Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

blízkozemní planetka 4179 Toutatis
blízkozemní planetka 4179 Toutatis
Ve středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.

Planetka označená 4179 Toutatis o rozměrech 4,6 x 2,4 x 1,9 km má nepravidelný tvar připomínající "činku", tvoří ji 2 veliké kusy skály spojené úzkou šíjí. Objevil ji v roce 1989 francouzský astronom C. Pollas na observatoři v Caussols a nese jméno nejvyššího keltského boha.

Vědci z NASA a další experti sledují Toutatis už desetiletí. Jedná se o blízkozemní planetku typu Apollo, tedy křižující dráhu Země s minimálním sklonem dráhy k rovině ekliptiky a oběžnou dobou 4 roky. Podle propočtů vědců z NASA (National Aeronautic and Science Administration) se tato planetka naposledy nejvíce přiblížila k Zemi v roce 1353, příště se tak stane až kolem roku 2562.

Přestože vzdálenost téměř 1,6 miliónů km je velká a rovná se čtyřnásobku vzdálenosti Měsíce, z astronomického hlediska jde o nebezpečně blízké sousedství. Vědci totiž poukazují na to, že stačí malá výchylka, aby se obrovský kus skály vychýlit ze své dráhy a nastala kolize se Zemí. V případě nárazu, jehož pravděpodobnost je podle vědců téměř nulová, by srážka s planetkou znamenala pro pozemský život globální katastrof. Tak jako se stalo již několikrát v minulosti, naposledy před 65 milióny let dinosaurům po dopadu planetky do oblasti dnešního Mexického zálivu. Ale dráhu Toutatis známe lépe než u kteréhokoliv jiné velké blízkozemní planetky. Víme tak, že nepřiletí až do vzdálenosti nebezpečné pro lidstvo. Byla zaznamenána daleko větší přiblížení planetek k Zemi, ale vždy se jednalo o daleko menší tělesa. Odborníci z NASA uvádějí, že nás Toutatis neohrozí ani dalších 600 let. Přiblížení planetky Toutatis k Zemi v září 2004 nabízí astronomům skvělé podmínky pro pozemní pozorování.

Zdroj: www.space.com
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »