Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Polární „hot spot“ („horká skvrna“) na Saturnu

Polární „hot spot“ („horká skvrna“) na Saturnu

hexagon.jpg
Sonda Cassini pořídila první detailní snímky neočekávaného horkého cyklonální víru na severním pólu Saturnu, kde už více než 10 let trvá polární zima. Proto je zdroj tepla, který generuje „horkou skvrnu“ („hot spot“), záhadou.

Severní horké místo se nápadně podobné jižnímu pólu, ale tam panuje Sluncem prozářené léto. Zatímco vědci o horkém místě na Saturnově jižním pólu věděli již z předchozích pozorování na observatoři W. M. Keck Observatory (Havaj), vír na severním pólu byl překvapením. Astronomové zveřejnili tento objev 4. ledna v Science.

„Předpokládali jsme, že horké místo na jižním pólu je spojeno s intenzitou slunečního záření,“ řekl Glenn Orton (JPL, Pasadena a CIRS/Cassini).

Infračervená data ukázala, že víření atmosférické oblačnosti kolem temného severního pólu má téměř stejnou strukturu i teplotu jako na Sluncem ozářeném jižním pólu. Oba polární víry se zdají být dlouhodobé a pravděpodobně jsou součástí samotného Saturnu a nesouvisí se sezónními změnami.

Ačkoliv jsou si oba polární regiony podobné, v jednom se liší. U severního pólu, nově objevený vír je zřetelně orámován starým a dosud nevysvětleným polárním hexagonem (šestiúhelníkem). Tento záhadný vzhled, zahrnující celý severní pól, byl poprvé spatřen už v 80. letech sondami Voyagerem 1 a 2. Infračervené kamery sondy Cassini také objevily hexagon hluboko v atmosférických mracích počátkem roku 2007. „Hnací sílu globálního pohybu Saturnovy atmosféry ještě potřebujeme lépe pochopit,“ řekl planetolog Leigh Fletcher (University of Oxford).

Zima trvá na Saturnu asi 15 let. Vědci předpovídají, že v nadcházejících letech při změně „ročního“ období se změní i Saturnův severní pól a nastane zde polární den. Astronomové budou schopni si ve slunečním světle prohlížet rychle kroužící mraky tak, jak jsou nyní viditelné na jižním pólu. „Ale Saturn nás může znovu překvapit,“ říká Fletcher.

„Skutečnost, že podobné horké místo má Neptun u jižního pólu, povzbuzuje naši chuť studovat překvapující dynamiku polárních oblastí dalších plynných obrů,“ říká Fletcher.

Více informací o Jupiterových pólech by měla přinést mise JUNO (NASA), jejíž start je naplánován na rok 2011 a přílet k Jupiteru na rok 2016.

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »