, pravděpodobně jako důsledek vzájemných srážek. Dvě planetky do sebe narazily a došlo k jejich rozbití. Postupně se z těchto velkých úlomků zformovala nová planetka - jednotlivé úlomky se volně nakupily na jednu "hromadu". Její měsíce jsou zřejmě úlomky, které opustily místo srážky a později byly zachyceny gravitací nově vzniklé planetky, kolem níž začaly obíhat. "Protože proces srážek byl mezi planetkami poměrně častý, předpokládáme, že objevíme další mnohonásobné systémy, jako je planetka Sylvia a její dva měsíce."

Sylvia je 87. objevenou planetkou. Poprvé byla pozorována na observatoři v Madrasu (Indie) 16. 5. 1866. O její objev se zasloužil astronom Norman R. Pogson.

Zdroj: www.eso.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »