Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozoruhodný ostrov v jezeře na Titanu

Pozoruhodný ostrov v jezeře na Titanu

Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery News
Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare
Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery News
Saturnův měsíc Titan nás nepřestává překvapovat. Výzkum pomocí dvojice sond Cassini – Huygens přinesl mnoho zajímavých informací. Tento měsíc obalený hustou atmosférou má celkem podobný vývoj počasí v závislosti na ročních obdobích, jako je to na Zemi, akorát zde je pořádná zima, a tak se místo vody uplatňuje především metan. V polárních oblastech měsíce nacházíme jezera a na mnoha místech jsou patrná říční koryta. A nyní se navíc dozvíme, že se tam klidně objeví ostrůvek v jezeře, který tam nedávno nebyl.

Proč je povrch Titanu místy pokryt kapalným metanem a ethanem, vyplývá z velmi mrazivého prostředí. Na Zemi běžné plyny organických látek se zde při teplotách kolem −180 °C stávají kapalinami. Když se do jinak převážně dusíkaté atmosféry vypaří dost metanu, vzniknou oblaka, z kterých pak prší kapky velké jak fotbalové míče. Ty utváří koryta řek a plní jezera.

Jezera na Titanu Autor: NASA/JPL/USGS
Jezera na Titanu
Autor: NASA/JPL/USGS
Kapalná jezera jsou detekována radarem. Největší z nich v okolí severního pólu měsíce dostaly jména podobná měsíčním mořím – Punga Mare, Kraken Mare a Ligeia Mare. V posledním jmenovaném jezeře byl pozorován ostrůvek, který tam při dalším snímkování nebyl a pak zase byl. Dostal jméno „Magic Island“, tedy kouzelný ostrov. Pozoruhodné je, že například na snímku z 10. července 2013 ostrov vidět je, ale hned při následujícím průletu Cassini z 26. července už ostrůvek vidět není. Co mohlo způsobit výskyt tohoto podivného ostrova? Zde je několik hypotéz:

  • Jezera jsou detekována radarem Cassini. Pokud by vítr z vhodného směru vytvořil na jezeře vlny, mohly by se radaru jevit jako ostrov.
  • Ze dna jezera by musely vystupovat bubliny plynů, které by zvlnily povrch a jevilo by se to opět jako ostrůvek.
  • Nějaké kusy metanového ledu, které se utvořily pod hladinou jezera, mohly náhle vyplout při oteplení v okolí jezera.
  • Jedná se o naplaveniny, které se dočasně zformovaly v této oblasti Ligeia Mare podobně jako v říční deltě na Zemi.

Sonda Cassini startovala k Saturnu v říjnu 1997 a na cestě byla dlouhou dobu kvůli urychlovacím manévrům u Venuše, Země a Jupiteru. V březnu 2004 se dostala k planetě s prstenci a téhož roku se od ní oddělilo přistávací pouzdro ESA nazvané Huygens. Jeho úkolem bylo přistání na povrchu Saturnova měsíce Titan, což se velmi úspěšně zdařilo v lednu 2005. Cassini nyní pokračuje v prodloužené misi a opakovanými průlety kolem Titanu přináší stále nové a překvapující poznatky o tomto určitě nejzáhadnějším měsíci ve Sluneční soustavě.

Zdroje a doporučujeme:
[1] ‘Ghost’ Object Appears, Disappears on Titan
[2] Mysterious 'Magic Island' appears on Saturn's moon Titan
[3] Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens (1. díl), 2. díl, 3. díl, 4. díl
[4] Prodloužená mise úspěšné sondy Cassini
[5] Cassini a Huygens se blíží k Saturnu




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »