Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

Planetka Toutatis "v těsné" blízkosti Země

blízkozemní planetka 4179 Toutatis
blízkozemní planetka 4179 Toutatis
Ve středu 29. září 2004 proletí "v těsné" blízkosti Země jedna z velkých planetek Toutatis. K Zemi se přiblíží nejvíce v 15:37 SELČ, a to na vzdálenost 1.549.719 km. Na noční obloze bude viditelná dalekohledem, ale bohužel jen na jižní polokouli.

Planetka označená 4179 Toutatis o rozměrech 4,6 x 2,4 x 1,9 km má nepravidelný tvar připomínající "činku", tvoří ji 2 veliké kusy skály spojené úzkou šíjí. Objevil ji v roce 1989 francouzský astronom C. Pollas na observatoři v Caussols a nese jméno nejvyššího keltského boha.

Vědci z NASA a další experti sledují Toutatis už desetiletí. Jedná se o blízkozemní planetku typu Apollo, tedy křižující dráhu Země s minimálním sklonem dráhy k rovině ekliptiky a oběžnou dobou 4 roky. Podle propočtů vědců z NASA (National Aeronautic and Science Administration) se tato planetka naposledy nejvíce přiblížila k Zemi v roce 1353, příště se tak stane až kolem roku 2562.

Přestože vzdálenost téměř 1,6 miliónů km je velká a rovná se čtyřnásobku vzdálenosti Měsíce, z astronomického hlediska jde o nebezpečně blízké sousedství. Vědci totiž poukazují na to, že stačí malá výchylka, aby se obrovský kus skály vychýlit ze své dráhy a nastala kolize se Zemí. V případě nárazu, jehož pravděpodobnost je podle vědců téměř nulová, by srážka s planetkou znamenala pro pozemský život globální katastrof. Tak jako se stalo již několikrát v minulosti, naposledy před 65 milióny let dinosaurům po dopadu planetky do oblasti dnešního Mexického zálivu. Ale dráhu Toutatis známe lépe než u kteréhokoliv jiné velké blízkozemní planetky. Víme tak, že nepřiletí až do vzdálenosti nebezpečné pro lidstvo. Byla zaznamenána daleko větší přiblížení planetek k Zemi, ale vždy se jednalo o daleko menší tělesa. Odborníci z NASA uvádějí, že nás Toutatis neohrozí ani dalších 600 let. Přiblížení planetky Toutatis k Zemi v září 2004 nabízí astronomům skvělé podmínky pro pozemní pozorování.

Zdroj: www.space.com
Převzato:Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »