Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Polární „hot spot“ („horká skvrna“) na Saturnu

Polární „hot spot“ („horká skvrna“) na Saturnu

hexagon.jpg
Sonda Cassini pořídila první detailní snímky neočekávaného horkého cyklonální víru na severním pólu Saturnu, kde už více než 10 let trvá polární zima. Proto je zdroj tepla, který generuje „horkou skvrnu“ („hot spot“), záhadou.

Severní horké místo se nápadně podobné jižnímu pólu, ale tam panuje Sluncem prozářené léto. Zatímco vědci o horkém místě na Saturnově jižním pólu věděli již z předchozích pozorování na observatoři W. M. Keck Observatory (Havaj), vír na severním pólu byl překvapením. Astronomové zveřejnili tento objev 4. ledna v Science.

„Předpokládali jsme, že horké místo na jižním pólu je spojeno s intenzitou slunečního záření,“ řekl Glenn Orton (JPL, Pasadena a CIRS/Cassini).

Infračervená data ukázala, že víření atmosférické oblačnosti kolem temného severního pólu má téměř stejnou strukturu i teplotu jako na Sluncem ozářeném jižním pólu. Oba polární víry se zdají být dlouhodobé a pravděpodobně jsou součástí samotného Saturnu a nesouvisí se sezónními změnami.

Ačkoliv jsou si oba polární regiony podobné, v jednom se liší. U severního pólu, nově objevený vír je zřetelně orámován starým a dosud nevysvětleným polárním hexagonem (šestiúhelníkem). Tento záhadný vzhled, zahrnující celý severní pól, byl poprvé spatřen už v 80. letech sondami Voyagerem 1 a 2. Infračervené kamery sondy Cassini také objevily hexagon hluboko v atmosférických mracích počátkem roku 2007. „Hnací sílu globálního pohybu Saturnovy atmosféry ještě potřebujeme lépe pochopit,“ řekl planetolog Leigh Fletcher (University of Oxford).

Zima trvá na Saturnu asi 15 let. Vědci předpovídají, že v nadcházejících letech při změně „ročního“ období se změní i Saturnův severní pól a nastane zde polární den. Astronomové budou schopni si ve slunečním světle prohlížet rychle kroužící mraky tak, jak jsou nyní viditelné na jižním pólu. „Ale Saturn nás může znovu překvapit,“ říká Fletcher.

„Skutečnost, že podobné horké místo má Neptun u jižního pólu, povzbuzuje naši chuť studovat překvapující dynamiku polárních oblastí dalších plynných obrů,“ říká Fletcher.

Více informací o Jupiterových pólech by měla přinést mise JUNO (NASA), jejíž start je naplánován na rok 2011 a přílet k Jupiteru na rok 2016.

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »