Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Potvrzena existence nejvzdálenějšího objektu Sluneční soustavy

Potvrzena existence nejvzdálenějšího objektu Sluneční soustavy

Umělecká představa vzdálené planetky 2018 AG37 s přezdívkou Farfarout
Autor: NOIRLab/NSF/AURA/J. da Silva

Planetka s přezdívkou „Farfarout“ a s oficiálním předběžným označením 2018 AG37 má potvrzenou velmi protáhlou oběžnou dráhu, na které se dostává do vzdálenosti 175 AU (astronomických jednotek) v době, kdy je nejdále od Slunce. Na druhé straně se dostává dovnitř dráhy planety Neptun, a to na vzdálenost 27 AU, když je Slunci nejblíže. Jeho průměrná vzdálenost od Slunce je 132 AU; pro porovnání: Pluto obíhá kolem Slunce v průměrné vzdálenosti 39 AU. Těleso označené 2018 AG37 obdrží oficiální pojmenování – podobně jako Sedna a další podobné objekty – později, až budou v průběhu příštích několika roků jejich dráhy lépe určeny.

Planetka 2018 AG37 byla astronomy poprvé zaregistrována v roce 2018 pomocí dalekohledu Subaru s objektivem o průměru 8,3 metru, který je umístěn na vrcholu Mauna Kea na Havaji. Jedná se o doposud nejvzdálenější transneptunický objekt, který byl objeven v rámci pátrání po hypotetické deváté planetě.

Jeden oběh planetky kolem Slunce trvá přibližně 1 000 roků, přičemž pokaždé křižuje dráhu planety Neptun. To znamená, že pravděpodobně zakusila mnohokrát silné gravitační interakce s Neptunem v průběhu existence Sluneční soustavy, a to je důvod, proč má tak značně protáhlou eliptickou oběžnou dráhu.

Měřítko Sluneční soustavy ukazuje polohu planetky 2018 AG37 vzhledem k ostatním tělesům Autor: Roberto Molar Candanosa/Scott S. Sheppard, Carnegie Institution for Science/Brooks Bays, University
Měřítko Sluneční soustavy ukazuje polohu planetky 2018 AG37 vzhledem k ostatním tělesům
Autor: Roberto Molar Candanosa/Scott S. Sheppard, Carnegie Institution for Science/Brooks Bays, University
Jeden oběh planetky Farfarout kolem Slunce trvá celé jedno tisíciletí,“ říká David Tholen, astronom na Institute for Astronomy at the University of Hawai’i. „Protože obíhá po velmi vzdálené dráze, napříč oblohou se pohybuje jen velice pomalu a vyžaduje několik roků probíhajících pozorování, aby bylo možné přesně určit její trajektorii.“

Planetka 2018 AG37 je velmi slabá. Na základě její jasnosti a vzdálenosti od Slunce David Tholen se svými spolupracovníky odhadnul její průměr zhruba na 400 kilometrů, čímž se zařadila daleko od spodního limitu trpasličích planet za předpokladu, že se jedná o objekty bohaté na led.

Objev planetky Farfarout ukazuje naše zvyšující se schopnosti mapovat vnější oblasti Sluneční soustavy a pozorovat stále vzdálenější tělesa u okraje našeho planetárního systému,“ říká Scott S. Sheppard, astronom na Carnegie Institution for Science. „Pouze pokroky v uplynulých několika letech týkající se velkých digitálních kamer na velkých dalekohledech umožnily objevovat velmi vzdálená tělesa, jako je Farfarout.“

I když některé z těchto vzdálených objektů jsou docela velké a dosahují velikosti trpasličích planet, jen docela slabě září, protože se nacházejí ve velmi velkých vzdálenostech od Slunce. Farfarout může být pouze pověstnou špičkou ledovce mezi objekty ve Sluneční soustavě, které jsou extrémně daleko od naší denní hvězdy.

Předběžná dráha doposud nejvzdálenějšího tělesa Sluneční soustavy Autor: Wikipedia
Předběžná dráha doposud nejvzdálenějšího tělesa Sluneční soustavy
Autor: Wikipedia
Poněvadž planeta Neptun interaguje s planetkou 2018 AG37, její dráha a pohyb nemůže být určen přesně, jestliže existují další neznámá hmotná tělesa ve velkých vzdálenostech Sluneční soustavy, protože tyto interakce mohou převládat v orbitální dynamice tělesa 2018 AG37.

Orbitální dynamika planetky Farfarout nám může pomoci lépe porozumět vzniku Neptunu a jeho vývoji, třebaže byla pravděpodobně vyvržena do vnějších oblastí Sluneční soustavy v důsledku příliš těsného přiblížení k Neptunu v dávné minulosti,“ říká Chad Trujillo, astronom na Department of Astronomy and Planetary Science at Northern Arizona University. „Farfarout bude pravděpodobně znovu silně interagovat s Neptunem, protože jejich dráhy se budou i nadále křižovat.“

Nová pozorování planetky Farfarout s označením 2018 AG37 jsou publikována v Minor Planet Electronic Circular.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] space.com
[3] en.wikipedia.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetka Farfarout, Planetka 2018 AG37


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »