Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Polární „hot spot“ („horká skvrna“) na Saturnu

Polární „hot spot“ („horká skvrna“) na Saturnu

hexagon.jpg
Sonda Cassini pořídila první detailní snímky neočekávaného horkého cyklonální víru na severním pólu Saturnu, kde už více než 10 let trvá polární zima. Proto je zdroj tepla, který generuje „horkou skvrnu“ („hot spot“), záhadou.

Severní horké místo se nápadně podobné jižnímu pólu, ale tam panuje Sluncem prozářené léto. Zatímco vědci o horkém místě na Saturnově jižním pólu věděli již z předchozích pozorování na observatoři W. M. Keck Observatory (Havaj), vír na severním pólu byl překvapením. Astronomové zveřejnili tento objev 4. ledna v Science.

„Předpokládali jsme, že horké místo na jižním pólu je spojeno s intenzitou slunečního záření,“ řekl Glenn Orton (JPL, Pasadena a CIRS/Cassini).

Infračervená data ukázala, že víření atmosférické oblačnosti kolem temného severního pólu má téměř stejnou strukturu i teplotu jako na Sluncem ozářeném jižním pólu. Oba polární víry se zdají být dlouhodobé a pravděpodobně jsou součástí samotného Saturnu a nesouvisí se sezónními změnami.

Ačkoliv jsou si oba polární regiony podobné, v jednom se liší. U severního pólu, nově objevený vír je zřetelně orámován starým a dosud nevysvětleným polárním hexagonem (šestiúhelníkem). Tento záhadný vzhled, zahrnující celý severní pól, byl poprvé spatřen už v 80. letech sondami Voyagerem 1 a 2. Infračervené kamery sondy Cassini také objevily hexagon hluboko v atmosférických mracích počátkem roku 2007. „Hnací sílu globálního pohybu Saturnovy atmosféry ještě potřebujeme lépe pochopit,“ řekl planetolog Leigh Fletcher (University of Oxford).

Zima trvá na Saturnu asi 15 let. Vědci předpovídají, že v nadcházejících letech při změně „ročního“ období se změní i Saturnův severní pól a nastane zde polární den. Astronomové budou schopni si ve slunečním světle prohlížet rychle kroužící mraky tak, jak jsou nyní viditelné na jižním pólu. „Ale Saturn nás může znovu překvapit,“ říká Fletcher.

„Skutečnost, že podobné horké místo má Neptun u jižního pólu, povzbuzuje naši chuť studovat překvapující dynamiku polárních oblastí dalších plynných obrů,“ říká Fletcher.

Více informací o Jupiterových pólech by měla přinést mise JUNO (NASA), jejíž start je naplánován na rok 2011 a přílet k Jupiteru na rok 2016.

Zdroj: http://saturn.jpl.nasa.gov




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »