Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Přechod Merkuru přes Slunce – pohled z Marsu

Přechod Merkuru přes Slunce – pohled z Marsu

Pojízdná laboratoř NASA s názvem Curiosity Autor: NASA
Pojízdná laboratoř NASA s názvem Curiosity
Autor: NASA
Pojízdná laboratoř Curiosity, kterou organizace NASA vyslala v roce 2012 na Mars, vyfotografovala planetu Merkur přecházející před kotoučem Slunce. Při pohledu z Marsu byla planeta viditelná jako slabá skvrna pohybující se napříč pozorovatelnou polokoulí Slunce.

Jedná se o první tranzit planety přes Slunce, který byl pozorován z jiného tělesa než ze Země, a také vůbec první zobrazení Merkuru při pohledu z povrchu Marsu. Merkur zaplnil pouze jednu šestinu obrazového bodu (pixelu), protože byl pozorován z tak velké vzdálenosti, že tmavá skvrna neměla jasně zřetelný tvar. Její pozice na Slunci však odpovídala předpokládané dráze na základě provedených výpočtů.

Úkaz zaznamenaný kamerami na palubě pojízdné laboratoře Curiosity si můžete prohlédnout na následujícím odkazu.

„Toto je další potvrzení významu planetárních tranzitů pro historii pozemské astronomie,“ říká Mark Lemmon, Texas A&M University, College Station, člen vědeckého týmu laboratoře Curiosity. „Pozorování přechodů Venuše přes sluneční disk byla využita k určení velikosti Sluneční soustavy, přechody planety Merkur použili astronomové k určení průměru Slunce.“

Přechod Merkuru přes Slunce při pohledu z Marsu Autor: NASA
Přechod Merkuru přes Slunce při pohledu z Marsu
Autor: NASA
Přechod Merkuru zaznamenala dne 3. června 2014 vědecká laboratoř Curiosity, která se nachází uvnitř kráteru Gale na povrchu planety Mars. Kromě „rozmazané skvrny“ představující planetu Merkur vidíme na povrchu Slunce také dvě sluneční skvrny přibližně odpovídající velikosti Země. Tyto skvrny se pohybují pouze v důsledku rotace Slunce – jejich pohyb je tudíž pomalejší než byl pohyb Merkuru.

Mnoho pozorovatelů na Zemi sledovalo přechod planety Venuše přes sluneční kotouč v červnu 2012, což byl poslední přechod Venuše v tomto století. Příští přechod Merkuru přes Slunce pozorovatelný ze Země nastane 9. května 2016. Přechody Merkuru a Venuše jsou z povrchu rudé planety pozorovatelné mnohem častěji než ze Země. Planeta Mars rovněž poskytuje výhodnou pozici pro pozorování přechodů Země přes Slunce. Pokud by se na Marsu nacházeli kosmonauti, měli by v tomto století možnost pozorovat přechod Merkuru přes Slunce (duben 2015), přechod Venuše (srpen 2030) a tranzit Země (listopad 2084).

Jedním z hlavních cílů pojízdně vědecké laboratoře NASA s názvem Curiosity je zhodnotit dávné podmínky na Marsu z hlediska obyvatelnosti a studovat významné změny podmínek marťanského prostředí či možnosti realizování pilotovaných expedic na rudou planetu.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »