Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Polární záře na Saturnu v novém světle

Polární záře na Saturnu v novém světle

Polární záře na planetě Saturn
Polární záře na planetě Saturn
Nové fotografie včetně videozáznamu ukazují mihotající se polární záři na Saturnu. Informace pomohou astronomům lépe pochopit, co je zdrojem jedné z nepůsobivějších světelných show ve Sluneční soustavě.

Videozáznamy a fotografie jsou součástí nového výzkumu, kdy byly vůbec poprvé shromážděny informace o polární záři z kompletního katalogu snímků planety Saturn, pořízených prostřednictvím vizuálního a infračerveného spektrometru VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer) na palubě sondy NASA s názvem Cassini. Tyto fotografie společně s předběžnými výsledky prezentoval 24. 9. 2010 Tom Stallard, vedoucí vědecký pracovník podílející se na zpracování výsledků z přístroje VIMS, a to na Evropské planetární vědecké konferenci v Římě.

Na videozáznamu je vidět, jak se polární záře na Saturnu zřetelně mění během místního dne, který trvá přibližně 10 hodin 47 minut. Na polední a půlnoční straně můžeme spatřit výrazné zjasnění polární záře pozorovatelné v období několika hodin, což naznačuje, že zjasnění má určitou souvislost s polohou Slunce. Ostatní charakteristické útvary rotují společně s planetou, takže se ve stejném čase objevují na stejném místě i při následujících otočkách. Z toho vyplývá, že jsou přímo ovládány orientací magnetického pole planety Saturn.

"Polární záře na Saturnu jsou velmi komplikované a my jsme teprve na začátku pochopení všech faktorů, které to způsobují," říká Tom Stallard. "Tato studie poskytne širší pohled na obrovskou rozmanitost polárních září na Saturnu a ukáže nám, jak lépe porozumět změnám jejich vzhledu."

Polární záře na planetě Saturn
Polární záře na planetě Saturn
Polární záře v atmosféře Saturnu nastávají za podobných podmínek jako na Zemi (severní a jižní polární záře). Částice slunečního větru jsou usměrňovány magnetickým polem Saturnu směrem k planetárním pólům, kde reagují s elektricky nabitými částicemi plynu (plazmy) v horních vrstvách atmosféry a emitují světelné záření. Avšak na Saturnu mohou být vlastnosti polárních září rovněž ovlivňovány elektromagnetickými vlnami, generovanými při pohybu měsíců planety skrz plazmu, která zaplňuje rozsáhlou magnetosféru planety.

Již dřívější data ze sondy Cassini poskytla velký počet detailních momentek polárních září. Avšak porozumění jejich celkové povaze vyžaduje obrovské množství pozorování, která mohou být obtížná, protože pozorovací čas sondy Cassini v blízkosti planety je velmi žádaný a její přístroje jsou směrovány na mnoho dalších cílů.

Nicméně pozorování četných dalších vědeckých cílů na planetě Saturn pomocí přístroje VIMS rovněž většinou zahrnuje informace o polárních zářích. Někdy mohou být dobře viditelné, ale někdy jsou k dispozici pouze komplexní obrázky. Tento široký záběr pozorování umožňuje vědcům porozumět polárním zářím všeobecně, spíše než ojedinělé byť nádherné případy pozorování polárních září.

Tom Stallard se svými spolupracovníky již prozkoumal přibližně 1 000 snímků z celkového počtu 7 000, které sonda Cassini pořídila pomocí přístroje VIMS. Všechny zachycují oblasti v místech výskytu polárních září na planetě Saturn.

Nové snímky v tzv. falešných barvách ukazují svítící polární záře na Saturnu (zelená barva) v okolí jižního pólu. "Detailní výzkumy jako je studium polárních září na Saturnu pomáhají porozumět tomu, jak jsou podobné jevy generovány na Zemi a jaká je podstata interakcí mezi magnetosférou a nejvyššími vrstvami atmosféry Saturnu," říká Linda Spilker(ová), Jet Propulsion Laboratory, NASA.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

46P/Wirtanen

46P/Wirtanen

Další informace »