Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pohled do bouřlivé historie vzniku naší Země

Pohled do bouřlivé historie vzniku naší Země

Mladá planeta Země byla vystavena mohutnému bombardování kometami a asteroidy
Autor: University of Colorado, Boulder

Vítejte v mladé Sluneční soustavě. Hned po tom, co se před více než 4,5 miliardami roků zformovaly planety, naše vesmírné okolí bylo docela chaotickým místem. Proudy komet, asteroidů a dokonce i protoplanet směřovaly do vnitřních oblastí mladé planetární soustavy, mnoho z nich se při svém putování se Zemí srazilo.

Nedávno tým vědců, jehož vedoucím byl geolog Stephen Mojzsis z University of Colorado Boulder, vypracoval nový časový přehled této bouřlivé etapy v historii naší planety. Ve své studii astronomové publikovali pozemský pohled na fenomén označovaný jako „migrace obřích planet“. Jedná se o pojmenování pro epizodu ve vývoji Sluneční soustavy, v níž největší planety z důvodů, které jsou zatím nejasné, se začaly pohybovat směrem od Slunce.

Na základě údajů z asteroidů a jiných zdrojů astronomové odhadují, že toto období pozměňující vzhled naší planetární soustavy nastalo před 4,48 miliardami roků – tedy mnohem dříve, než někteří astronomové doposud navrhovali. Toto zjištění, jak říká Stephen Mojzsis, by mohlo poskytnout vědcům cenné vodítko ohledně toho, kdy se mohl na Zemi poprvé objevit život.

Víme, že v minulosti muselo dojít k migraci obřích planet, abychom vysvětlili současnou orbitální architekturu ve vnější oblasti Sluneční soustavy,“ říká Stephen Mojzsis, profesor na Department of Geological Sciences. „Avšak před touto studií nikdo nevěděl, kdy k tomu došlo.“

Povrchy vnitřních planet byly rozsáhle pozměněny probíhajícími impakty až do doby zhruba před čtyřmi miliardami roků,“ říká spoluautor studie Ramon Brasser z Earth-Life Science Institute, Tokio. „Totéž však neplatí pro asteroidy. Jejich záznamy jdou zpět do minulosti mnohem dále.“

Avšak tyto záznamy, jak zjistili astronomové, sahají pouze do období před 4,5 miliardami roků.

Pokud jde o astronomy, tak na vysvětlení tohoto faktu uvádějí jenom jednu možnost: Sluneční soustava musela zakusit již dříve mohutné bombardování, které zničilo všechna relevantní data. Velmi velké impakty, jak říká Stephen Mojzsis, mohou zcela roztavit horniny a přitom vynulovat jejich radioaktivní věk.

Stephen Mojzsis vysvětlil, že tento „masakr“ byl pravděpodobně nastartován obřími planetami naší soustavy, které se, jak se astronomové domnívají, zformovaly společně mnohem blíže ke Slunci, než se nacházejí dnes. Na základě počítačových simulací skupina vědců ukázala, že tato tělesa začala putovat směrem do svých současných stanovišť přibližně před 4,48 miliardami roků.

V průběhu tohoto procesu došlo k rozházení či rozptýlení menších těles (planetek), které byly uvedeny do pohybu, z nichž některé byly nasměrovány k naší Zemi a následně i k mladému Měsíci.

Tato zjištění, jak dodává Stephen Mojzsis, otevřela novou cestu pro výzkum, kdy se začal na Zemi vyvíjet život. Na základě závěrů vědeckého týmu mohla být naše planeta dostatečně klidná pro podporu živých organismů už asi před 4,4 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spaceref.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dopady komet a asteroidů, Mladá Země, Impakty


42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »