Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

blízkozemní planetka 4179 Toutatis
blízkozemní planetka 4179 Toutatis
Ve středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.

Planetka označená 4179 Toutatis o rozměrech 4,6 x 2,4 x 1,9 km má nepravidelný tvar připomínající "činku", tvoří ji 2 veliké kusy skály spojené úzkou šíjí. Objevil ji v roce 1989 francouzský astronom C. Pollas na observatoři v Caussols a nese jméno nejvyššího keltského boha.

Vědci z NASA a další experti sledují Toutatis už desetiletí. Jedná se o blízkozemní planetku typu Apollo, tedy křižující dráhu Země s minimálním sklonem dráhy k rovině ekliptiky a oběžnou dobou 4 roky. Podle propočtů vědců z NASA (National Aeronautic and Science Administration) se tato planetka naposledy nejvíce přiblížila k Zemi v roce 1353, příště se tak stane až kolem roku 2562.

Přestože vzdálenost téměř 1,6 miliónů km je velká a rovná se čtyřnásobku vzdálenosti Měsíce, z astronomického hlediska jde o nebezpečně blízké sousedství. Vědci totiž poukazují na to, že stačí malá výchylka, aby se obrovský kus skály vychýlit ze své dráhy a nastala kolize se Zemí. V případě nárazu, jehož pravděpodobnost je podle vědců téměř nulová, by srážka s planetkou znamenala pro pozemský život globální katastrof. Tak jako se stalo již několikrát v minulosti, naposledy před 65 milióny let dinosaurům po dopadu planetky do oblasti dnešního Mexického zálivu. Ale dráhu Toutatis známe lépe než u kteréhokoliv jiné velké blízkozemní planetky. Víme tak, že nepřiletí až do vzdálenosti nebezpečné pro lidstvo. Byla zaznamenána daleko větší přiblížení planetek k Zemi, ale vždy se jednalo o daleko menší tělesa. Odborníci z NASA uvádějí, že nás Toutatis neohrozí ani dalších 600 let. Přiblížení planetky Toutatis k Zemi v září 2004 nabízí astronomům skvělé podmínky pro pozemní pozorování.

Zdroj: www.space.com
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »