Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozoruhodný ostrov v jezeře na Titanu

Pozoruhodný ostrov v jezeře na Titanu

Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery News
Magical Islan, kouzelný ostrov v Titanově jezeře Ligeia Mare
Autor: NASA/JPL-CALTECH/ASI/Cornell University, image editing via Ian O’Neill/Discovery News
Saturnův měsíc Titan nás nepřestává překvapovat. Výzkum pomocí dvojice sond Cassini – Huygens přinesl mnoho zajímavých informací. Tento měsíc obalený hustou atmosférou má celkem podobný vývoj počasí v závislosti na ročních obdobích, jako je to na Zemi, akorát zde je pořádná zima, a tak se místo vody uplatňuje především metan. V polárních oblastech měsíce nacházíme jezera a na mnoha místech jsou patrná říční koryta. A nyní se navíc dozvíme, že se tam klidně objeví ostrůvek v jezeře, který tam nedávno nebyl.

Proč je povrch Titanu místy pokryt kapalným metanem a ethanem, vyplývá z velmi mrazivého prostředí. Na Zemi běžné plyny organických látek se zde při teplotách kolem −180 °C stávají kapalinami. Když se do jinak převážně dusíkaté atmosféry vypaří dost metanu, vzniknou oblaka, z kterých pak prší kapky velké jak fotbalové míče. Ty utváří koryta řek a plní jezera.

Jezera na Titanu Autor: NASA/JPL/USGS
Jezera na Titanu
Autor: NASA/JPL/USGS
Kapalná jezera jsou detekována radarem. Největší z nich v okolí severního pólu měsíce dostaly jména podobná měsíčním mořím – Punga Mare, Kraken Mare a Ligeia Mare. V posledním jmenovaném jezeře byl pozorován ostrůvek, který tam při dalším snímkování nebyl a pak zase byl. Dostal jméno „Magic Island“, tedy kouzelný ostrov. Pozoruhodné je, že například na snímku z 10. července 2013 ostrov vidět je, ale hned při následujícím průletu Cassini z 26. července už ostrůvek vidět není. Co mohlo způsobit výskyt tohoto podivného ostrova? Zde je několik hypotéz:

  • Jezera jsou detekována radarem Cassini. Pokud by vítr z vhodného směru vytvořil na jezeře vlny, mohly by se radaru jevit jako ostrov.
  • Ze dna jezera by musely vystupovat bubliny plynů, které by zvlnily povrch a jevilo by se to opět jako ostrůvek.
  • Nějaké kusy metanového ledu, které se utvořily pod hladinou jezera, mohly náhle vyplout při oteplení v okolí jezera.
  • Jedná se o naplaveniny, které se dočasně zformovaly v této oblasti Ligeia Mare podobně jako v říční deltě na Zemi.

Sonda Cassini startovala k Saturnu v říjnu 1997 a na cestě byla dlouhou dobu kvůli urychlovacím manévrům u Venuše, Země a Jupiteru. V březnu 2004 se dostala k planetě s prstenci a téhož roku se od ní oddělilo přistávací pouzdro ESA nazvané Huygens. Jeho úkolem bylo přistání na povrchu Saturnova měsíce Titan, což se velmi úspěšně zdařilo v lednu 2005. Cassini nyní pokračuje v prodloužené misi a opakovanými průlety kolem Titanu přináší stále nové a překvapující poznatky o tomto určitě nejzáhadnějším měsíci ve Sluneční soustavě.

Zdroje a doporučujeme:
[1] ‘Ghost’ Object Appears, Disappears on Titan
[2] Mysterious 'Magic Island' appears on Saturn's moon Titan
[3] Titan ve světle poznatků evropské sondy Huygens (1. díl), 2. díl, 3. díl, 4. díl
[4] Prodloužená mise úspěšné sondy Cassini
[5] Cassini a Huygens se blíží k Saturnu




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »