Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Polární čepička Marsu vypovídá o změnách klimatu

Polární čepička Marsu vypovídá o změnách klimatu

Výškový profil severní polární čepičky Marsu
Výškový profil severní polární čepičky Marsu
Nové trojrozměrné snímky severní polární čepičky potvrzují, že jednotlivé vrstvy ledu jsou utvořeny v souladu s teoretickými modely změn dlouhodobého klimatu Marsu v průběhu uplynulých několika miliónů roků. Snímky byly pořízeny na základě dat z radaru, který je nainstalován na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).

Uspořádání vrstev je v souladu s výsledky modelování cyklů klimatických změn, které poskytují představu o tom, jak se jednotlivé vrstvy vytvářely. Tyto na led velmi bohaté vrstvy depozitů pokrývají oblast o jednu třetinu větší, než je rozloha Texasu a postupně se nahromadily do výšky přes 2 km.

"Rozdílné vlastnosti jednotlivých vrstev umožňují jejich rozlišení pomocí radaru," říká Nathaniel Putzig (Southwest Research Institute, Boulder, Colorado), člen vědeckého týmu pro Shallow Radar na palubě sondy MRO. "Charakter odrazivosti nám podává informace o odlišných vlastnostech materiálu v jednotlivých vrstvách."

Již dřívější radarová pozorování vypovídala o tom, že jednotlivé usazené vrstvy severní polární čepičky Marsu jsou vytvořeny převážně z vodního ledu. Odlišení jednotlivých vrstev ledu na radarovém snímku je vysvětlováno rozdíly v koncentraci horniny, tvořené směsí ledu a prachu. Pro porovnání, tyto usazeniny na Marsu obsahují více než jednu třetinu zásob ledu Grónského ledovce.

Nathaniel Putzig a 9 spoluautorů vyhotovili zprávu, která shrnuje výsledky zpracování 358 radarových snímků. Zpráva byla přijata k publikování v časopise Icarus.

Radarový průřez vrstvami severní polární čepičky Marsu
Radarový průřez vrstvami severní polární čepičky Marsu
Radarová pozorování poskytla průřezový pohled jednotlivými vrstvami usazenin severní polární čepičky a ukazují, že oblasti s vysokou odrazivostí se střídají s velmi homogenními vrstvami s nižší odrazivostí. Zákonitosti, jak se tyto dva typy odlišných vrstev střídají, jsou v souladu s modely změn sklonu rotační osy Marsu, což vytvářelo změny v klimatu planety během uplynulých 4 miliónů roků. Více než posledních 300 000 let marťanské historie existovaly periody méně dramatických výkyvů ve sklonu rotační osy planety než v období předcházejících 600 000 roků.

Vědci rovněž navrhli mechanismus, jak mohly tyto rozdílné vrstvy vzniknout. Pozorované struktury nejsou zcela v souladu s dřívějšími interpretacemi, že prachové vrstvy v těchto zónách vznikly v průběhu period s vysokým sklonem rotační osy, kdy sluneční záření dopadající do polární oblasti vedlo k sublimaci horních vrstev ledu, čímž se zvýšila koncentrace prachu. Spíše se hodí alternativní interpretace, že vrstvy prachu se prostě ukládaly během období, kdy atmosféra byla více zaprášená.

Nové radarové mapování rozsahu a hloubky uložených vrstev v oblasti severního pólu odhalilo, že geografický střed ledových depozitů se pravděpodobně posunul o více než 400 km minimálně jednou během posledních několika málo miliónů roků.

"Radar sondy poskytnul senzační výsledky," říká Jeffrey Plaut (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie), spoluautor publikované zprávy. "Zmapovali jsme souvisle podpovrchové vrstvy a získali trojrozměrnou podobu rozsáhlé oblasti."

Řízení radaru s označením Shallow Radar zajišťovala Italská kosmická agentura ISA, která jej dodala jako součást vybavení americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter). Sonda zahájila výzkum Marsu pomocí šesti vědeckých přístrojů v roce 2006. Na Zemi vyslala mnohem více dat, než ostatní dřívější i současné sondy dohromady.

Zdroj: mpfwww.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R2 (Swan)

Počasí bohužel nepřeje... Byli jsme trochu zvedaví na R2 swan tak sem ho zkoušel vylovit mezi mrakama ve slabé oblačnosti aspoň na 5 snímcich a trochu tam něco je

Další informace »