Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pozvánka na přednášku: Na návštěvě u komety

Pozvánka na přednášku: Na návštěvě u komety

Přednáška Na návštěvě u komety na českobudějovické hvězdárně 14. března 2017.
Autor: HaP České Budějovice.

Příběh mimořádně úspěšné mise evropské sondy Rosetta, která se vydala na dlouhou cestu vesmírem ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Co všechno přineslo první historické přistání na kometě? Přednáší Miloš Tichý, astronom a vedoucí Observatoře Kleť, objevitel komety 196P/Tichý. V úterý 14. března 2017 v sále Hvězdárny a planetária České Budějovice. Přednáška začíná v 19:00 hodin.

Mise sondy Rosetta trvala více než 12 let, od března 2004 do září 2016. Během své cesty urazila sonda skoro 8 bilionů kilometrů. Celkem třikrát se na své dráze přiblížila k Zemi, jednou k Marsu a prozkoumala i dva asteroidy. Výzkum hlavního cíle sondy, komety 67P/Churyumov-Gerasimenko, trval od 6. srpna 2014 do 30. září 2016, poté sonda konečně přistála na povrchu komety. Dva roky výzkumu přinesly obrovské množství vědeckých dat a posunuly naše hranice poznání. Co jsme se doposud dozvěděli o kometách? Mohly komety přinést život na Zemi? Mohou komety putovat od hvězdy ke hvězdě? A dá se vyrobit jádro komety? Součástí přednášky bude i tento pozoruhodný experiment.

Miloš Tichý je vedoucím Observatoře Kleť, kde se zabývá astrometrií - měřením přesných poloh asteroidů a komet blížících se či křižujících dráhu Země. Součástí jeho výzkumu je i objevování nových planetek či komet. V roce 2000 nalezl kometu pojmenovanou po něm 196P/Tichý. Absolvoval Stavební fakultu Českého vysokého učení v Praze (obor geoinformatika) a Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (astronomie a astrofyzika). V současnosti také vyučuje na Katedře geografie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Miloš Tichý je členem mnoha mezinárodních astronomických organizací a držitel několika ocenění. Spravuje projekty planetky.cz a komety.cz.

Hvězdárna a planetárium České Budějovice je jediná profesionální instituce
v Jižních Čechách, zabývající se astronomickým výzkumem a seznamováním široké veřejnosti s astronomií a jí příbuznými vědami. Českobudějovická hvězdárna je umístěna
v Háječku na soutoku Vltavy a Malše. Pobočka na Kleti patří ke světové špičce ve výzkumu planetek a komet. Zřizovatelem instituce je Jihočeský kraj.

Kontaky a další informace

Ing. Jakub Šimánek
Hvězdárna a planetárium
České Budějovice

Tel.: 386 352 044
E-mail: marketing@hvezdarnacb.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium České Budějovice



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: 67P/Churyumov-Gerasimenko, Modul Philae, Sonda Rosetta


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »