Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Plutoidy aneb nová kategorie ve sluneční soustavě
Petr Kubala Vytisknout článek

Plutoidy aneb nová kategorie ve sluneční soustavě

Dva plutoidy - Pluto a Eris
Dva plutoidy - Pluto a Eris
Na Valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Praze v roce 2006 bylo Pluto vyloučeno ze seznamu planet a přemístěno do poněkud méně prestižní kategorie trpasličích planet. Už v Praze se někteří (především američtí) astronomové snažili pro objekty za dráhou Neptunu vymyslet novou kategorii, jejímž prototypem by bylo právě Pluto. Návrh rezoluce tehdy neprošel a celá záležitost byla odložena. Po dvou letech se IAU k problému vrátila a výkonný výbor v Oslu přijal 11. června 2008 návrh pracovní skupiny, podle kterého vzniká ve sluneční soustavě zcela nová kategorie těles.

V srpnu roku 2006 schválilo Valné shromáždění IAU v Praze rezoluci 5A, která rozdělila tělesa sluneční soustavy na 8 planet, trpasličí planety, měsíce planet a malá tělesa sluneční soustavy (planetky, komety). Dále byla přijata rezoluce 6A, ve které bylo řečeno, že: "Pluto je dle výše uvedené definice trpasličí planetou a stává se prototypem nové kategorie transneptunických objektů."

K hlasování se ještě dostaly rezoluce 6B: "Tato kategorie se nazývá "plutonianské objekty, neboli plutony." Rezoluce 6B měla být jakousi náplastí pro americké astronomy, kteří degradaci Pluta nesli jen velmi nelibě. Není divu, vždyť Pluto objevil v roce 1930 americký astronom Clyde William Tombaugh. Jenomže tato rezoluce valným shromážděním neprošla a tak zůstalo jen u slibu, že k pojmenování nové kategorie se IAU v nejbližších letech vrátí.

A protože se sliby mají plnit, schválil výkonný výbor IAU na svém zasedání v norském Oslu rezoluci dle návrhu Komise pro nomenklaturu malých těles (CSBN). Podle té vzniká zcela nová kategorie:

Anglicky: plutoid
Španělsky: plutoide
Francouzsky: plutoïde
Česky: plutoid

Podle rozhodnutí IAU jsou plutoidy objekty, které:

a) obíhají okolo Slunce,
b) ve větší vzdálenosti než je dráha planety Neptun.
c) mají dostatečnou hmotnost na to, aby jejich gravitace ustavila tvar odpovídající hydrostatické rovnováze (přibližně kulatého)
d) nevyčistili okolí své dráhy

Body a) c) a d) jsou tedy shodné s definicí trpasličí planety. Do nové kategorie plutoidů nyní spadá Pluto a Eris. Naopak Ceres zůstává mezi trpasličími planetami, protože nesplňuje podmínku b). Ceres obíhá okolo Slunce v hlavním pásu planetek, mezi drahami Marsu a Jupiteru.

Podle IAU satelity plutoidů mezi plutoidy zařazeny nebudou. Měsíc Pluta Charón má smůlu. A jak to bude s pojmenováním plutoidů? Jméno dostane od nynějška objekt, který

a) obíhá za dráhou Neptunu
b) jeho absolutní hvězdná velikost je větší než + 1 mag.

Při výběru jména se bude brát ohled na názor objevitele, jako je tomu v případě pojmenovávání planetek. Pokud další pozorování ukáží, že objekt nemá dostatečnou hmotnost, může být z kategorie plutoidů vyřazen, avšak jméno už mu zůstane.

Poznámka: absolutní hvězdnou velikostí se v případě těles sluneční soustavy myslí taková jasnost, kterou by měl objekt v případě, že bychom ho pozorovali ze vzdálenosti 1 AU pod fázovým úhlem (Slunce-těleso-Země) nula.

Zdroj: IAU





O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »